Nejde už jen o důl Paskov, ale o přežití celé NWR, říkají analytici

Firma New World Resources (NWR), která vlastní černouhelnou společnost OKD a důl Paskov, se nachází v těžké situaci. Ve středu se objevila informace, že NWR chce důl předčasně uzavřít nebo převést na stát. Důležitý faktor v podobě ceny uhlí se podle analytiků oslovených webem ČT24 jen tak nezlepší. Vzhledem k tomu, že firma podle některých bojuje o vlastní přežití, bylo by pro ni nejschůdnější zbavit se dolu Paskov. Částečně by to prý pomohlo v hotovostní nouzi. Pokud by to ale znamenalo uzavření dolu, ohrozilo by to práci tamních horníků.

Současná aktivita se dá odhadovat jako výsledek souběhu více faktorů: pokles cen uhlí v tomto roce, jednání o cenách produkce NWR na příští rok, uzavírání kalendářního měsíce.
Petr Hlinomaz
analytik BH Securities

„Situace v NWR je natolik napjatá, že v následujících jednáních mezi NWR a vládou nepůjde jen o budoucí fungování dolu Paskov, ale o budoucnost firmy jako takové,“ myslí si analytik Fio banky Jan Raška. Při jednáních se tak může řešit i otázka rozprodeje dceřiné firmy OKD, dodal s tím, že ale může být problém s hledáním investora. Neúspěšně se NWR pokoušela prodat důl Paskov už v roce 2013. Raška přitom není sám, kdo si myslí, že v ohrožení není jenom existence jednoho dolu, ale další fungování NWR.

„Je velmi pravděpodobné, že firma ve své současné podobě nepřežije. Jedná se o začarovaný kruh. Pokud by firma prodala některá aktiva, tak pouze ta, která jsou v nejlepší hospodářské situaci, a v takovém případě by zbytek firmy nemohl mít dlouhodobou perspektivu. Pokud firma nic neprodá, dříve či později jí dojde hotovost,“ uvedl hlavní investiční stratég Cyrrus Marek Hatlapatka. „NWR podle mého názoru hrozí v příštím roce insolvence,“ dodal Raška.

I když je situace obtížná, analytik BH Securities Petr Hlinomaz by netipoval, že by firma mohla stát před bezodkladnou hrozbou okamžitého bankrotu. „Ale to je otázka hlavně pro její vedení,“ doplnil.

Získat čas na překonání obtížnosti

Stát sice může do hry vstoupit a kvůli sociálním dopadům těžbu v regionu na nějaké úrovni udržet, byl by to však velmi nákladný a z pohledu celkových nákladů a přínosů pro region sporný krok.
Marek Hatlapatka
hlavní investiční stratég Cyrrus

Vzhledem ke ztrátovosti dolu Paskov by pro společnost bylo nakonec nejlepší, kdyby se ho zbavila, zaznívá od analytiků. Podle Bohumila Trampoty z J&T Banka by se zavřením dolu snížily náklady, což by pro NWR znamenalo vyšší marže. „Uzavření Paskova by NWR částečně pomohlo v hotovostní nouzi,“ dodal Hatlapatka. „Firma získala další čas na překonávání obtížných podmínek," řekl Hlinomaz.

Nutno podotknout, že uzavření dolu by znamenalo problém pro jeho zaměstnance. V dole pracuje přes dva tisíce lidí, z toho sedmnáct set tvoří kmenoví zaměstnanci. „Horníci budou velmi těžko hledat uplatnění, protože řada z nich má po práci v dole zdravotní problémy. Nemají kvalifikace, které jsou poptávané na pracovním trhu na severní Moravě,“ upozornila redaktorka MF Dnes Zuzana Kubátová.  

Podle Hlinomaze nelze úplně vyloučit, že by i po vydělení Paskova mohla NWR zajišťovat nějaké „okrajové“ služby pro Paskov na komerčním základě.

Obrat v cenách uhlí se nečeká

Situace je velmi vážná a výhled nejasný. Pokles ceny koksovatelného uhlí je pro NWR jednoznačně negativní.
Bohumil Trampota
analytik J&T Banka

Ani bez Paskovu by ale NWR neměla snadné žití. „V podobně složité situaci jsou i ostatní doly NWR, i když samozřejmě v Paskově je hospodářská situace kvůli vysokým těžebním nákladům nejhorší,“ podotknul Hatlapatka. Na firmu dopadá nepříznivý vývoj cen uhlí.

„Pokles ceny koksovatelného uhlí je pro NWR jednoznačně negativní. Dynamika vývoje ceny ukazuje, že NWR nedokáže dohodnout cenu koksovatelného uhlí pro příští rok, která by zaručila přežití společnosti,“ prohlásil Trampota. „Je pravděpodobné, že NWR bude v příštím roce prodávat uhlí za nižší ceny než letos. Odhaduji meziroční pokles cen o 10 až 15 procent,“ uvedl Raška.

Pokud by ceny koksovatelného uhlí pro příští rok klesly podstatněji pod úroveň, která je nasmlouvaná na rok 2015 (93 euro za tunu pro 74 procent produkce), došla by firmě podle Trampoty hotovost v řádu měsíců.

Na nějaký obrat v cenách uhlí na mezinárodních trzích to ani nevypadá. „Málokdo na trhu nyní věří, že se v dohledné době, řekněme nejbližších dvou až tří let, tato situace změní tak, aby zásadně změnila vyhlídky jak dolu Paskov, tak těžby v dolech karvinského revíru,“ upozornil Hatlapatka. Za hlavní faktor označuje Hlinomaz pokles čínské poptávky, který tlačí na světové ceny uhlí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rusko má kvůli sankcím problém s odbytem ropy

Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, píše agentura Reuters s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX. Dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionu barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden.
včera v 17:14

Ve sněmovně už je novela, která má zastavit růst sociálních odvodů živnostníků

Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů předložila dolní komoře novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Příští rok se nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček vlády v demisi Petra Fialy (ODS), ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle aktuálního vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.
včeraAktualizovánovčera v 15:54

Akcionáři Tesly schválili plán odměn pro Muska až za 878 miliard dolarů

Akcionáři společnosti Tesla schválili balík akcií pro zakladatele a šéfa firmy Elona Muska, který by mu mohl během příštích deseti let vynést až 878 miliard dolarů (18,5 bilionu korun). Už nyní nejbohatší muž planety by se tak mohl stát prvním dolarovým bilionářem v historii.
včera v 00:41

Ložisko u Zlatých Hor podle průzkumu skrývá skoro jedenáct tun zlata

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.
6. 11. 2025

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Podvodníci rozšiřují triky, jak vylákat peníze od klientů bank

Půl druhé miliardy korun vylákali podvodníci od začátku roku od klientů bank, každý přišel v průměru skoro o 22 tisíc. Ať už se nechali lapit na falešný e-mail, SMS, nebo video slibující nebývale výhodnou investici. Všeho podle bankovní asociace přibývá. Častým scénářem je také falešný kurýr přebírající v hotovosti peníze od obětí podvodu. Lidé podle odborníků navíc často podceňují zabezpečení svého účtu nebo sociálních sítí. Používají slabá hesla, která ani pravidelně nemění. I to může hackerům usnadnit práci. Více než desetina Čechů se rovněž domnívá, že pro podvodníky nejsou dostatečně zajímaví a že tak sami nemohou přijít o peníze. Právě to ale banky na příkladech vyvracejí.
6. 11. 2025

Členské státy EU se shodly na nových klimatických cílech

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.
5. 11. 2025Aktualizováno5. 11. 2025
Načítání...