Najde Janotův balíček podporu? Politici k němu mají výhrady

Praha – Parlamentní strany se k balíčku úspor z pera ministra financí Eduarda Janoty, který počítá se snížením deficitu na 157 miliard korun z původně plánovaných 230 miliard, staví rozporuplně. Výhrady mají především ke snižování rodičovského příspěvku a porodného, někteří se již ale dali slyšet, že i přesto úspory podpoří. Odborníci k tomu dodávají, že poslední verze balíčku, kterou Janota dnes představil politikům, je maximálním možným kompromisem. Sám Janota varoval, že pokud nedojde ke schválení úsporných opatření, bude vážně uvažovat  o demisi.

„Neschválení balíčku může být důvodem ukončení mého působení ve funkci ministra financí. Považoval bych to za velkou osobní porážku a do budoucna za velké riziko pro veřejné finance,“ řekl o úsporném balíčku Eduard Janota v dnešních Událostech, komentářích. Zároveň zopakoval, že jeho podmínkou je, aby byl balíček projednáván jako celek, a nikoli po částech tak, jak o to usilovala sociální demokracie.

Právě ta je také největším kritikem Janotova balíčku. 19 bodů sice podpoří, nejzásadnějších 7 bodů ale odmítá. Nelíbí se jí zvýšení dolní sazby daně z přidané hodnoty na deset procent, zvýšení spotřební daně z pohonných hmot, snížení rodičovského příspěvku, snížení porodného, snížení příspěvku na sociální služby v prvním a druhém stupni, zrušení vyšší podpory v nezaměstnanosti nebo snížení platů zaměstnanců ve veřejném sektoru o čtyři procenta.

ODS s podporou škrtů váhá

„My se teď musíme rozhodnout, zda tento komplex podpoříme v rámci odpovědnosti vůči České republice a potlačíme naše stranické zájmy,“ prohlásil v reakci na dnes představený návrh zástupce ODS Martin Kocourek. Občanští demokraté podle něj považují za nevyvážený poměr mezi redukcí výdajů a zvyšováním daní. Na daních by se mělo podle předloženého návrhu vybrat o 50 miliard korun navíc, výdaje se budou škrtat jen o 25 miliard. 

ODS dále odmítá obnovení progrese u daně z příjmů fyzických osob s platem nad 145 tisíc korun měsíčně, navyšování spotřební daně u paliv, redukci výdajových paušálů pro živnostníky a nelíbí se jí ani krácení dávek týkajících se mateřství a rodičovské dovolené.

TOP 09 balíček podpoří

Nováček na parlamentní politické scéně strana Top 09 ústy Miroslava Kalouska vzkázala, že má výhrady ke dvěma bodům návrhu. O které body se jedná, ovšem Kalousek neupřesnil. Zdůraznil ale, že Top 09 je ochotna škrty podpořit, přestože za normálních okolností by je nikdy nepodpořila.

„Vyžaduje to mimořádnou disciplínu ze všech politických frakcí, aby pozměňujícími návrhy neudělaly z té předlohy úplně jiný materiál,“ dodal k problematice Janotových škrtů Kalousek.

Podobně se na balíček dívají i zelení

Strana zelených má problém s krácením peněz na platy učitelů i omezováním rodičovského příspěvku. Úspory chce oproti tomu hledat v provozu státní správy, o pět procent chce krátit rozpočty sněmovny, Senátu a Kanceláře prezidenta republiky.

I přes množství výhrad jsou ale zelení podobně jako Top 09 ochotni Janotův balíček podpořit. „Máme s některými položkami větší či menší problém, ale myslíme si, že je nutné, aby všichni ustoupili,“ uvedl předseda zelených Ondřej Liška.

Co na to lidovci?

„KDU-ČSL má problém s tím, co dopadá na život rodin s dětmi,“ prohlásil místopředseda strany pro ekonomiku Pavel Horák. Nezamlouvá se jí tedy například krácení rodičovského příspěvku a porodného. Naopak požaduje, aby se stát víc zaměřil na loterie a hazardní hry.

Odborníci: Janotův balíček je maximálně kompromisní

Zatímco politici mají k navrženým škrtům množství výhrad, odborníci ho považují za velmi kvalitní kompromis. „Nevím, jestli poslanci Janotovu snahu o nalezení kompromisního řešení ocení. Jsem si ale jist, že lepší rozpočet nikdo jiný nesestaví,“ míní analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Záměr ministra Janoty předkládat soubor opatření v celku v rámci jednoho balíku chválí Miroslav Svoboda z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické. „Ještě lepší by bylo, kdyby se politickým stranám podařilo dohodnout se, že se zdrží pozměňovacích návrhů,“ dodává v rozhovoru pro ČT24 Svoboda.

Balíček se zamlouvá také podnikatelům. „Považujeme toto kompromisní řešení za rozumné, kdy jsou upřednostňovány škrty především na výdajové straně a nezvyšuje se daňová zátěž pro firmy, což byl náš hlavní požadavek,“ uvedl předseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich. Kladně podnikatelé vnímají i snížení platů ve státní správě, vysvětlují to tím, že zde platy v poslední době rostly mnohem rychleji než v soukromém sektoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 13 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 20 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 20 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...