Nákupy a prodeje firem v Česku vynášely loni více. Objem obchodů dosáhl na 238 miliard korun

4 minuty
Marek: Český trh je aktivní a lákavý pro investory
Zdroj: ČT24

Investice do sloučení nebo převzetí jednotlivých společností se v Česku vyšplhaly na 238 miliard korun. Tuzemské firmy také více míří do zahraničí, zejména do Německa, Rumunska nebo na Slovensko. Obchod rostl především v oblasti nemovitostí, ve výrobě a službách. Méně se naopak obchodovalo v informačních technologiích, bankovnictví nebo maloobchodě.

K největším obchodům patřily prodeje některých obchodních center v Praze nebo Brně. Jsme průmyslová země, další obchody probíhaly v této oblasti.
David Marek
hlavní ekonom Deloitte

Objem nákupů a prodejů firem v Česku loni stoupl o 16 procent, a to přesto, že transakcí se uskutečnilo 246, tedy o 15 procent méně než o rok dříve. Český trh tak patří mezi tři nejaktivnější v regionu střední a jihovýchodní Evropy. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila poradenská firma EY.

Největší transakcí loňského roku se v Česku stala akvizice skupiny PPF Group NV, která koupila stoprocentní podíl ve firmě Škoda Transportation za odhadovanou částku 489 milionů USD (10,1 miliardy Kč).

V regionu střední a jihovýchodní Evropy bylo nejaktivnější Polsko s 265 transakcemi (objem obchodů 13,8 miliardy USD). Český trh skončil druhý, na třetím místě je s odstupem Turecko s objemem 7,7 miliardy dolarů.

„Důvody pokračující investiční a akviziční aktivity v ČR jsou i nadále silné makroekonomické fundamenty ČR a hlavních obchodních partnerů, zejména EU. Motivace pro transakce je pokračující fenomén nástupnictví u privátně vlastněných českých firem a aktuálně také například snaha řešit nedostatek vlastních kapacit a hlavně zaměstnanců,“ uvedl vedoucí oddělení fúzí a akvizic EY v ČR Štěpán Flieger.

Celkově nejaktivnějšími investory byli loni ČEZ a Energetický a průmyslový holding - firmy uskutečnily po osmi významných transakcích. Aktivní na českém trhu fúzí a akvizic byla i česko-slovenská skupina Penta Investments se sedmi významnými obchody, následována zdravotnickou skupinou EUC s pěti transakcemi.

Nejvýznamnější podíl na objemu transakcí měly investice domácích investorů v rámci Česka, které tvořily 47 procent všech obchodů. Následovaly je investice směřující do Česka ze zahraničí s podílem ve výši 29 procent. Proti roku 2016 o 11 procent přibylo investic ze zahraničí. 

České firmy nakupovaly v zahraničí

Loni stouply také investice českých firem do zahraničí, a to o 127 procent. Pokračuje tak silná aktivita tuzemských investorů za hranicemi. Do určité míry jde o důsledek postupně posilující české koruny, která zvýhodňuje nakupování podniků v zahraničí pro české investory, uvedl senior konzultant pro fúze a akvizice EY v ČR Michal Hrmo.

S tím nesouhlasí hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. „Silnější koruna je jen podpůrný faktor. Lokální české firmy zkrátka vyrostly do takové velikosti, že jim domácí trh už nestačí a hledají příležitosti i za hranicemi. Jde také o případy, kdy česká firma hledá podobnou společnost ze stejné oblasti i v zahraničí,“ zhodnotil Marek.

Domácí investoři svými zahraničními investicemi cílili především na Německo, kam směřovalo devět transakcí, druhé skončilo Slovensko se sedmi transakcemi. Na třetím místě následovalo Rumunsko s šesti transakcemi včetně druhé největší transakce v zemi, akvizice A&D Pharma Holdings českou společností Dr. Max Pharma z portfolia Penta Investments.

Loni výrazně vzrostl i počet transakcí především u nemovitostí a v sektoru telekomunikace a média. Nemovitosti navíc s výrazným náskokem vedly mezi sektory s 54 transakcemi. Další v pořadí byly výroba a služby. Naopak výrazně klesla aktivita investorů v IT, bankovnictví i maloobchodě.

Ve střední a jihovýchodní Evropě (Bulharsko, ČR, Chorvatsko, Řecko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko a Turecko) se loni uskutečnilo 1132 transakcí (1165 transakcí v roce 2016) s odhadovaným objemem 50,9 miliardy USD (47,7 miliardy USD předloni). Největší transakcí v regionu se stala akvizice turecké OMV Petrol Ofisi skupinou Vitol Investment. 

„V roce 2018 očekáváme pokračování silné investiční aktivity českých subjektů doma i v zahraničí. Věříme, že se letos také dočkáme několika skutečně velkých transakcí minimálně evropského významu. Pokračující zájem bude ve strojírenství, energetice a technologiích, naopak očekáváme zpomalení zájmu o nemovitosti,“ odhadl Flieger ze společnosti EY. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...