Nákupy a prodeje firem v Česku vynášely loni více. Objem obchodů dosáhl na 238 miliard korun

4 minuty
Marek: Český trh je aktivní a lákavý pro investory
Zdroj: ČT24

Investice do sloučení nebo převzetí jednotlivých společností se v Česku vyšplhaly na 238 miliard korun. Tuzemské firmy také více míří do zahraničí, zejména do Německa, Rumunska nebo na Slovensko. Obchod rostl především v oblasti nemovitostí, ve výrobě a službách. Méně se naopak obchodovalo v informačních technologiích, bankovnictví nebo maloobchodě.

K největším obchodům patřily prodeje některých obchodních center v Praze nebo Brně. Jsme průmyslová země, další obchody probíhaly v této oblasti.
David Marek
hlavní ekonom Deloitte

Objem nákupů a prodejů firem v Česku loni stoupl o 16 procent, a to přesto, že transakcí se uskutečnilo 246, tedy o 15 procent méně než o rok dříve. Český trh tak patří mezi tři nejaktivnější v regionu střední a jihovýchodní Evropy. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila poradenská firma EY.

Největší transakcí loňského roku se v Česku stala akvizice skupiny PPF Group NV, která koupila stoprocentní podíl ve firmě Škoda Transportation za odhadovanou částku 489 milionů USD (10,1 miliardy Kč).

V regionu střední a jihovýchodní Evropy bylo nejaktivnější Polsko s 265 transakcemi (objem obchodů 13,8 miliardy USD). Český trh skončil druhý, na třetím místě je s odstupem Turecko s objemem 7,7 miliardy dolarů.

„Důvody pokračující investiční a akviziční aktivity v ČR jsou i nadále silné makroekonomické fundamenty ČR a hlavních obchodních partnerů, zejména EU. Motivace pro transakce je pokračující fenomén nástupnictví u privátně vlastněných českých firem a aktuálně také například snaha řešit nedostatek vlastních kapacit a hlavně zaměstnanců,“ uvedl vedoucí oddělení fúzí a akvizic EY v ČR Štěpán Flieger.

Celkově nejaktivnějšími investory byli loni ČEZ a Energetický a průmyslový holding - firmy uskutečnily po osmi významných transakcích. Aktivní na českém trhu fúzí a akvizic byla i česko-slovenská skupina Penta Investments se sedmi významnými obchody, následována zdravotnickou skupinou EUC s pěti transakcemi.

Nejvýznamnější podíl na objemu transakcí měly investice domácích investorů v rámci Česka, které tvořily 47 procent všech obchodů. Následovaly je investice směřující do Česka ze zahraničí s podílem ve výši 29 procent. Proti roku 2016 o 11 procent přibylo investic ze zahraničí. 

České firmy nakupovaly v zahraničí

Loni stouply také investice českých firem do zahraničí, a to o 127 procent. Pokračuje tak silná aktivita tuzemských investorů za hranicemi. Do určité míry jde o důsledek postupně posilující české koruny, která zvýhodňuje nakupování podniků v zahraničí pro české investory, uvedl senior konzultant pro fúze a akvizice EY v ČR Michal Hrmo.

S tím nesouhlasí hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. „Silnější koruna je jen podpůrný faktor. Lokální české firmy zkrátka vyrostly do takové velikosti, že jim domácí trh už nestačí a hledají příležitosti i za hranicemi. Jde také o případy, kdy česká firma hledá podobnou společnost ze stejné oblasti i v zahraničí,“ zhodnotil Marek.

Domácí investoři svými zahraničními investicemi cílili především na Německo, kam směřovalo devět transakcí, druhé skončilo Slovensko se sedmi transakcemi. Na třetím místě následovalo Rumunsko s šesti transakcemi včetně druhé největší transakce v zemi, akvizice A&D Pharma Holdings českou společností Dr. Max Pharma z portfolia Penta Investments.

Loni výrazně vzrostl i počet transakcí především u nemovitostí a v sektoru telekomunikace a média. Nemovitosti navíc s výrazným náskokem vedly mezi sektory s 54 transakcemi. Další v pořadí byly výroba a služby. Naopak výrazně klesla aktivita investorů v IT, bankovnictví i maloobchodě.

Ve střední a jihovýchodní Evropě (Bulharsko, ČR, Chorvatsko, Řecko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko a Turecko) se loni uskutečnilo 1132 transakcí (1165 transakcí v roce 2016) s odhadovaným objemem 50,9 miliardy USD (47,7 miliardy USD předloni). Největší transakcí v regionu se stala akvizice turecké OMV Petrol Ofisi skupinou Vitol Investment. 

„V roce 2018 očekáváme pokračování silné investiční aktivity českých subjektů doma i v zahraničí. Věříme, že se letos také dočkáme několika skutečně velkých transakcí minimálně evropského významu. Pokračující zájem bude ve strojírenství, energetice a technologiích, naopak očekáváme zpomalení zájmu o nemovitosti,“ odhadl Flieger ze společnosti EY. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 23 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...