Frankfurt – Evropská centrální banka (ECB) oficiálně převzala funkci centrálního dozoru nad bankovním sektorem v eurozóně. Nově tak přímo dohlíží na 130 největších finančních institucí, které jsou systémově důležité. Dalších zhruba 6 000 bank bude kontrolovat nepřímo ve spolupráci s národními regulátory. Mnozí označují tento krok jako nejvýznamnější přesun pravomocí od vzniku měnového spolku v roce 2002.
Nový způsob regulace dovolí ECB přidělovat a rušit bankovní licence nebo třeba nařizovat jednotlivým bankám, aby některá svá aktiva prodaly. Jednotný dohledový mechanismus je však povinný pouze pro země, které platí eurem. Českých bank se tedy netýká (i když většina tuzemských finančních domů patří do nadnárodních skupin, jejichž mateřské společnosti jako rakouská Erste Bank či francouzská Société Générale do nového režimu spadají).
„Je to nejvýznamnější krok v evropské hospodářské integraci od zavedení eura,“ prohlásil člen vedení ECB Benoit Coeuré. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble označil spuštění jednotného dohledu nad bankami za dobrou zprávu pro daňové poplatníky. „Dnešním dnem se stal bankovní sektor eurozóny odolnějším. Jsme teď lépe připraveni na problémy bank,“ ujistil Schäuble.
Lepší kontrola přeshraničních toků peněz
Podle evropských představitelů finanční krize ukázala, že národní úřady již nejsou schopny efektivně kontrolovat banky s rozsáhlými mezinárodními aktivitami – mnohé evropské banky tak musely být zachraňovány penězi z kapes daňových poplatníků. „Proto je správné, že dozor nad velkými evropskými bankami přebírá ECB,“ míní Schäuble.
Kvůli krachujícím bankám musely o finanční pomoc v minulosti žádat Irsko, Španělsko a Kypr. V případě Řecka a Portugalska zase problémy bank nafoukly už tak neudržitelný stav veřejných rozpočtů. „Ukázalo se, že je špatný dohled na řadě míst současně. Evropská unie chce dohled od této chvíle řídit centrálně a všímat si i rizik, které mohou vznikat přeshraničními toky,“ vysvětlil hlavní ekonom Era Jan Bureš.
Nový systém by měl být podle analytika České spořitelny Jana Jedličky férovější. „Všem bankám bude měřeno jedním metrem, protože na ně bude dohlížet jedna, navíc nadnárodní instituce. To znamená, že by nemělo docházet k jakékoli protekci nebo upřednostňování národních zájmů,“ řekl Hospodářským novinám (HN).
Jednotný dohled je ale jen jedním ze tří pilířů plánované bankovní unie, která má chránit evropský bankovní sektor před budoucími otřesy. Dalšími pilíři jsou společná pravidla pro pojištění vkladů a mechanismus pro záchranu a případné uzavírání bank, které se v eurozóně dostanou do potíží.
„V dlouhodobém horizontu se očekává uklidnění situace okolo eurozóny,“ poznamenal guvernér ČNB Miroslav Singer. „Eurozóna je pro nás nejdůležitější obchodní partner, takže v tomto smyslu je pro nás pokrok tímto směrem příznivou zprávou,“ dodal.
ECB již dříve uvedla, že náklady na centrální bankovní dohled budou činit 260 milionů eur (přes sedm miliard korun) ročně. Kvůli rozšíření kompetencí musela banka najmout téměř tisíc nových zaměstnanců.
Do bankovní unie mohou dobrovolně vstoupit i země mimo eurozónu. Česká vláda si podle HN nechala vypracovat analýzu dopadů připojení k bankovní unii. Měla by být dokončena ještě v průběhu listopadu. O účasti Česka by pak kabinet mohl rozhodovat na přelomu měsíce. „Nepředpokládám, že bychom se zbytečně předčasně stávali členy bankovní unie, protože to pro nás teď nepřináší žádné výhody,“ řekl k tomu člen bankovní rady ČNB Jiří Rusnok.
Kvůli způsobu řízení ECB čelí Draghi kritice
Právě v den, kdy Evropská centrální banka převzala otěže nad regulací největších finančních domů v eurozóně, prosákly do médií zprávy o kritice šéfa ECB Maria Draghiho. Představitelé národních centrálních bank členských zemí eurozóny si údajně stěžují, že s nimi Draghi nekomunikuje – podle zdrojů Reuters mu vytýkají tajnůstkářství a nevypočitatelnost.
Své znepokojení prý chtějí někteří z nich vyjádřit na středečním neformálním obědě. „Mario je více tajnůstkářský a méně kolegiální. Národní guvernéři mají občas pocit, že jsou udržováni v temnotě,“ řekl jeden ze zdrojů. Dodal, že Draghiho předchůdce Jean-Claude Trichet se „více radil a více komunikoval“, zatímco současný šéf ECB se spoléhá pouze na sebe či na hrstku důvěrných poradců.
