Největší slabinou letošního rozpočtu jsou jeho vysoké sociální výdaje, říká Zamrazilová

Nahrávám video

Slabinou státního rozpočtu na rok 2019 je naplánovaný výnos daně z příjmů právnických osob, a zejména zvýšené sociální výdaje, uvedla v pořadu Devadesátka ČT24 předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Připomněla, že mezi prvním a druhým čtvrtletím loňského roku se pravděpodobně zlomil ekonomický cyklus a nastává ochlazování ekonomiky. Právě to pak může zasáhnout letošní reálné příjmy státu ze zmíněné korporátní daně.

Výnos daně z příjmů právnických osob může být podle Zamrazilové ovlivněn také růstem mezd, který bude „ukusovat“ firemní zisky. Rizikem může být rovněž letošní nižší spotřeba, která by zasáhla výnos daně z přidané hodnoty. Menší otazník je u daně z pojistného a u daně z příjmů fyzických osob. 

O možnosti, že by příjmová stránka letošního rozpočtu byla nadhodnocena, svědčí podle ekonomky zatím jen „mírné signály“. Národní rozpočtová rada naopak kritizovala nadměrně zvýšené výdaje. „Tady se v občanech vyvolala fikce, že si můžeme dovolit podstatně sociálnější stát, než ve kterém jsme až doposud žili a žijeme,“ uvedla Zamrazilová. Celkově se domnívá, že státní rozpočet by měl být v dobrých dobách koncipován jako vyrovnaný. 

Jako velký problém vidím to, že v sociální politice se schyluje k dalším požadavkům. To vidím jako velké riziko státního rozpočtu pro rok 2019.
Eva Zamrazilová

Zamrazilová hodnotila i hospodaření státu za rok 2018, které skončilo s přebytkem 2,9 miliardy korun. Schválený rozpočet přitom počítal se schodkem 50 miliard korun.

Daňové příjmy byly podle ní velmi přesně predikovány. Zmínila, že například u DPH byl rozdíl pouze minus dvě miliardy korun, spotřební daně plus pět miliard, u daně z právnických osob minus jedna miliarda. Jako hlavní příčinu rozdílu (52,9 miliardy korun) mezi výsledkem a plánem rozpočtu vidí trh práce s nečekaně rychlým růstem platů a mezd. Dále pak například růst příjmů z prodeje emisních povolenek o devět miliard korun a také vyšší příjem z evropských peněz. Právě jejich čerpání se dá predikovat velmi obtížně, podotkla. 

V další části pořadu se pak debata vedla především o důchodovém systému a jeho reformě. Právě důchody představují největší podíl na výdajích rozpočtu. 

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) uvedl, že vláda se zaměřuje jen na příjmovou stránku rozpočtu: snaží se „z kapes daňových poplatníků vytahat stále více peněz“. Nezabývá se však podle něho výdaji rozpočtu, a to zejména na zdravotní a penzijní systém. Ty jsou podle Skopečka neudržitelné, pokud se s tím nic neudělá. 

Podotkl, že stárnoucí obyvatelstvo bude znamenat stále větší výdaje. Přitom ekonomicky aktivních lidí, kteří na to budou vydělávat, bude stále méně. 

Nejvíce rostoucí výdaje ve státním rozpočtu na rok 2019
Zdroj: ČT24

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Volný (ANO) se domnívá, že se nepodceňuje „fenomén toho, aby na důchody byly peníze“. Řekl, že nás ještě čeká „smysluplná důchodová reforma,“ kterou vláda připravuje.

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti) zdůraznil, že čas na reformu důchodového systému se krátí: po roce 2030 začnou odcházet do důchodu velmi silné populační ročníky a na pracovní trh přijde naopak mnohem méně lidí. V této souvislosti kritizoval, že vláda nedává stranou peníze od státních podniků, ale zapojuje je do běžného provozu státu.

Rozpočet 2019
Zdroj: ČT24

Také Zamrazilová se domnívá, že čas pro důchodovou reformu se krátí. „Bude to velmi dlouhá a bolestná debata o parametrech, kterými je možné problém vybalancovat,“ uvedla. Za tyto parametry považuje otázku, lze-li prodloužit věk odchodu do důchodu, komu a o kolik, či bude-li společnost ochotna tolerovat nižší důchod proti mzdě (nyní 40 %, tzv. náhradový poměr). K dalším zvažovaným možnostem patří zvýšit daně, případně zda se zadlužit.  

Volný k tomu podotkl, že v úvahu přichází většina zmíněných možností, s výjimkou zadlužení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 20 mminutami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 1 hhodinou

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 15 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.