Nevyčerpaných 30 miliard v eurofondech ještě snížíme, věří Šlechtová

Česko za programové období 2007 až 2013 nevyčerpalo z evropských fondů celkem asi 30 miliard korun, uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). Věří ale, že se částku podaří ještě snížit. Česká republika totiž získala výjimku, podle které bude moci zpětně doplatit projekty za miliardy korun.

U nedočerpaných peněz z minulého období sehraje výjimka z Bruselu ještě významnou roli. „Během následujícího půl roku se budeme snažit dát takzvané retrospektivní projekty do stávajících operačních programů,“ uvedla ministryně Šlechtová. Přesnější čísla, jak dopadne toto dočerpání, oznámí vláda v červenci.

Když naše vláda začátkem roku 2014 začala úřadovat, příjemci dotací z programového období 2007–2013 měli proplaceno 389 miliard korun, což bylo asi 55 procent z částky, kterou jsme mohli vyčerpat. A je potřeba si uvědomit, že v té době už to období v podstatě skončilo. Neumím si představit, že bychom v roce 2020 měli proplacenu jenom polovinu prostředků z nového období. To se nestane.
Bohuslav Sobotka
premiér

Celkově mělo Česko v programovém období 2007 až 2013 k dispozici v evropských fondech 700 miliard korun. „Z té částky nedočerpaných 30 miliard nemohla mít naše vláda na 11 miliard žádný vliv, protože ty peníze nebyly vyčerpány v roce 2013 a naše vláda nastoupila na začátku roku 2014,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Jak ale upozorňuje redaktor serveru HlídacíPes.org Petr Holub, faktury, které Česko poslalo do Bruselu, nemusejí projít přesně tak, jak by si vláda přála. „Česká republika odeslala všechny možné faktury a ani se moc nekontrolovaly. Pokud by došlo v Bruselu k nějaké přísnější kontrole, tak dojde ke korekcím a ty už nebude možné napravit,“ dodává Holub s tím, že by eurodotace nemusely pokrýt například požadovaných osm miliard na prodloužení metra - ministerstvo dopravy zde totiž upozorňuje na velké machinace. 

Místo nedočerpání tentokrát EIA

V novém programovém období už byly podle premiéra předloženy výzvy na téměř 40 procent z částky přidělené pro léta 2014 až 2020. „S tím stavem jsem velmi spokojen. Zdá se, že začátek máme úspěšně za sebou,“ řekl Sobotka. Vláda podle něj vypsala už 180 výzev. V monitorovacím systému evropských fondů eviduje zhruba 11 tisíc žádostí.

Problém je ale v tomto případě jinde – více než 60 dopravním stavbám hrozí pozastavení. Evropská unie od nich totiž požaduje aktuální takzvanou studii EIA, tedy posouzení vlivu na životní prostředí.

Pokud by to musela být opakovaná plnohodnotná EIA, tak u některých staveb bychom měli velký problém to vůbec projednat.
Dan Ťok

„Skutečně máme na řadu významných staveb ty takzvané staré EIA, které jsou bohužel předvstupní a jsou velmi staré – jsou to 17 až 20 let stará hodnocení na životní prostředí,“ uvedl v pondělí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Vypracování nových studií by mohlo zdržet nebo pozastavit čerpání zhruba 90 miliard korun z evropských fondů. Sobotka chce podle svých slov tuto situaci řešit, až „to bude takticky vhodné a když se bude jednat třeba na úrovni vedení Evropské komise“.

  • Od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 Česká republika čerpala a čerpá evropské peníze ve třech programových obdobích. V prvním zkráceném do roku 2006 získala zhruba 80 miliard korun. 
  • Ve druhém období mělo Česko k dispozici 700 miliard, podle posledního vývoje z toho nevyčerpalo asi 30 miliard korun. Ve hře je ale stále výjimka od EU, takže výsledné číslo bude zřejmě nižší. 
  • Ve třetím programovém období 2014–2020 má k dispozici přibližně 650 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 5 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 7 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 12 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 13 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 14 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánovčera v 18:35

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
včera v 14:27
Načítání...