Nečas: Změny v DPH zvýší ceny o procento

Praha – Kvůli změnám v dani z přidané hodnoty se příští rok zvýší ceny v průměru o jeden procentní bod. Řekl to v dnešních Otázkách Václava Moravce premiér Petr Nečas. Nižší sazba DPH má podle návrhu vlády příští rok vzrůst z deseti na 14 procent. Jednotná sazba 17,5 procenta se pak čeká po roce 2013.

„Zvýšená sazba (DPH) za dva roky klesne. To znamená, že pro drtivou většinu zboží a služeb daň z přidané hodnoty klesne, nikoli že poroste. I v tom příštím roce je propočet jednoznačný, tedy ukazuje, že daňová hladina se zvedne všehovšudy o jeden procentní bod,“ řekl Nečas.

Úpravy DPH navrhované vládou minulý týden podpořila v prvním čtení sněmovna. Příští rok se na 14 procent zvýší dolní sazba DPH, horní dvacetiprocentní sazba zůstane stejná. Od roku 2013 se obě sazby mají sjednotit na 17,5 procenta. Peníze z vybrané DPH mají podle dohody stran vládní koalice jít na velkou důchodovou reformu.

Opozice se změnami DPH nesouhlasí. „Všechny tyto reformy se dají nazvat v zásadě zdražením,“ oponoval dnes předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka. „Pokud jde o daň z přidané hodnoty, tam vláda vytáhne z peněženek občanů více než 20 miliard korun ročně,“ dodal.

Kvůli růstu dolní sazby DPH mohou zdražit některé potraviny, léky, městská hromadná doprava, teplo, ubytování, zdravotní a sociální péče či vstupné na kulturní akce. Od roku 2013 naopak už nebudou 20procentní, ale pouze 17,5procentní sazbou zatíženy například ceny aut, oblečení či elektřiny.

Krize eura by mohla zvýšit daně

Nečas zároveň v dnešních Otázkách řekl, že by byl pro dočasné zvýšení nepřímých daní v případě, že by se prohloubila dluhová krize v eurozóně. Bylo by totiž podle něj třeba rychleji snižovat schodky veřejných financí. „Schodky by bylo třeba snižovat směrem k vyrovnaným rozpočtům ještě razantněji, než je teď v konvergenčním plánu, prostě proto, abychom se vyhnuli jakékoliv úvaze, že bychom se mohli stát součástí nějakého dominového efektu, který by postupně do sebe nabíral další země,“ uvedl Nečas.

Podle Sobotky by zrychlení škrtů mělo na ekonomiku negativní vliv. „Nedomnívám se, že by Česká republika byla v hledáčku ratingových agentur v souvislosti s tím, že dojde k řeckému bankrotu,“ uvedl šéf ČSSD.

O případném zvyšování nepřímých daní je Nečas v případě krizového vývoje v eurozóně ochoten diskutovat. Záleželo by na skutečných dopadech krize do české ekonomiky. „Například DPH by nebyla 17,5, ale 19 procentních bodů,“ uvedl premiér jako příklad.

Předseda ČSSD by naproti tomu podporoval spíše progresi ve zdanění občanů a vyšší zdanění firem. „Zvyšování nepřímých daní, to musíme skutečně odmítnout jako sociální demokracie, protože není možné zase ten problém vlády přenést na výdaje středně- a nízkopříjmových domácností,“ řekl Sobotka.

Eura
Zdroj: Pavol Funtál/ISIFA/SME

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 19 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.