Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce zvýšil o 2,7 procenta, uvedl ve své předběžné zprávě spolkový statistický úřad. Ekonomika se tak vrátila k růstu po předloňském propadu o 4,6 procenta, za kterým stály negativní hospodářské dopady pandemie covidu-19. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
Německá ekonomika se loni vrátila k růstu, HDP se zvýšil o 2,7 procenta
Hospodářský růst v Německu loni mírně překonal říjnový odhad spolkové vlády, který počítal s růstem o 2,6 procenta.
„Navzdory pokračující pandemické situaci a rostoucím problémům v dodavatelských řetězcích se německá ekonomika dokázala zotavit z předloňského poklesu, ačkoli hospodářský výkon se ještě nevrátil na předkrizovou úroveň,“ uvedl statistický úřad. Upozornil, že ve srovnání s rokem 2019 byl objem HDP loni ještě nižší o dvě procenta.
Statistický úřad podle agentury Reuters také uvedl, že v samotném čtvrtém čtvrtletí německá ekonomika podle předběžných údajů klesla o 0,5 až 1,0 procenta. Vzestup počtu případů nákazy koronavirem totiž vedl k obnoveným restrikcím v maloobchodě a pohostinství. Podrobnější údaje o vývoji ve čtvrtém čtvrtletí zveřejní úřad 28. ledna. Loni ve druhém a třetím kvartálu ekonomika rostla po poklesu v prvním čtvrtletí.
„Celoroční čísla (o HDP) maskují pokles ekonomiky v posledním čtvrtletí roku 2021, který zdůrazňuje riziko, že ekonomika se dostane do recese,“ uvedl analytik Carsten Brzeski ze společnosti ING. Recese se obvykle definuje jako minimálně dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Analytici společnosti Pantheon Macroeconomics předpokládají, že německá ekonomika začátkem letošního roku vykáže pouze nepatrný růst. Ve druhém čtvrtletí však počítají s jeho zrychlením, poznamenal server CNBC.
V letošním roce počítá říjnová prognóza spolkové vlády s nárůstem HDP o 4,1 procenta. Svaz německého průmyslu (BDI) nicméně tento týden předpověděl, že HDP se zvýší pouze o 3,5 procenta.
Statistici rovněž oznámili, že rozpočtový schodek Německa vloni vzrostl na 153,86 miliardy eur (zhruba 3,8 bilionu korun) ze 145,25 miliardy eur v předchozím roce. Podíl schodku na HDP nicméně zůstal beze změny na 4,3 procenta. Agentura DPA upozornila, že Německo se nyní v souvislosti s rozpočtovým deficitem nemusí obávat kritiky ze strany Evropské komise (EK). Ta totiž kvůli koronavirové krizi dočasně pozastavila platnost Paktu stability a růstu, podle kterého nesmí schodek překročit tři procenta HDP.
Zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš řekl, že loňský výkon hospodářství se hodnotí jako zklamání, protože ekonomové původně počátkem roku očekávali výrazné oživení. A to takové, které vynahradí propad v roce 2020, který byl druhý největší od druhé světové války. Pandemická situace však tyto předpovědi zhatila.
Jedním z tahounů růstu byla loni spotřeba domácností. „Němci měli chuť utrácet, ale ne vždy k tomu měli příležitost, například možnosti v gastronomii či cestování byly omezené.“ Specifickým tahounem pak byly výrazné zisky farmaceutické firmy BioNTech. „Její přínos odhadli ekonomové na 0,5 procenta hrubého domácího produktu. Šlo o nebývale velký příspěvek jedné jediné firmy,“ zmínil Jonáš.
Německá ekonomika měla naopak problémy ve vývozu, který je jindy její velmi silnou stránkou. Firmy sice měly plné zakázkové knihy, ale nebyly schopny své klienty plně uspokojit, protože chyběly suroviny a součástky, především čipy. Německá hospodářská komora odhadla loňské ztráty s tím spojené na 50 miliard eur.
Vláda se loni snažila firmám různě pomáhat. To vedlo k dluhům, které jsou v Německu jinak neobvyklé. Země měla státní rozpočet v deficitu naposledy v roce 2011 a pak až v letech 2020 a 2021. Zpravodaj rovněž zmínil výrazný růst cen, zejména kvůli energetickému šoku. „Zdražuje se celá škála spotřebního zboží, což dopadá hlavně na nízkopříjmové domácnosti. A kvůli zvýšení cen energií už také zbankrotovaly některé firmy.“
