Nafty tankujeme víc, za benzin hledáme náhradu

Praha – Čerpací stanice hlásí vyšší prodeje nafty. Podle nich je to důkaz oživení tuzemské ekonomiky. Jak ukázala aktuální čísla, za prvních šest měsíců řidiči natankovali o 5 % víc nafty než loni. Naopak u benzinu podobný důvod k optimismu není. Propad prodejů se sice zastavil, za poslední čtyři roky ale objem, který proteče čerpacími pistolemi, klesl téměř o pětinu. Může za to jeho stále vyšší cena – lidé buď šetří a jezdí míň, nebo hledají levnější alternativy, třeba biopaliva.

Za posledních pět let spotřeba benzinu klesla o 17 %. V prvním pololetí letošního roku se propad zastavil, ale tolik očekávané oživení nepřišlo. Odborníci se shodují, že jednoznačným důvodem je cena – zatímco před čtyřmi lety stál litr benzinu lehce přes 31 korun, dnes je to o pět korun víc.

Řidičů, kteří do svých nádrží tankují benzin, proto ubývá. Přecházejí na alternativní paliva, jako je stlačený zemní plyn (CNG) nebo bioethanol (E85). „CNG vykazuje asi dvacetiprocentní nárůst, u E85 je to zhruba deset procent,“ říká Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.

Levněji vychází i nafta, jenže za dieselové motory se připlácí. A to se každému nechce. „Platí takový dlouhodobý trend, že menší vozy se prodávají především s benzínovými motory,“ vysvětluje manažer Havex-Auto David Prostý.

Řidiči aut s benzinovými motory tak často omezují počet najetých kilometrů nebo tankují méně litrů. „Stává se i to, že tankují za sto korun. Nemluvím teď o skútrech a mopedech, ale i o osobních autech. Většinou ke konci měsíce,“ popisuje majitel čerpací stanice Jan Mlejnek.

V průměru tankují lidé benzin zhruba za pětistovku. Majitelé vozů na naftu naopak většinou odjíždí s plnou nádrží. V rostoucí spotřebě nafty, na kterou často jezdí firemní auta, se podle petrolejářů odráží i situace českého hospodářství. „Hlavní důvody toho nárůstu spatřujeme v oživení ekonomiky,“ dodává Loula.

Analytici: Ceny benzinu budou stagnovat

Na podzim by se ceny pohonných hmot příliš měnit neměly. Výrazné zdražení ale hrozí v případě, že by došlo k vážnému vyhrocení válečných konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě. Podle společnosti CCS, která ceny pohonných hmot dlouhodobě sleduje, dosahovala v Česku na začátku září průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 36,76 Kč za litr a nafty 36,21 Kč za litr.

„Úplný výpadek exportu ropy z Iráku by mohl na podzim zdražit ceny pohonných hmot nad úroveň 38 korun za litr,“ nastínil jeden z možných scénářů analytik společnosti Colosseum Vít Jedlička.

Spotřebu paliv určuje i styl jízdy

Vhodným stylem jízdy lze na dlouhých trasách ušetřit na pohonných hmotách i stovky korun. Hlavní doporučení shrnul pro Českou televizi Jakub Rejlek, šéfredaktor iFaster.cz a závodník v kategorii „ekonomická jízda“.

Za „meritum celé věci“ označuje plynulou jízdu a vhodné řazení rychlostí. „Protože každé zpomalování a zrychlování spotřebovává víc energie a víc benzínu,“ říká Rejlek.

Kromě rozvážného používání plynu a brzdy radí také zachovávat rozestupy, a to nejen kvůli bezpečnosti. „Dobré je ve městě sledovat auto ob jedno přede mnou, protože pak můžu rychleji zareagovat a ta jízda je plynulejší,“ vysvětluje Rejlek.

Naopak doporučení vypínat motor při čekání na semaforech podle odborníka moc nepomůže. Pauzy mezi zelenou a červenou jsou na úsporu příliš krátké, řidič navíc může zdržovat provoz.

Ekonomickou jízdou se zabývá i Marek Tomíšek. Se Škodou Octavií se vydal z Prahy do Norska k nejsevernější čerpací stanici v Evropě. Najel 3 500 kilometrů s průměrnou spotřebou 3,3 litru. Snažil se jet plynule a omezit klimatizaci. „Doporučuji ji používat na menší výkon, kdy má nižší spotřebu. Nepotřebuji interiér vychladit na 19 stupňů, ale dám si 22, 23 stupňů,“ popisuje Tomíšek.

Nejvíc spotřebu auta zvýší cokoli, co je na střeše – třeba nosiče na kola. Dalším problémem je celková hmotnost auta – obecně se udává, že každých sto kilogramů nákladu zvýší spotřebu zhruba o 10 % (zhruba o půl litru na sto kilometrů). Úspornost jízdy ovlivní rovněž správně nafouknuté pneumatiky, jejich podhuštěním se totiž spotřeba zvyšuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy, řekl ve středu v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Zmínil také zásoby uranu, které středoasijská země má, ale neuvedl, zda jednal i o dodávkách této komodity. Oba politici se shodli, že budou podporovat vzájemný obchod. V úterý o dodávkách ropy jednal se svým kazachstánským protějškem také ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Kazachstán byl loni třetím největším dodavatelem ropy do Česka.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podnikatelé čelí dramatickému nárůstu regulace, míní prezident Hospodářské komory

Na dramatický nárůst regulace v podnikání upozornil v úvodu volebního sněmu Hospodářské komory její prezident Zdeněk Zajíček (ODS). Varoval před jednostranným zaměřením evropské politiky na zelenou transformaci. Evropa musí být podle něj v současnosti, kdy svět čelí různým krizím, nejen zelená, ale i konkurenceschopná a odolná. Komora si na sněmu zvolí nové lídry,
10:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 20 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35
Načítání...