Nezaměstnanost v Česku v lednu stoupla na 4,3 procenta z prosincových čtyř procent. V evidenci úřadů práce bylo 309 tisíc lidí, meziměsíčně o zhruba sedmnáct tisíc více. Zároveň přibylo i volných pracovních míst. K dispozici jich bylo 325 tisíc, tedy téměř o sedm tisícovek více než na konci loňského roku, informuje Úřad práce. Podle něj ale v lednu nezaměstnanost roste pravidelně, i bez ohledu na současnou koronavirovou pandemii. Analytici upozorňují, že nezaměstnanost poroste dál.
Nezaměstnanost v Česku v lednu stoupla na 4,3 procenta
O tom, že se nezaměstnanost v lednu opět zvýšila, už na počátku února informovala ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Bez bližších podrobností tehdy ale uvedla, že narostla na 4,4 procenta, a podle ní bude trend růstu nezaměstnanosti v dalších měsících zřejmě pokračovat.
Ve srovnání s loňským lednem se nezaměstnanost zvýšila o 1,2 procentního bodu. Počet lidí bez práce vzrostl o 79 tisíc, naopak o šestnáct tisíc ubylo volných míst.
Ve větší míře v evidenci úřadů v lednu skončili lidé, kterým na konci roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody. Podnikání přerušila i část živnostníků. „Koronavirus se podepsal především v oborech, které nejdříve postihlo nařízené uzavření provozů jak v první, tak i ve druhé vlně. Řeč je o oblastech, jako jsou například služby, pohostinství, lázeňství, kultura, prodej nebo volnočasové aktivity, včetně horských středisek,“ rozvádí generální ředitel Úřadu práce Viktor Najmon.
Ještě počátkem loňského roku se pracovní trh potýkal s výrazným nedostatkem zaměstnanců a první tři měsíce roku se nezaměstnanost pohybovala kolem tří procent. Po začátku pandemie v Česku ale nezaměstnanost začala výrazně růst. V dubnu vystoupala na 3,4 procenta a rostla i v dalších měsících. Od července do září se pak držela na 3,8 procenta, v říjnu sice klesla o desetinu bodu, ale v listopadu se na 3,8 procenta vrátila a v poslední loňský měsíc si připsala další nárůst.
Nárůst zaznamenaly všechny okresy
Na jedno volné místo v průměru připadá nadále 0,9 uchazeče. Mezi regiony jsou však velké rozdíly. Zatímco v okrese Praha-východ je to v průměru 0,2 zájemce, na Karvinsku připadá na jedno místo téměř deset uchazečů.
Nejvíce volných pozic chtějí podle evidence úřadů obsadit zaměstnavatelé v Praze a Středočeském kraji. Tradičně velká poptávka podle úřadu zůstává po technických profesích napříč všemi obory a po řemeslnících. Více než 75 procent volných míst je určeno pro uchazeče se základním či nižším vzděláním.
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v lednu všech 77 okresů. Nejvíce, o 19,4 procenta, stoupla na Jindřichohradecku. Následuje okres Písek, kde přibylo v evidenci pracovních úřadů 18 procent lidí.
V porovnání s prosincem vzrostla nezaměstnanost i ve všech krajích. Nejnižší byla v lednu v Pardubickém kraji, a to 3,2 procenta. O desetinu bodu vyšší nezaměstnanost byla v Královéhradeckém kraji. Naopak nejhorší situace byla v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, kde bylo bez práce shodně 5,8 procenta lidí.
Nezaměstnanost bude dále stoupat, říkají ekonomové
Podle ekonomů nárůst nezaměstnanosti přichází za situace, kdy jsou pracovní místa udržována uměle skrze vládní programy. Během roku proto může nezaměstnanost vystoupat až k šesti procentům. „Byť je lednový nárůst nezaměstnanosti v tuzemsku běžným jevem, který souvisí s útlumem sezonních prací a ukončováním pracovně-právních vztahů k 31. prosinci, je letošní nárůst přece jen o něco varovnější,“ komentuje analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.
„Dospěli jsme do momentu, kdy bude nezaměstnanost postupně narůstat. Firmám pomalu ale jistě dochází dech a podpůrné programy přestávají stačit. Lidé z postižených oborů budou jen složitě hledat uplatnění, řada podniků totiž už znovu neotevře,“ konstatuje výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek.
I podle partnera poradenské společnosti Moore Czech Republic Radovana Hauka nezaměstnanost bude růst. „Dynamika růstu bude záviset na další přímé finanční podpoře firem ze strany státu. Ta v současné době v řadě odvětví zdaleka nepostačuje ke kompenzaci fixních provozních nákladů firem a přichází i s velkým zpožděním. Pokud se podpora nezvýší, firmy tak už zaměstnance nebudou schopny držet,“ je přesvědčen.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že pandemie na trhu práce zasáhla více ženy než muže. „Klíčovým důvodem je, že pandemickou krizí je předně zasažen sektor služeb, v němž jsou ženy zastoupeny v porovnání s dalšími sektory typu průmyslu ve srovnání s muži výrazněji,“ upozorňuje.