Největší krach na Wall Street – položila se spořitelna Washington Mutual

New York - Americký regulátor bankovního trhu uzavřel největší domácí spořitelnu Washington Mutual, a to před 120. výročím jejího narození. Bance chybí likvidita. Agentury hovoří o zdaleka největším krachu v historii bankovnictví Spojených států. V problémech topící se spořitelně přispěchal na pomoc aktér mnoha současných akvizic na americkém finančním trhu JPMorgan Chase. Aktiva Washington Mutual koupí za 1,9 miliardy dolarů (přes 30 miliard korun). Klienti by o své úspory přijít neměli. Otázkou je, kolik ze 43 tisíc zaměstnanců si udrží místo. Na pozadí akvizice se kongresmeni snaží najít kompromis návrhu prezidenta Bushe, který má trhům pomoci sumou 85 miliard dolarů.

Washington Mutual (WaMu) o svých finančních problémech informovala již před několika dny. Poté JPMorgan Chase ohlásila, že WaMu zachrání. Jenomže vystrašení klienti začali hromadně vybírat peníze, a tak supervizor trhu radši spořitelnu zavřel. Kontrolu nad podnikem převzala zatím Federální společnost pojištění vkladů (FDIC). WaMu aktuálně operuje s aktivy ve výši 307 miliard dolarů, vklady pokrývá jen 188 miliard.

Konfiskace a prodej Washington Mutual je zatím posledním krokem americké vlády ve snaze o očištění bankovního sektoru, který se potýká se špatnými hypotečními úvěry. Vláda chystá rovněž rozsáhlý plán podpory amerického finančního systému, debata o tomto plánu se však v noci na dnešek značně zkomplikovala.

Bushův plán přilít na finanční trhy až 700 miliard dolarů zatím kongresmani nepodpořili, výhrady totiž nečekaně projevili zástupci tábora republikánů. Spor se týká vůbec ideologie takové pomoci, která na úkor daňových poplatníků pomáhá skomírajícím trhům. Plán je stále v jednání. prezident Bush v odpoledním prohlášení připustil, že Kongres vyžaduje některé změny.

Současně Bush upozornil, že nynější stav americké ekonomiky je zlomový a je výzvou, která Spojené státy buď posune nebo pohřbí. Vhodnou rétoriku hledají i oba prezidentští kandidáti John McCain a Barrack Obama, krize se jistě stane tématem některého z jejich připravovaných televizních duelů.

Vyhrává JPMorgan Chase

Krize na finančních trzích má kromě poražených samozřejmě i vítěze. V čele pelotonu je zatím bezpochyby JPMorgan Chase, která i zde podala pomocnou ruku. Před nedávnem zachránila například prvního trpitele úpadku Wall Streetu - banku Bear Stearns.

O převzetí WaMu se tajně jednalo více než týden, ve hře byli kromě JPMorgan Chase například i Citigroup, Banco Santander nebo HSBC.

Teď je JPMorgan Chase se svými více než 5 tisíci pobočkami v 23 amerických státech druhou největší bankovní institucí v USA. Operuje s aktivy přesahujícími 2 biliardy dolarů.

Kdo bude další?

Poslední podobný krach americké banky se datuje až k roku 1984. Do úpadku dospěla Continental Illinois National Bank & Trust s aktivy ve výši 40 miliard dolarů.

Podobný scénář, zatím bez černého konce, se odehrává v Hongkongu. Bank of East Asia (BEA) také čelí „runu“ na banku. Stačila k tomu jen zpráva o desetiprocentním poklesu ceny akcií. BEA zatím odolává. 

A aktuálně musí čtvrtinový propad ceny akcií za poslední týden vysvětlovat belgická banka Fortis. Stejný scénář jako u výše zmíněných: nedostatek kapitálu prohlédli investoři, tím dali signál vkladatelům a v bance se roztáčí spirála nedostatku likvidity. Přirozeně vedení banky v četných prohlášeních utvrzuje veřejnost, že vše je v nejlepším pořádku.

Do potíží se dostala i britská HSBC Holdings, která je podle tržní hodnoty největší bankou v Evropě. Propustí po celém světě 1100 zaměstnanců z divize investičního bankovnictví.

Sprostý Bush, ministr financí na kolenou

Trhy nyní čekají na to, jak dopadnou jednání v Kongresu o stabilizačním plánu. Naděje, že dohoda je na světě, vzaly za své, když někteří republikánští reprezentanti plán překvapivě nepodpořili. Obrat jadrně okomentoval prezident Bush a situaci se snažil zachránit ministr financí Henry Paulson, když v kleče prosil vůdkyni demokratů Nancy Pelosiovou, aby demokraté v podpoře plánu na uvolnění 700 miliard dolarů vytrvali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...