Praha/Washington – Mnohabilionové dluhy, odklad úspor i růst daní, které by naplnily prázdnou kasu - nic z toho nemusí Spojené státy připravit o klidný spánek. I když federální dluh USA už dosahuje v poměru k HDP podobné úrovně jako dluh Řecka a šetření američtí zákonodárci nyní nejméně o dva měsíce odložili, Americe nehrozí ztráta důvěry investorů a odliv kapitálu. Jsou to totiž USA, kdo určuje pravidla na globálním hřišti.
Federální dluh USA za vlády prezidenta Baracka Obamy prudce vzrostl. Převyšuje 16 bilionů dolarů, a vystoupal tedy na úroveň odpovídající zhruba 105 procentům HDP. Pro srovnání: veřejný dluh Česka v poměru k HDP se pohybuje kolem 40 procent, dluh Španělska pak na úrovni 85 procent jeho HDP. Ani statistiky deficitu USA nevypadají o moc lépe, rozpočtový schodek za rok 2012 převýší 7 procent HDP - vláda Petra Nečase přitom považuje za drama schodek jen lehce nad 3 procenty HDP. Plán úspor byl v Americe už na světě. Koncem prosince mělo vypršet dočasné snížení daní navržené před deseti lety prezidentem Georgem Bushem a měly se začít škrtat také vládní výdaje. Jenže zákonodárci se na poslední chvíli zalekli, že kombinace zvyšování daní a úspor by mohla ekonomiku znovu srazit do recese.
Plán, který měl snížit deficit o 1,3 bilionu dolarů, tedy de facto přivést USA k vyrovnanému hospodaření, se tak minimálně o 2 měsíce odkládá. USA však za to nestihl trest od finančních trhů v podobě zvyšování úroků, které musí země platit ze svých dluhů, jak to známe z Evropy. Úrokový výnos z desetiletých amerických dluhopisů dál setrvává na úrovni kolem 1,8 procenta, zatímco výnosy požadované z dluhopisů zadlužených zemí EU šplhaly v době eskalace krize k sedmi procentům. Investoři zkrátka přivítali rozhodnutí Spojených států s nadšením, přestali se bát zpomalení amerického hospodářství a finanční trhy ožily. V čem tkví rozdíl? Důvodů je podle ekonomů více.
„I při enormním zadlužení Spojeným státům trhy věří. A proč? Protože Amerika se například nikdy neuchýlila k tomu, že by odepsala svůj dluh. Těží z toho, že mají velký dluhopisový trh, že zde není mnoho investičních alternativ a z toho, že dolar je mezinárodní rezervní měna,“ vysvětlil analytik Raiffeisenbank Václav Franče. Podle člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka zase ve prospěch USA hraje to, že jsou tak silným hráčem na finančních trzích, až si do jisté míry podmínky diktují samy sobě.
Další důvod? Americké voliče nezaměstnanost děsí
USA nad sebou navíc nemají páku z nadnárodních institucí, zatímco na země EU dohlíží nejméně Evropská komise, a i ty národní stojí spíše o silný hospodářský růst a s ním spojený pokles nezaměstnanosti. Nutí je k tomu totiž voliči. „Když v Evropě někdo ztratí práci, tak to pro něj není kvůli sociálnímu polštáři taková tragédie jako v USA. Požadavek amerických voličů proto je snížit nezaměstnanost, jak jen to jde, a podpořit hospodářský růst, kdežto v Evropě tak silný tlak na podporu hospodářského růstu a zaměstnanost nemáme,“ míní Franče.
I v amerických prezidentských volbách sehrálala otázka lídí bez práce klíčovou roli. Prezidentu Baracku Obamovi napomohlo ke znovuzvolení i to, že míra nezaměstnanosti krátce před volbami klesla poprvé za čtyři roky pod 8 procent.
USA mohou zahraniční investory přinutit k poslušnosti
Navíc, i kdyby Spojené státy o důvěru investorů přišly, mají podle ekonomů v porovnání s Evropou v rukou mnohem silnější nástroje, jak přimět velké institucionální investory k tomu, aby jim dál půjčovali. „Spojené státy stále představují globální politickou velmoc a mají i v současné době stále dost pák na to, aby věřitele zpacifikovaly,“ tvrdí Zahradník. Například v případě Japonska, jehož banky patří k hlavním věřitelům Spojených států, by USA mohly podle Zahradníka použít závislost ostrovního státu na dovozu suroviny. Další velký věřitel - Čína - má zase zájem na ničím nerušeném vývozu svého zboží do USA. Tady mohou USA v případě potřeby použít celní bariéry nebo zpřísnit zákony týkající se bezpečnosti zboží. Na akci Spojených států přitom velmi pravděpodobně rády dají i další země, do kterých Čína vyváží své výrobky.
Ani Spojené státy si ale nemohou dovolit všechno a do budoucna budou muset i ony začít šetřit. „Pokud budeme dál zavírat oči před nynějšími deficity ve výši osmi procent HDP, které po zahrnutí závazků důchodového zabezpečení a zdravotnických programů dosahují odhadem 11 procent, pak začneme před konce tohoto desetiletí připomínat Řecko,“ varoval šéf obřího amerického dluhopisového fondu Bill Gross.
Zatím mají ale Spojené státy dost času na to, aby si své úspory a zvyšování daní načasovaly na dobu, kdy k tomu bude ekonomická situace vhodnější, tedy když země bude mít vyšší hospodářský růst a nebude jí kvůli úsporám hrozit pád do recese. I potom si ale budou moci dovolit šetřit pomaleji než Evropa.
