Německo se dostává z krize, podnikatelská důvěra rekordně vzrostla

Berlín - Podnikatelská důvěra v Německu se tento měsíc nečekaně zlepšila a její růst překonal dosavadní rekordy. Index německého podnikatelského klimatu institutu Ifo se v červenci zvýšil na 106,2 bodu z červnových 101,8 bodu a dostal se nejvýše za tři roky, oznámil dnes mnichovský institut. „Vzestup je největší od sjednocení Německa v roce 1990,“ uvedl Ifo. Výsledek byl velkým překvapením, protože ekonomové podle ankety agentury Reuters čekali mírný pokles na 101,6 bodu a rozpětí odhadů se pohybovalo od 100,5 po 102,5 bodu. Za prudkým zlepšením nálady může podle agentury Reuters zčásti stát úspěch země v mistrovství světa ve fotbale.

Podnikatelé jsou stále spokojenější se současnou ekonomickou situací, jejíž ukazatel vzrostl o 5,6 bodu na 106,8 bodu. Index očekávání do budoucna se zvýšil o tři body na 105,5 bodu. Analytici byli výsledkem zaskočeni a nešetřili superlativy. „Jsou to fantastická čísla, je to neuvěřitelné, co se děje,“ řekl agentuře Reuters Andreas Scheuerle z Deka Bank. „Tato skvělá čísla jasně ukazují, že německá ekonomika jde ve srovnání se zbytkem Evropy opravdu silně vpřed,“ dodal.

Výrazné zlepšení vykázaly indikátory důvěry ve všech sledovaných odvětvích od zpracovatelského průmyslu přes stavebnictví po velkoobchod a maloobchod. Oddělený index klimatu v sektoru služeb se díky prudce zlepšenému hodnocení současné situace zvýšil o 2,5 bodu na 18 bodů. „Oživení největší evropské ekonomiky z recese už získalo širší záběr přes všechna odvětví,“ komentoval údaje ekonom Ifo Klaus Abberger.

Německý růst je stále závislý na exportu průmyslového zboží, který nyní podporuje silnější zahraniční poptávka a výhodnější kurz eura. Údaj, podle něhož se index nálady mezi podnikateli v maloobchodě dostal poprvé od roku 1997 do kladného pásma, však vyvolal naději, že růst nyní začne podporovat i dosud slabá domácí poptávka.

Bez zlepšení německé poptávky nemá totiž podle analytiků celá eurozóna příliš šancí, aby z růstu své největší ekonomiky něco vytěžila. „Pokud Německo bude stále jen zabírat větší díl světového exportu než dříve, budou periferní ekonomiky eura dál ztrácet,“ řekla Jennifer McKeownová z londýnské Capital Economics.

Růst německé ekonomiky by letos mohl dosáhnout dvou procent

Největší ekonomika Evropy se v polovině roku 2008 propadla do nejhlubší poválečné hospodářské recese a k růstu se vrátila loni ve druhém čtvrtletí. Německá vláda v letošním roce očekává podle oficiální dubnové prognózy nárůst ekonomiky o 1,4 procenta. Ministr financí Wolfgang Schäuble i některé ekonomické ústavy však již odhadují, že růst by letos mohl dosáhnout dvou procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Maďarsko a Slovensko prosí Chorvatsko o ruskou ropu. Pomoc nabízí Česko

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy přes ropovod Adria do Maďarska a na Slovensko. Klíčová trasa pro dodávky suroviny přes Ukrajinu totiž zůstává zablokovaná. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó chorvatské vládě žádost zaslal společně se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Chorvatská strana je připravena ve věci vyhovět. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nabídl Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Lajkuj v pokoji. Meta si patentovala AI, která na sítích zastoupí zesnulého

Společnost Meta získala patent na jazykový model, jenž by v nepřítomnosti uživatele pokračoval v jeho aktivitě na sociálních sítích, napsal server Business Insider. Nástroj vycvičený na datech konkrétního účtu by vytvořil „digitální klon“, který by dle firmy byl vhodný k zastoupení dotyčného třeba v případě dovolené – nebo smrti. Meta tvrdí, že eticky sporného robota nemá v plánu dál rozvíjet.
před 9 hhodinami

Analýza srovnává hodnotu majetku domácností napříč Evropou. Jak si stojí Česko?

Čistá hodnota majetku mediánové tuzemské domácnosti dosahuje sto tisíc eur (zhruba 2,4 milionu korun) a je tak podobná jako v Nizozemsku nebo v Německu, vyplývá z analýzy majetku domácností, kterou zveřejnil think-tank Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Studie nicméně upozorňuje, že na rozdíl od západních zemí v Česku tvoří dominantní díl hodnoty majetku nemovitost, v níž domácnost bydlí.
před 17 hhodinami

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
16. 2. 2026Aktualizováno16. 2. 2026

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
16. 2. 2026Aktualizováno16. 2. 2026

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 2. 2026

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026
Načítání...