Nezaměstnanost v Česku v lednu stoupla na 4,3 procenta

Nezaměstnanost v Česku v lednu stoupla na 4,3 procenta z prosincových čtyř procent. V evidenci úřadů práce bylo 309 tisíc lidí, meziměsíčně o zhruba sedmnáct tisíc více. Zároveň přibylo i volných pracovních míst. K dispozici jich bylo 325 tisíc, tedy téměř o sedm tisícovek více než na konci loňského roku, informuje Úřad práce. Podle něj ale v lednu nezaměstnanost roste pravidelně, i bez ohledu na současnou koronavirovou pandemii. Analytici upozorňují, že nezaměstnanost poroste dál.

O tom, že se nezaměstnanost v lednu opět zvýšila, už na počátku února informovala ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Bez bližších podrobností tehdy ale uvedla, že narostla na 4,4 procenta, a podle ní bude trend růstu nezaměstnanosti v dalších měsících zřejmě pokračovat.

Ve srovnání s loňským lednem se nezaměstnanost zvýšila o 1,2 procentního bodu. Počet lidí bez práce vzrostl o 79 tisíc, naopak o šestnáct tisíc ubylo volných míst.

Ve větší míře v evidenci úřadů v lednu skončili lidé, kterým na konci roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody. Podnikání přerušila i část živnostníků. „Koronavirus se podepsal především v oborech, které nejdříve postihlo nařízené uzavření provozů jak v první, tak i ve druhé vlně. Řeč je o oblastech, jako jsou například služby, pohostinství, lázeňství, kultura, prodej nebo volnočasové aktivity, včetně horských středisek,“ rozvádí generální ředitel Úřadu práce Viktor Najmon.

Vývoj nezaměstnanosti
Zdroj: MPSV

Ještě počátkem loňského roku se pracovní trh potýkal s výrazným nedostatkem zaměstnanců a první tři měsíce roku se nezaměstnanost pohybovala kolem tří procent. Po začátku pandemie v Česku ale nezaměstnanost začala výrazně růst. V dubnu vystoupala na 3,4 procenta a rostla i v dalších měsících. Od července do září se pak držela na 3,8 procenta, v říjnu sice klesla o desetinu bodu, ale v listopadu se na 3,8 procenta vrátila a v poslední loňský měsíc si připsala další nárůst.

Nárůst zaznamenaly všechny okresy

Na jedno volné místo v průměru připadá nadále 0,9 uchazeče. Mezi regiony jsou však velké rozdíly. Zatímco v okrese Praha-východ je to v průměru 0,2 zájemce, na Karvinsku připadá na jedno místo téměř deset uchazečů.

Nejvíce volných pozic chtějí podle evidence úřadů obsadit zaměstnavatelé v Praze a Středočeském kraji. Tradičně velká poptávka podle úřadu zůstává po technických profesích napříč všemi obory a po řemeslnících. Více než 75 procent volných míst je určeno pro uchazeče se základním či nižším vzděláním.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v lednu všech 77 okresů. Nejvíce, o 19,4 procenta, stoupla na Jindřichohradecku. Následuje okres Písek, kde přibylo v evidenci pracovních úřadů 18 procent lidí.

V porovnání s prosincem vzrostla nezaměstnanost i ve všech krajích. Nejnižší byla v lednu v Pardubickém kraji, a to 3,2 procenta. O desetinu bodu vyšší nezaměstnanost byla v Královéhradeckém kraji. Naopak nejhorší situace byla v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, kde bylo bez práce shodně 5,8 procenta lidí.

Nezaměstnanost bude dále stoupat, říkají ekonomové

Podle ekonomů nárůst nezaměstnanosti přichází za situace, kdy jsou pracovní místa udržována uměle skrze vládní programy. Během roku proto může nezaměstnanost vystoupat až k šesti procentům. „Byť je lednový nárůst nezaměstnanosti v tuzemsku běžným jevem, který souvisí s útlumem sezonních prací a ukončováním pracovně-právních vztahů k 31. prosinci, je letošní nárůst přece jen o něco varovnější,“ komentuje analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.

„Dospěli jsme do momentu, kdy bude nezaměstnanost postupně narůstat. Firmám pomalu ale jistě dochází dech a podpůrné programy přestávají stačit. Lidé z postižených oborů budou jen složitě hledat uplatnění, řada podniků totiž už znovu neotevře,“ konstatuje výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek.

I podle partnera poradenské společnosti Moore Czech Republic Radovana Hauka nezaměstnanost bude růst. „Dynamika růstu bude záviset na další přímé finanční podpoře firem ze strany státu. Ta v současné době v řadě odvětví zdaleka nepostačuje ke kompenzaci fixních provozních nákladů firem a přichází i s velkým zpožděním. Pokud se podpora nezvýší, firmy tak už zaměstnance nebudou schopny držet,“ je přesvědčen.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že pandemie na trhu práce zasáhla více ženy než muže. „Klíčovým důvodem je, že pandemickou krizí je předně zasažen sektor služeb, v němž jsou ženy zastoupeny v porovnání s dalšími sektory typu průmyslu ve srovnání s muži výrazněji,“ upozorňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O těžbě ropy ve Venezuele budou rozhodovat USA, prohlásil Trump

O tom, kdo bude těžit ropu ve Venezuele, rozhodnou Spojené státy, řekl v pátek večer na začátku jednání se skupinou vysokých manažerů ropných firem americký prezident Donald Trump. Podle něj Caracas již předal Spojeným státům třicet milionů barelů ropy, napsala agentura Reuters. USA začnou tuto ropu okamžitě zpracovávat a prodávat. Trump také chválil spolupráci se současným venezuelským vedením.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zástupci států EU podpořili přijetí obchodní dohody s Mercosurem

Zástupci členských států EU podpořili přijetí obchodní dohody Evropské unie s jihoamerickým uskupením Mercosur, potvrdily diplomatické zdroje. Dohoda ještě musí být formálně schválena členskými zeměmi Unie, brzy bude proto spuštěna takzvaná písemná procedura, která by měla skončit ještě v pátek odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Alkoholu v lihovinách ubývá. Sráží ho vyšší daň i snižování spotřeby

Některé destiláty nově obsahují méně alkoholu. Jejich výrobci se tak snaží udržet prodejní cenu poté, co od ledna došlo ke zvýšení daně z lihu. Její sazba vzrostla o pět procent. Desetiprocentním tempem přitom rostla už loni a předloni, což zhoršuje konkurenceschopnost vůči zahraničním výrobkům. Producenti lihovin zároveň uvádějí, že tím vycházejí vstříc zákazníkům, protože dlouhodobým trendem je odklon od konzumace alkoholu. Výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR pak soudí, že „zákazník jako takový to nepozná, protože snížení obsahu alkoholu je velice nízké, jedná se o jednotky procent". A Asociace hotelů a restaurací ČR upozorňuje, že spotřeba alkoholu v restauracích mírně klesá posledních deset let.
před 18 hhodinami

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
8. 1. 2026Aktualizováno8. 1. 2026

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
7. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
7. 1. 2026

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 1. 2026

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026
Načítání...