Nezaměstnanost v Česku v lednu stoupla na 4,3 procenta

Nezaměstnanost v Česku v lednu stoupla na 4,3 procenta z prosincových čtyř procent. V evidenci úřadů práce bylo 309 tisíc lidí, meziměsíčně o zhruba sedmnáct tisíc více. Zároveň přibylo i volných pracovních míst. K dispozici jich bylo 325 tisíc, tedy téměř o sedm tisícovek více než na konci loňského roku, informuje Úřad práce. Podle něj ale v lednu nezaměstnanost roste pravidelně, i bez ohledu na současnou koronavirovou pandemii. Analytici upozorňují, že nezaměstnanost poroste dál.

O tom, že se nezaměstnanost v lednu opět zvýšila, už na počátku února informovala ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Bez bližších podrobností tehdy ale uvedla, že narostla na 4,4 procenta, a podle ní bude trend růstu nezaměstnanosti v dalších měsících zřejmě pokračovat.

Ve srovnání s loňským lednem se nezaměstnanost zvýšila o 1,2 procentního bodu. Počet lidí bez práce vzrostl o 79 tisíc, naopak o šestnáct tisíc ubylo volných míst.

Ve větší míře v evidenci úřadů v lednu skončili lidé, kterým na konci roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody. Podnikání přerušila i část živnostníků. „Koronavirus se podepsal především v oborech, které nejdříve postihlo nařízené uzavření provozů jak v první, tak i ve druhé vlně. Řeč je o oblastech, jako jsou například služby, pohostinství, lázeňství, kultura, prodej nebo volnočasové aktivity, včetně horských středisek,“ rozvádí generální ředitel Úřadu práce Viktor Najmon.

Vývoj nezaměstnanosti
Zdroj: MPSV

Ještě počátkem loňského roku se pracovní trh potýkal s výrazným nedostatkem zaměstnanců a první tři měsíce roku se nezaměstnanost pohybovala kolem tří procent. Po začátku pandemie v Česku ale nezaměstnanost začala výrazně růst. V dubnu vystoupala na 3,4 procenta a rostla i v dalších měsících. Od července do září se pak držela na 3,8 procenta, v říjnu sice klesla o desetinu bodu, ale v listopadu se na 3,8 procenta vrátila a v poslední loňský měsíc si připsala další nárůst.

Nárůst zaznamenaly všechny okresy

Na jedno volné místo v průměru připadá nadále 0,9 uchazeče. Mezi regiony jsou však velké rozdíly. Zatímco v okrese Praha-východ je to v průměru 0,2 zájemce, na Karvinsku připadá na jedno místo téměř deset uchazečů.

Nejvíce volných pozic chtějí podle evidence úřadů obsadit zaměstnavatelé v Praze a Středočeském kraji. Tradičně velká poptávka podle úřadu zůstává po technických profesích napříč všemi obory a po řemeslnících. Více než 75 procent volných míst je určeno pro uchazeče se základním či nižším vzděláním.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v lednu všech 77 okresů. Nejvíce, o 19,4 procenta, stoupla na Jindřichohradecku. Následuje okres Písek, kde přibylo v evidenci pracovních úřadů 18 procent lidí.

V porovnání s prosincem vzrostla nezaměstnanost i ve všech krajích. Nejnižší byla v lednu v Pardubickém kraji, a to 3,2 procenta. O desetinu bodu vyšší nezaměstnanost byla v Královéhradeckém kraji. Naopak nejhorší situace byla v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, kde bylo bez práce shodně 5,8 procenta lidí.

Nezaměstnanost bude dále stoupat, říkají ekonomové

Podle ekonomů nárůst nezaměstnanosti přichází za situace, kdy jsou pracovní místa udržována uměle skrze vládní programy. Během roku proto může nezaměstnanost vystoupat až k šesti procentům. „Byť je lednový nárůst nezaměstnanosti v tuzemsku běžným jevem, který souvisí s útlumem sezonních prací a ukončováním pracovně-právních vztahů k 31. prosinci, je letošní nárůst přece jen o něco varovnější,“ komentuje analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.

„Dospěli jsme do momentu, kdy bude nezaměstnanost postupně narůstat. Firmám pomalu ale jistě dochází dech a podpůrné programy přestávají stačit. Lidé z postižených oborů budou jen složitě hledat uplatnění, řada podniků totiž už znovu neotevře,“ konstatuje výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek.

I podle partnera poradenské společnosti Moore Czech Republic Radovana Hauka nezaměstnanost bude růst. „Dynamika růstu bude záviset na další přímé finanční podpoře firem ze strany státu. Ta v současné době v řadě odvětví zdaleka nepostačuje ke kompenzaci fixních provozních nákladů firem a přichází i s velkým zpožděním. Pokud se podpora nezvýší, firmy tak už zaměstnance nebudou schopny držet,“ je přesvědčen.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že pandemie na trhu práce zasáhla více ženy než muže. „Klíčovým důvodem je, že pandemickou krizí je předně zasažen sektor služeb, v němž jsou ženy zastoupeny v porovnání s dalšími sektory typu průmyslu ve srovnání s muži výrazněji,“ upozorňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na což ve sněmovně poukázal i předseda ODS Martin Kupka.
06:00Aktualizovánopřed 33 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 16 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...