Německo řeší vztah k Číně. Její poptávka ho vytáhla z krize, obává se ale konkurence a špionáže

8 minut
Zpravodaj Jonáš o vztazích Německo -⁠ USA -⁠ Čína
Zdroj: ČT24

Nový americký prezident Joe Biden nastínil jednu ze základních os budoucího světového uspořádání jako soupeření diktátorské Číny s demokratickými zeměmi. Přál by si, aby demokracie vůči komunistům v Pekingu postupovaly společně. Plány mu však bortí Německo, které se na americké diplomacii emancipuje a ve vztahu k asijské velmoci volí daleko vstřícnější tón, přibližuje zpravodaj ČT v Berlíně Martin Jonáš.

Nejvýznamnějším projevem snahy o budování pevnějších vazeb je investiční dohoda Evropské unie s Čínou. Německo prosadilo její schválení v posledních chvílích svého loňského předsednictví. A to přes kritiku mnoha členských zemí.

Dohoda se zaměřuje především na pracovní podmínky čínských zaměstnanců. I přes oficiální komunistickou ideologii jsou daleko horší než ty, které po zaměstnavatelích vyžaduje kapitalistická Evropa. To čínským firmám snižuje náklady a dává jim tak konkurenční výhodu.

Dohodu kritizuje i významný německý ekonom Marcel Fratzscher. „Západní kotva je podle něj pro německé hospodářství důležitější,“ parafrázuje Jonáš. Fratzscher očekává také porušování mnoha jejích bodů. Podle něj měla Unie počkat na Bidenovu administrativu a postupovat společně s ní.

Jenže německá diplomacie se touží dostat z vleku americké. „Titulků píšících o tom, že Německo se odstřihává od Washingtonu v přístupu k Číně, jsou desítky,“ ilustruje to Jonáš.

Závislost

Zásadní roli pak hraje závislost německého hospodářství na čínské poptávce. Právě ta umožnila mírný růst největší evropské ekonomiky v posledním kvartálu. Je také důležitá pro tamní automobilky.

Nese to s sebou i problémy. Především průmyslovou špionáž, kterou je Čína proslulá. „Ta může mít obzvlášť pro malé firmy fatální dopad,“ upozorňnuje Jonáš. Výsledkem pak může být i tvrdá konkurence čínských firem, které okopírovaly německé technologie.

Vláda Angely Merkelové by ráda za sebou sjednotila celou Unii a postupovala společně. Kritizuje především iniciativu 17+1 sdružující Čínu a středoevropské země ve volném dialogu o hospodářské spolupráci. Německo tak v menším měřítku naráží na stejný problém, jaký samo způsobuje svým partnerům v Americe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Během pár týdnů se vyrovnaný rozpočet nedá sestavit, říká Ševčík

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Ševčík (za SPD) mluvil ve středečním Interview ČT24 zejména o rozpočtu na rok letošní a příští. Prozradil, kterým resortům by peníze přidal, kterým naopak sebral. Opakovaně kritizoval končící vládu. Zároveň ale připustil, že vyrovnaný rozpočet se „během pár týdnů“ sestavit nedá. Také sdělil, kdy chce prý šéf hnutí ANO Andrej Babiš oznámit, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů. Rozhovor vedl Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

Průměrná mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta

Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval na webu Český statistický úřad.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...