Pokud budou dodávky ruského plynu i nadále tak nízké jako nyní, hrozí Německu nedostatek této suroviny, řekl v rozhovoru s časopisem Der Spiegel německý ministr hospodářství Robert Habeck. V případě takové situace by v zimě muselo dojít k pozastavení některých průmyslových odvětví, dodal.
Německý ministr hospodářství varuje před odstávkou průmyslu pro nedostatek plynu
„Podniky by musely zastavit výrobu, propustit zaměstnance, zhroutily by se dodavatelské řetězce. Lidé by se zadlužili, aby mohli zaplatit účty za topení. Zchudli by,“ řekl Habeck. Jde podle něj o součást strategie ruského prezidenta Vladimira Putina rozdělit zemi. Vylíčená situace je „nejlepší živnou půdou pro populismus, který má naši liberální demokracii podkopat zevnitř,“ dodal Habeck a zdůraznil, že Putinovy plány nesmějí vyjít.
Ministr hospodářství zmínil podle Der Spiegel další úlevy pro podniky a lidi postižené nedostatkem plynu. Varoval však, že nebude možné utlumit veškeré dopady nedostatku suroviny.
Daňové úlevy plánuje poskytnout energeticky náročnému průmyslu v příštích dvou letech ministr financí Christian Lindner, napsal list Süddeutsche Zeitung s odvoláním na dokument ministerstva. Podpora by v letech 2023 a 2024 činila podle deníku přibližně 2,9 miliardy eur (71,8 miliardy korun).
Němečtí spotřebitelé by se mohli dočkat zdvojnásobení nebo ztrojnásobení svých nákladů na energie, které jsou již nyní v některých případech o 30 až 80 procent vyšší kvůli nárůstu cen z loňského podzimu, řekl v rozhovoru s televizní stanicí ARD Klaus Müller, šéf německého regulátora síťových služeb Bundesnetzagentur.
Müller: Většina scénářů není pěkná
Regulátor podle Müllera zvažoval různé scénáře a většina z nich „není pěkná a znamená buď příliš málo plynu na konci zimy, nebo velmi obtížnou situaci už na podzim nebo v zimě“.
Německá vláda vyhlásila ve čtvrtek kvůli problémům s dodávkami plynu z Ruska stav výstrahy, což je druhý ze tří varovných stupňů krizového plánu pro dodávky plynu. Ten nastupuje, když vláda vidí vysoké riziko dlouhodobého nedostatku dodávek plynu.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom minulý týden výrazně omezila dodávky plynovodem Nord Stream 1, který přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Gazprom opatření zdůvodňuje zpožděním při opravě kompresorových turbín německé společnosti Siemens Energy z Kanady. Německý ministr hospodářství Robert Habeck však omezení dodávek označil za politicky motivovaný krok, kterým se Rusko podle něj snaží vyvolat nejistotu a zvýšit ceny plynu.
Přeměna části Nord Stream 2
Časopis Der Spiegel v pátek uvedl, že Německo zvažuje přeměnu části plynovodu Nord Stream 2 na přípojku pro terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) na pobřeží Baltského moře. Ministerstvo hospodářství posuzuje dle časopisu možnost vyvlastnění části plynovodní soustavy na německém území a její odříznutí od zbytku plynovodu. Pokud by Německo tento krok učinilo, bylo by to v první řadě záležitostí právníků, reagoval Kreml prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova.
Produktovodem Nord Stream 2 měl původně po dně Baltského moře z Ruska do Německa proudit ruský plyn. Před ruskou invazí na Ukrajinu mu k uvedení do provozu chyběla už jen zelená německých regulačních úřadů. Po začátku invaze německý kancléř Olaf Scholz konstatoval, že udělení souhlasu k provozu není kvůli postupu Ruska vůči Ukrajině možné.
Od roku 2011 už je v provozu plynovod Nord Stream, který má stejnou kapacitu jako Nord Stream 2 a za kterým stojí stejní provozovatelé. Mezi nimi jsou vedle ruského Gazpromu i firmy z Evropské unie, a to z Německa, Francie a Nizozemska.
Dodávky plynovodem Nord Stream 1 ruská státní plynárenská společnost Gazprom minulý týden výrazně omezila. Gazprom opatření zdůvodňuje zpožděním při opravě kompresorových turbín německé společnosti Siemens Energy z Kanady. Habeck však omezení dodávek označil za politicky motivovaný krok, kterým se Rusko podle něj snaží vyvolat nejistotu a zvýšit ceny plynu.
Německo si už pronajalo čtyři specializovaná plovoucí zařízení označovaná anglickou zkratkou FSRU (Floating Storage and Regasification Unit), která umožňují uskladnění LNG z tankerů a jeho přeměnu zpět do plynného stavu. Surovinu pak mohou dodat do pevninských plynovodních systémů. Zvýšení kapacity v Baltském moři by zvýšilo tu stávající v přístavech Wilhelmshave a Brunsbüttel na pobřeží Severního moře.
V plánu jsou masivní investice
Berlín po ruské invazi na Ukrajinu hledá kvůli posílení energetické nezávislosti podobně jako ostatní státy EU nové zdroje energií. Německo plánuje vybudovat terminály na LNG a masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie. Využít chce také uhelné elektrárny, které jsou nyní odstavené, ale nadále jsou jako energetická záloha v pohotovosti.
V loňském roce Evropská unie z Ruska dovezla 155 miliard krychlových metrů zemního plynu. Ruský plyn se tak podílel zhruba 45 procenty na celkovém dovozu plynu do EU a zhruba 40 procenty na celkové spotřebě plynu v EU.