Německý parlament schválil záchranný balíček v hodnotě 50 miliard eur

Berlín - Balíček na povzbuzení německé ekonomiky s konečnou platností prošel tamním parlamentem. Po čtvrtečním schválení Spolkovým sněmem dnes soubor stimulačních opatření prošel i horní komorou parlamentu, Spolkovou radou. Balíček má v příštích dvou letech v německé ekonomice vygenerovat dodatečné investice a kontrakty v celkové hodnotě 50 miliard eur (téměř 1,3 bilionu korun).

V horní komoře, v níž zasedají zástupci jednotlivých spolkových zemí, přitom balíček neměl podporu vůbec jistou. Do poslední chvíle totiž bylo sporné rozdělení nákladů stimulačních opatření ve výši 12 miliard eur (přes 309 miliard korun) mezi spolek a jednotlivé země.

Hlavní částí balíčku německé vlády jsou různé formy daňových úlev pro rodiny i malé a střední firmy. V nejbližších dvou letech mají na daňových odvodech ušetřit 32 miliard eur. Balíček, který bude uplatňován od 1. ledna, rovněž předpokládá přímé investice z veřejných rozpočtů, a to zejména do infrastruktury.

Vláda kancléřky Angely Merkelové (CDU) je nucena přemýšlet o možnostech, jak povzbudit největší evropskou ekonomiku, která se už v důsledku globální finanční krize ocitla v recesi a špatné výsledky očekává i v příštím roce.

Staví se Německo ke krizi laxně?

Německu přitom mnozí evropští politici, mj. francouzský prezident Nicolas Sarkozy, často vytýkají, že se do boje proti hospodářské krizi nepustilo s větší odvahou. Němečtí politici sice navrhují další nejrůznější nástroje k povzbuzení ekonomiky, ale na nich se zatím nedokážou shodnout ani vládní strany mezi sebou.

Levé křídlo sociálnědemokratické strany (SPD) například navrhuje občanům rozdat dárkové poukázky. To dnes ale v debatě ve Spolkové radě odmítl spolkový ministr financí za SPD Peer Steinbrück, jenž rovněž varoval před závody o to, kdo vymyslí více opatření na posílení ekonomiky. Bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) zase hlasitě volá po urychleném celkovém snížení daní. To ale odmítá Merkelová, která chce s takovými zásahy do daní vyčkat až do parlamentních voleb v září příštího roku.

Šéf sesterské CSU Horst Seehofer však pro dnešní vydání deníku Bild řekl, že stát musí jednat hned, pokud chce zabránit růstu nezaměstnanosti a zavírání podniků. „Je lepší, když bude stát konat teď, než aby utrácel tytéž peníze o několik měsíců později za podporu v nezaměstnanosti,“ varoval Seehofer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 19 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...