Berlín – Německo je možná o krok blíž ke schválení eurobondů, které dosud odmítalo. Spekuluje o tom německý tisk vzhledem k tomu, že berlínská vláda nabídne společné dluhopisy spolkovým zemím. Emise německých bondů by přitom mohla odstartovat už v prvním pololetí roku 2013. Problém ovšem je, že o ně spolkové země nejeví nijak velký zájem, a to kvůli nevyjasněným garancím. Díky těmto bondům by zadlužené regionální vlády dostaly levnější půjčky.
„Je to pravda, stát nabídl zemím společné půjčky,“ potvrdil ministr financí Dolního Saska Hartmut Möllring. Splatnost nových dluhopisů, které nemají v Německu zatím obdoby, by podle něj byla nejméně pět let. Na rozdíl od německých státních dluhopisů by se neprodávaly v aukcích, ale prostřednictvím bankovního konsorcia. Jejich předpokládaný výnos by měl být v řádech desítek miliard eur.
Velké spolkové země asi do společných dluhopisů nepůjdou
Projekt zatím ale naráží na omezený zájem ze strany spolkových zemí. Bavorsko, Bádensko-Württembersko, Hesensko nebo Dolní Sasko už údajně avizovaly, že se nepřipojí. „Dolní Sasko nemá o takové společné půjčky zájem. Jednak si myslíme, že podmínky financování jsou výhodnější, když si je vydáme sami, a pak si také můžeme sami určit podmínky, kdy s jakou dobou splatnosti a za jakých podmínek půjdeme na trh,“ uvedl šéf hannoverské zemské pokladny.
Zájem mají naopak menší spolkové země jako Hamburk. Většina jich požaduje minimální podíl ve výši 500 milionů eur (12,7 miliardy korun). Podíl státu má záviset na počtu zapojených zemí. Podle původního návrhu měl stát krýt polovinu celkové sumy a o zbytek se podělí regionální vlády. Podle serveru Spiegel Online to však berlínský kabinet odmítá a je ochoten garantovat jen malou část celkových rizik, aby německé půjčky nemohly být vnímány jako předstupeň pro nechtěné eurobondy. Že by jím mohly být, naznačil kromě Spiegel Online i deník Die Welt.
Společné německé dluhopisy by byly výhodné především pro finančně slabé spolkové země, jako je Berlín nebo Šlesvicko-Holštýnsko. Díky účasti německého státu s nejvyšším ratingem by si mohly půjčit za výhodnějších podmínek. Úrok u pětiletých státních papírů je v současnosti okolo 0,4 procenta, zatímco chudé spolkové země platí dvojnásobek. Podle odborníků by ale výrazně ušetřily jen v případě vysokého podílu německého státu.
Německo eurobondy odmítá
Členské země zasažené dluhovou krizí chtějí společné dluhopisy v rámci eurozóny. Účast finančně silného a investory pozitivně vnímaného Německa by totiž snížila vysoké úroky, za kterých si v současnosti musí státy jako Řecko nebo Itálie půjčovat na trzích, což jim prodražuje správu jejich dluhů.
Berlín ale zatím rezolutně odmítá zespolečňování dluhů v měnové unii, kvůli němuž by Německo naopak muselo platit vyšší úroky než dosud. Německá kancléřka Angela Merkelová se již dříve vyslovila proti návrhům zavést nástroje společného garantování dluhů zemí eurozóny a vydávání eurobondů. To prosazuje jižní křídlo eurozóny v čele s Francií.
Podle kancléřky by bylo lepší nejprve vytvořit politickou unii. Řídí se v tom názorem většiny Němců, kteří nehodlají platit dluhy ostatních, pokud nad nimi nebudou mít účinnou kontrolu. Sdílení dluhů označila Merkelová dokonce za „ekonomicky mylné a kontraproduktivní“.
Proti myšlence eurobondů se postavil také slovenský ministr zahraničí. „Nesmíme udělat z mechanismu vydávání dluhopisů prostředek ke sdílení dluhů. Ti, kdo ctí pravidla, nesmí platit dluhy za ty, kteří je nerespektují,“ prohlásil Miroslav Lajčák. Podle něj budou dluhopisy zemí eurozóny dál nakupovat globální mocnosti jako Čína a Spojené státy, protože stabilita eurozóny je i v jejich zájmu.
