Německo řeší vztah k Číně. Její poptávka ho vytáhla z krize, obává se ale konkurence a špionáže

Nahrávám video

Nový americký prezident Joe Biden nastínil jednu ze základních os budoucího světového uspořádání jako soupeření diktátorské Číny s demokratickými zeměmi. Přál by si, aby demokracie vůči komunistům v Pekingu postupovaly společně. Plány mu však bortí Německo, které se na americké diplomacii emancipuje a ve vztahu k asijské velmoci volí daleko vstřícnější tón, přibližuje zpravodaj ČT v Berlíně Martin Jonáš.

Nejvýznamnějším projevem snahy o budování pevnějších vazeb je investiční dohoda Evropské unie s Čínou. Německo prosadilo její schválení v posledních chvílích svého loňského předsednictví. A to přes kritiku mnoha členských zemí.

Dohoda se zaměřuje především na pracovní podmínky čínských zaměstnanců. I přes oficiální komunistickou ideologii jsou daleko horší než ty, které po zaměstnavatelích vyžaduje kapitalistická Evropa. To čínským firmám snižuje náklady a dává jim tak konkurenční výhodu.

Dohodu kritizuje i významný německý ekonom Marcel Fratzscher. „Západní kotva je podle něj pro německé hospodářství důležitější,“ parafrázuje Jonáš. Fratzscher očekává také porušování mnoha jejích bodů. Podle něj měla Unie počkat na Bidenovu administrativu a postupovat společně s ní.

Jenže německá diplomacie se touží dostat z vleku americké. „Titulků píšících o tom, že Německo se odstřihává od Washingtonu v přístupu k Číně, jsou desítky,“ ilustruje to Jonáš.

Závislost

Zásadní roli pak hraje závislost německého hospodářství na čínské poptávce. Právě ta umožnila mírný růst největší evropské ekonomiky v posledním kvartálu. Je také důležitá pro tamní automobilky.

Nese to s sebou i problémy. Především průmyslovou špionáž, kterou je Čína proslulá. „Ta může mít obzvlášť pro malé firmy fatální dopad,“ upozorňnuje Jonáš. Výsledkem pak může být i tvrdá konkurence čínských firem, které okopírovaly německé technologie.

Vláda Angely Merkelové by ráda za sebou sjednotila celou Unii a postupovala společně. Kritizuje především iniciativu 17+1 sdružující Čínu a středoevropské země ve volném dialogu o hospodářské spolupráci. Německo tak v menším měřítku naráží na stejný problém, jaký samo způsobuje svým partnerům v Americe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Resort zdravotnictví získá dle Vojtěcha příští rok několik miliard navíc

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pokračuje v jednání s dalšími členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Po ministrovi kultury Otu Klempířovi (za Motoristy) a ministryni pro místní rozvoj Zuzaně Mrázové (ANO) dorazil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Už v úterý jednala Schillerová se sedmi ministry. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval, není tedy ani jasné, jaké bude celkové saldo. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliardami korun.
14:13Aktualizovánopřed 2 mminutami

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentních cel na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na středu pozastavil plán na uvalení padesátiprocentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonickém jednání s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost ve středu. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá vykonat ještě mnoho práce.
05:53Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 12 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
včera v 20:02

Výbava pro školáky stojí tisíce. Rodičům pomáhají obce, školy i sbírky

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.
včera v 12:07

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.