Německo řeší vztah k Číně. Její poptávka ho vytáhla z krize, obává se ale konkurence a špionáže

Nahrávám video
Zpravodaj Jonáš o vztazích Německo -⁠ USA -⁠ Čína
Zdroj: ČT24

Nový americký prezident Joe Biden nastínil jednu ze základních os budoucího světového uspořádání jako soupeření diktátorské Číny s demokratickými zeměmi. Přál by si, aby demokracie vůči komunistům v Pekingu postupovaly společně. Plány mu však bortí Německo, které se na americké diplomacii emancipuje a ve vztahu k asijské velmoci volí daleko vstřícnější tón, přibližuje zpravodaj ČT v Berlíně Martin Jonáš.

Nejvýznamnějším projevem snahy o budování pevnějších vazeb je investiční dohoda Evropské unie s Čínou. Německo prosadilo její schválení v posledních chvílích svého loňského předsednictví. A to přes kritiku mnoha členských zemí.

Dohoda se zaměřuje především na pracovní podmínky čínských zaměstnanců. I přes oficiální komunistickou ideologii jsou daleko horší než ty, které po zaměstnavatelích vyžaduje kapitalistická Evropa. To čínským firmám snižuje náklady a dává jim tak konkurenční výhodu.

Dohodu kritizuje i významný německý ekonom Marcel Fratzscher. „Západní kotva je podle něj pro německé hospodářství důležitější,“ parafrázuje Jonáš. Fratzscher očekává také porušování mnoha jejích bodů. Podle něj měla Unie počkat na Bidenovu administrativu a postupovat společně s ní.

Jenže německá diplomacie se touží dostat z vleku americké. „Titulků píšících o tom, že Německo se odstřihává od Washingtonu v přístupu k Číně, jsou desítky,“ ilustruje to Jonáš.

Závislost

Zásadní roli pak hraje závislost německého hospodářství na čínské poptávce. Právě ta umožnila mírný růst největší evropské ekonomiky v posledním kvartálu. Je také důležitá pro tamní automobilky.

Nese to s sebou i problémy. Především průmyslovou špionáž, kterou je Čína proslulá. „Ta může mít obzvlášť pro malé firmy fatální dopad,“ upozorňnuje Jonáš. Výsledkem pak může být i tvrdá konkurence čínských firem, které okopírovaly německé technologie.

Vláda Angely Merkelové by ráda za sebou sjednotila celou Unii a postupovala společně. Kritizuje především iniciativu 17+1 sdružující Čínu a středoevropské země ve volném dialogu o hospodářské spolupráci. Německo tak v menším měřítku naráží na stejný problém, jaký samo způsobuje svým partnerům v Americe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 31 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 5 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 18 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...