Německo řeší vztah k Číně. Její poptávka ho vytáhla z krize, obává se ale konkurence a špionáže

8 minut
Zpravodaj Jonáš o vztazích Německo -⁠ USA -⁠ Čína
Zdroj: ČT24

Nový americký prezident Joe Biden nastínil jednu ze základních os budoucího světového uspořádání jako soupeření diktátorské Číny s demokratickými zeměmi. Přál by si, aby demokracie vůči komunistům v Pekingu postupovaly společně. Plány mu však bortí Německo, které se na americké diplomacii emancipuje a ve vztahu k asijské velmoci volí daleko vstřícnější tón, přibližuje zpravodaj ČT v Berlíně Martin Jonáš.

Nejvýznamnějším projevem snahy o budování pevnějších vazeb je investiční dohoda Evropské unie s Čínou. Německo prosadilo její schválení v posledních chvílích svého loňského předsednictví. A to přes kritiku mnoha členských zemí.

Dohoda se zaměřuje především na pracovní podmínky čínských zaměstnanců. I přes oficiální komunistickou ideologii jsou daleko horší než ty, které po zaměstnavatelích vyžaduje kapitalistická Evropa. To čínským firmám snižuje náklady a dává jim tak konkurenční výhodu.

Dohodu kritizuje i významný německý ekonom Marcel Fratzscher. „Západní kotva je podle něj pro německé hospodářství důležitější,“ parafrázuje Jonáš. Fratzscher očekává také porušování mnoha jejích bodů. Podle něj měla Unie počkat na Bidenovu administrativu a postupovat společně s ní.

Jenže německá diplomacie se touží dostat z vleku americké. „Titulků píšících o tom, že Německo se odstřihává od Washingtonu v přístupu k Číně, jsou desítky,“ ilustruje to Jonáš.

Závislost

Zásadní roli pak hraje závislost německého hospodářství na čínské poptávce. Právě ta umožnila mírný růst největší evropské ekonomiky v posledním kvartálu. Je také důležitá pro tamní automobilky.

Nese to s sebou i problémy. Především průmyslovou špionáž, kterou je Čína proslulá. „Ta může mít obzvlášť pro malé firmy fatální dopad,“ upozorňnuje Jonáš. Výsledkem pak může být i tvrdá konkurence čínských firem, které okopírovaly německé technologie.

Vláda Angely Merkelové by ráda za sebou sjednotila celou Unii a postupovala společně. Kritizuje především iniciativu 17+1 sdružující Čínu a středoevropské země ve volném dialogu o hospodářské spolupráci. Německo tak v menším měřítku naráží na stejný problém, jaký samo způsobuje svým partnerům v Americe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...