Největší slabinou letošního rozpočtu jsou jeho vysoké sociální výdaje, říká Zamrazilová

58 minut
Eva Zamrazilová v Devadesátce ČT24 o státním rozpočtu 2018 a 2019
Zdroj: ČT24

Slabinou státního rozpočtu na rok 2019 je naplánovaný výnos daně z příjmů právnických osob, a zejména zvýšené sociální výdaje, uvedla v pořadu Devadesátka ČT24 předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Připomněla, že mezi prvním a druhým čtvrtletím loňského roku se pravděpodobně zlomil ekonomický cyklus a nastává ochlazování ekonomiky. Právě to pak může zasáhnout letošní reálné příjmy státu ze zmíněné korporátní daně.

Výnos daně z příjmů právnických osob může být podle Zamrazilové ovlivněn také růstem mezd, který bude „ukusovat“ firemní zisky. Rizikem může být rovněž letošní nižší spotřeba, která by zasáhla výnos daně z přidané hodnoty. Menší otazník je u daně z pojistného a u daně z příjmů fyzických osob. 

O možnosti, že by příjmová stránka letošního rozpočtu byla nadhodnocena, svědčí podle ekonomky zatím jen „mírné signály“. Národní rozpočtová rada naopak kritizovala nadměrně zvýšené výdaje. „Tady se v občanech vyvolala fikce, že si můžeme dovolit podstatně sociálnější stát, než ve kterém jsme až doposud žili a žijeme,“ uvedla Zamrazilová. Celkově se domnívá, že státní rozpočet by měl být v dobrých dobách koncipován jako vyrovnaný. 

Jako velký problém vidím to, že v sociální politice se schyluje k dalším požadavkům. To vidím jako velké riziko státního rozpočtu pro rok 2019.
Eva Zamrazilová

Zamrazilová hodnotila i hospodaření státu za rok 2018, které skončilo s přebytkem 2,9 miliardy korun. Schválený rozpočet přitom počítal se schodkem 50 miliard korun.

Daňové příjmy byly podle ní velmi přesně predikovány. Zmínila, že například u DPH byl rozdíl pouze minus dvě miliardy korun, spotřební daně plus pět miliard, u daně z právnických osob minus jedna miliarda. Jako hlavní příčinu rozdílu (52,9 miliardy korun) mezi výsledkem a plánem rozpočtu vidí trh práce s nečekaně rychlým růstem platů a mezd. Dále pak například růst příjmů z prodeje emisních povolenek o devět miliard korun a také vyšší příjem z evropských peněz. Právě jejich čerpání se dá predikovat velmi obtížně, podotkla. 

V další části pořadu se pak debata vedla především o důchodovém systému a jeho reformě. Právě důchody představují největší podíl na výdajích rozpočtu. 

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) uvedl, že vláda se zaměřuje jen na příjmovou stránku rozpočtu: snaží se „z kapes daňových poplatníků vytahat stále více peněz“. Nezabývá se však podle něho výdaji rozpočtu, a to zejména na zdravotní a penzijní systém. Ty jsou podle Skopečka neudržitelné, pokud se s tím nic neudělá. 

Podotkl, že stárnoucí obyvatelstvo bude znamenat stále větší výdaje. Přitom ekonomicky aktivních lidí, kteří na to budou vydělávat, bude stále méně. 

Nejvíce rostoucí výdaje ve státním rozpočtu na rok 2019
Zdroj: ČT24

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Volný (ANO) se domnívá, že se nepodceňuje „fenomén toho, aby na důchody byly peníze“. Řekl, že nás ještě čeká „smysluplná důchodová reforma,“ kterou vláda připravuje.

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti) zdůraznil, že čas na reformu důchodového systému se krátí: po roce 2030 začnou odcházet do důchodu velmi silné populační ročníky a na pracovní trh přijde naopak mnohem méně lidí. V této souvislosti kritizoval, že vláda nedává stranou peníze od státních podniků, ale zapojuje je do běžného provozu státu.

Rozpočet 2019
Zdroj: ČT24

Také Zamrazilová se domnívá, že čas pro důchodovou reformu se krátí. „Bude to velmi dlouhá a bolestná debata o parametrech, kterými je možné problém vybalancovat,“ uvedla. Za tyto parametry považuje otázku, lze-li prodloužit věk odchodu do důchodu, komu a o kolik, či bude-li společnost ochotna tolerovat nižší důchod proti mzdě (nyní 40 %, tzv. náhradový poměr). K dalším zvažovaným možnostem patří zvýšit daně, případně zda se zadlužit.  

Volný k tomu podotkl, že v úvahu přichází většina zmíněných možností, s výjimkou zadlužení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...