Německo se dostává z krize, podnikatelská důvěra rekordně vzrostla

Berlín - Podnikatelská důvěra v Německu se tento měsíc nečekaně zlepšila a její růst překonal dosavadní rekordy. Index německého podnikatelského klimatu institutu Ifo se v červenci zvýšil na 106,2 bodu z červnových 101,8 bodu a dostal se nejvýše za tři roky, oznámil dnes mnichovský institut. „Vzestup je největší od sjednocení Německa v roce 1990,“ uvedl Ifo. Výsledek byl velkým překvapením, protože ekonomové podle ankety agentury Reuters čekali mírný pokles na 101,6 bodu a rozpětí odhadů se pohybovalo od 100,5 po 102,5 bodu. Za prudkým zlepšením nálady může podle agentury Reuters zčásti stát úspěch země v mistrovství světa ve fotbale.

Podnikatelé jsou stále spokojenější se současnou ekonomickou situací, jejíž ukazatel vzrostl o 5,6 bodu na 106,8 bodu. Index očekávání do budoucna se zvýšil o tři body na 105,5 bodu. Analytici byli výsledkem zaskočeni a nešetřili superlativy. „Jsou to fantastická čísla, je to neuvěřitelné, co se děje,“ řekl agentuře Reuters Andreas Scheuerle z Deka Bank. „Tato skvělá čísla jasně ukazují, že německá ekonomika jde ve srovnání se zbytkem Evropy opravdu silně vpřed,“ dodal.

Výrazné zlepšení vykázaly indikátory důvěry ve všech sledovaných odvětvích od zpracovatelského průmyslu přes stavebnictví po velkoobchod a maloobchod. Oddělený index klimatu v sektoru služeb se díky prudce zlepšenému hodnocení současné situace zvýšil o 2,5 bodu na 18 bodů. „Oživení největší evropské ekonomiky z recese už získalo širší záběr přes všechna odvětví,“ komentoval údaje ekonom Ifo Klaus Abberger.

Německý růst je stále závislý na exportu průmyslového zboží, který nyní podporuje silnější zahraniční poptávka a výhodnější kurz eura. Údaj, podle něhož se index nálady mezi podnikateli v maloobchodě dostal poprvé od roku 1997 do kladného pásma, však vyvolal naději, že růst nyní začne podporovat i dosud slabá domácí poptávka.

Bez zlepšení německé poptávky nemá totiž podle analytiků celá eurozóna příliš šancí, aby z růstu své největší ekonomiky něco vytěžila. „Pokud Německo bude stále jen zabírat větší díl světového exportu než dříve, budou periferní ekonomiky eura dál ztrácet,“ řekla Jennifer McKeownová z londýnské Capital Economics.

Růst německé ekonomiky by letos mohl dosáhnout dvou procent

Největší ekonomika Evropy se v polovině roku 2008 propadla do nejhlubší poválečné hospodářské recese a k růstu se vrátila loni ve druhém čtvrtletí. Německá vláda v letošním roce očekává podle oficiální dubnové prognózy nárůst ekonomiky o 1,4 procenta. Ministr financí Wolfgang Schäuble i některé ekonomické ústavy však již odhadují, že růst by letos mohl dosáhnout dvou procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 2 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 9 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 9 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...