Největší ruská automobilka propustí skoro 30 tisíc lidí

Togliatti – Ruská automobilka AvtoVAZ, která je největším výrobcem automobilů v Rusku a je známá především modelem Lada, propustí kvůli hospodářské krizi 27 600 zaměstnanců. Ve firmě celkově pracuje 102 tisíc lidí, propouštění se tedy dotkne 27 procent z nich. Rusko ještě loni aspirovalo na to stát se největším automobilovým trhem v Evropě, letos ale kvůli krizi zažívá prudký propad poptávky. Ruská vláda proto uvažuje o tom, že by skomírající prodeje podpořila po vzoru Evropy a Spojených států zavedením šrotovného.

„Náš závod je v kritickém finančním stavu. Ztráty za rok 2009 dosáhnou 35 miliard rublů (20 miliard korun), což vzbuzuje velmi vážné otázky ohledně naší schopnosti pokračovat v budoucnosti v provozu,“ uvedl generální ředitel firmy Igor Komarov. „Naším hlavním cílem je vyhnout se bankrotu, který by mohl vést k rozprodeji závodu po částech,“ dodal.

Opasky utahují již pracovníci v Togliatti

9 minut
Rusko hodlá zavést šrotovné
Zdroj: ČT24

AvtoVAZ již kvůli krizi musel snížit platy a pracovní týden zaměstnancům ve své továrně v Togliatti. V současnosti továrna pracuje jen na jednu směnu a 65 procent své kapacity. Minulý měsíc stovky zaměstnanců požadovaly kvůli snižování mezd a spekulacím o možném propouštění znárodnění továrny.

A propouštění téměř 30 tisíc pracovníků skutečně přišlo. Vedení firmy se na něm již dohodlo s odbory. Polovina z celkového počtu propuštěných by měla odejít do penze. „Je těžké najít v Togliatti jinou práci. AvtoVAZ je pro toto město vším a v jiných městech na nás nikdo nečeká,“ uvedl pracovník na montážní lince Alexander Afanasjev. Podle analytika Michaila Paka ze společnosti Aton by AvtoVAZ mohl díky propuštění zaměstnanců ročně ušetřit zhruba osm miliard rublů (4,6 miliardy korun).

Rusko volá po šrotovném

Poptávka po automobilech se v Rusku letos propadla více než o polovinu. Rozsáhlá propouštění a snižování mezd v důsledku hospodářské a finanční krize nutí řadu Rusů omezovat výdaje. Prodej aut tlačí dolů rovněž neochota bank poskytovat úvěry. Rusko proto chce zavést šrotovné.

Vláda hodlá na šrotovné uvolnit deset miliard rublů (zhruba 5,7 miliardy korun). Počítá s tím návrh rozpočtu na příští rok, který po přijetí ve vládě ještě čeká posuzování v parlamentu. Příspěvek na likvidaci se má vztahovat pouze na nákup nového vozu smontovaného v Rusku, jeho nový majitel obdrží v přepočtu až 28 tisíc korun.

Ruský trh s auty měl zachránit zbytek světa

Ruský trh měl být spásou pro evropské automobilky během krize. Záchranné laso ale nehodil, naopak se sám do problémů dostal, za osm měsíců se propadl o padesát procent. A to ještě loni rostl rychleji než ten německý. „Nakonec se ukázalo, že reálná výkonnost té ekonomiky a ta kupní síla toho obyvatelstva je tak malá, že při prvním náznaku možného zhoršení situace došlo v podstatě ke kolapsu toho trhu,“ řekl ČT24 Jan Blažek, šéfredaktor magazínu Auto7.

analytik Aleš Michl pro ČT24:

„V Rusku, to je vždycky země sama pro sebe, tam to bude experiment, je to protekcionalistický experiment, čili jede samo na sebe.“


Odborníci tak zůstávají skeptičtí. Šrotovné podle nich ruskému trhu nepomůže. Za celý rok prognózují tamnímu automobilovému průmysl až šedesátiprocentní propad.

Rusko hodlá zavést šrotovné
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 23 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 23 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...