Největší slabinou letošního rozpočtu jsou jeho vysoké sociální výdaje, říká Zamrazilová

Nahrávám video

Slabinou státního rozpočtu na rok 2019 je naplánovaný výnos daně z příjmů právnických osob, a zejména zvýšené sociální výdaje, uvedla v pořadu Devadesátka ČT24 předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Připomněla, že mezi prvním a druhým čtvrtletím loňského roku se pravděpodobně zlomil ekonomický cyklus a nastává ochlazování ekonomiky. Právě to pak může zasáhnout letošní reálné příjmy státu ze zmíněné korporátní daně.

Výnos daně z příjmů právnických osob může být podle Zamrazilové ovlivněn také růstem mezd, který bude „ukusovat“ firemní zisky. Rizikem může být rovněž letošní nižší spotřeba, která by zasáhla výnos daně z přidané hodnoty. Menší otazník je u daně z pojistného a u daně z příjmů fyzických osob. 

O možnosti, že by příjmová stránka letošního rozpočtu byla nadhodnocena, svědčí podle ekonomky zatím jen „mírné signály“. Národní rozpočtová rada naopak kritizovala nadměrně zvýšené výdaje. „Tady se v občanech vyvolala fikce, že si můžeme dovolit podstatně sociálnější stát, než ve kterém jsme až doposud žili a žijeme,“ uvedla Zamrazilová. Celkově se domnívá, že státní rozpočet by měl být v dobrých dobách koncipován jako vyrovnaný. 

Jako velký problém vidím to, že v sociální politice se schyluje k dalším požadavkům. To vidím jako velké riziko státního rozpočtu pro rok 2019.
Eva Zamrazilová

Zamrazilová hodnotila i hospodaření státu za rok 2018, které skončilo s přebytkem 2,9 miliardy korun. Schválený rozpočet přitom počítal se schodkem 50 miliard korun.

Daňové příjmy byly podle ní velmi přesně predikovány. Zmínila, že například u DPH byl rozdíl pouze minus dvě miliardy korun, spotřební daně plus pět miliard, u daně z právnických osob minus jedna miliarda. Jako hlavní příčinu rozdílu (52,9 miliardy korun) mezi výsledkem a plánem rozpočtu vidí trh práce s nečekaně rychlým růstem platů a mezd. Dále pak například růst příjmů z prodeje emisních povolenek o devět miliard korun a také vyšší příjem z evropských peněz. Právě jejich čerpání se dá predikovat velmi obtížně, podotkla. 

V další části pořadu se pak debata vedla především o důchodovém systému a jeho reformě. Právě důchody představují největší podíl na výdajích rozpočtu. 

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) uvedl, že vláda se zaměřuje jen na příjmovou stránku rozpočtu: snaží se „z kapes daňových poplatníků vytahat stále více peněz“. Nezabývá se však podle něho výdaji rozpočtu, a to zejména na zdravotní a penzijní systém. Ty jsou podle Skopečka neudržitelné, pokud se s tím nic neudělá. 

Podotkl, že stárnoucí obyvatelstvo bude znamenat stále větší výdaje. Přitom ekonomicky aktivních lidí, kteří na to budou vydělávat, bude stále méně. 

Nejvíce rostoucí výdaje ve státním rozpočtu na rok 2019
Zdroj: ČT24

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Volný (ANO) se domnívá, že se nepodceňuje „fenomén toho, aby na důchody byly peníze“. Řekl, že nás ještě čeká „smysluplná důchodová reforma,“ kterou vláda připravuje.

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti) zdůraznil, že čas na reformu důchodového systému se krátí: po roce 2030 začnou odcházet do důchodu velmi silné populační ročníky a na pracovní trh přijde naopak mnohem méně lidí. V této souvislosti kritizoval, že vláda nedává stranou peníze od státních podniků, ale zapojuje je do běžného provozu státu.

Rozpočet 2019
Zdroj: ČT24

Také Zamrazilová se domnívá, že čas pro důchodovou reformu se krátí. „Bude to velmi dlouhá a bolestná debata o parametrech, kterými je možné problém vybalancovat,“ uvedla. Za tyto parametry považuje otázku, lze-li prodloužit věk odchodu do důchodu, komu a o kolik, či bude-li společnost ochotna tolerovat nižší důchod proti mzdě (nyní 40 %, tzv. náhradový poměr). K dalším zvažovaným možnostem patří zvýšit daně, případně zda se zadlužit.  

Volný k tomu podotkl, že v úvahu přichází většina zmíněných možností, s výjimkou zadlužení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
12:33Aktualizovánopřed 12 mminutami

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
před 10 hhodinami

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
před 23 hhodinami

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
včeraAktualizovánovčera v 13:49

Volkswagen uvažuje o zrušení dalších 50 tisíc míst, píší média

Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších padesát tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění padesáti tisíc lidí do roku 2030. Celkem by tak o práci v příštích letech přišlo sto tisíc lidí. O tomto počtu propuštěných už dříve s odvoláním na své zdroje informoval web listu Manager Magazin.
včera v 12:42

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
včeraAktualizovánovčera v 11:34

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
12. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.