Německé úřady udělily pokutu švédské firmě H&M za sledování zaměstnanců

Německé úřady ve čtvrtek uvedly, že švédskému prodejci oděvů Hennes & Mauritz (H&M) vyměřily pokutu 35,3 milionu eur (zhruba 950 milionů korun) za špehování zaměstnanců. Firma působí i v Česku.

Sledování stovek pracovníků v servisním centru v německém Norimberku zahrnující i intimní podrobnosti podle úřadů porušovalo pravidla pro ochranu osobních údajů.

„Výše vyměřené pokuty je adekvátní tomu, aby odradila podniky od narušování soukromí zaměstnanců,“ uvedl hamburský komisař pro ochranu údajů Johannes Caspar.

Podle komisařova mluvčího jde o druhou nejvyšší pokutu, jaká byla udělena v rámci pravidel Evropské unie na ochranu soukromí známých pod zkratkou GDPR (General Data Protection Regulation), jež vstoupila v platnost v květnu 2018.

Loni dostala americká firma Google ve Francii za pochybení při nakládání s osobními údaji uživatelů pokutu 50 milionů eur, připomněla agentura DPA.

Firma ve čtvrtek také oznámila, že příští rok zavře 250 poboček, což je asi pět procent celkového počtu. Ve třetím čtvrtletí jí klesl meziročně zisk před zdaněním o více než polovinu na 2,37 miliardy švédských korun (6,1 miliardy korun).

Analytici však předpokládali hlubší propad. V anketě společnosti Refinitiv očekávali, že zisk před zdaněním firmě klesne na 2,03 miliardy švédských korun. Zářijové tržby pak byly meziročně o pět procent nižší, zatímco tržby v období od června do srpna se meziročně snížily o 19 procent. Ve druhém fiskálním čtvrtletí, což je v případě H&M od března do května, se podnik po více než deseti letech propadl do ztráty. Tržby měl poloviční.

Ze zhruba pěti tisíc obchodů celosvětové sítě H&M jsou nyní zavřeny asi tři procenta. Na vrcholu plošných karantén to bylo 80 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 31 mminutami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 6 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 8 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 19 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
19. 3. 2026Aktualizovánovčera v 01:53

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
19. 3. 2026
Načítání...