Češi hledí do nového roku optimisticky. Podle průzkumu agentury Ipsos 78 procent z nich očekává, že se nebude mít hůře než vloni – a převážně optimisticky hledí na rok 2018 i analytici. Podle nich sice ekonomika poroste o něco pomaleji, ale pořád výrazně a dobrá nálada spotřebitelů bude dále motorem i pro jejich utrácení, podložené dalším růstem platů. Nejistotou je však udržitelnost tempa růstu automobilového průmyslu, který poslední roky táhne celý tuzemský průmysl.
Nadějné vyhlídky. Česká ekonomika vstupuje do roku 2018 s apetitem
Vývoj ekonomiky by měl setrvat příznivý i v novém roce, ačkoli růst HDP mírně zvolní, shodují se analytici oslovení webem ČT24. Na zpomalení růstu HDP se podle hlavního ekonoma Generali Investments Radomíra Jáče v roce 2018 projeví slabší příspěvek zahraničního obchodu, tedy čisté exporty. „To bude dáno kombinací i nadále silného růstu domácí poptávky v české ekonomice, tedy dovozů, a mírně pomalejšího hospodářského růstu na našich hlavních exportních trzích, což se projeví ve slabším růstu vývozů,“ říká Jáč.
„Náš model počítá s tím, že česká ekonomika poroste v roce 2017 o 4,4 procenta a v roce 2018 o 3,6 procenta. A až v roce 2019 poklesne o 0,4 procenta,“ upřesňuje analytik finančních trhů Next Finance Jiří Cihlář. Jáč se shoduje s odhadem pro rok 2017, ale v roce 2018 počítá s mírnějším růstem ve výši zhruba tří procent.
Nicméně, míra nezaměstnanosti se již nachází na nejnižší hodnotě od roku 2009 a snižovat by se měla i nadále. „To se pak odráží v rostoucí spotřebitelské důvěře, která se poprvé od roku 2001 dostala do kladného teritoria. Díky novým mzdovým ujednáním v Německu by navíc měly výrazněji začít růst i mzdy,“ říká ekonomka KB Jana Steckerová.
Podle Jáče pak nedostatek zaměstnanců s potřebnou kvalifikací může být faktorem, který tempo růstu české ekonomiky zbrzdí dokonce výrazněji, než se nyní předpokládá.
Trh práce v ČR
Trh práce bude tak nadále velmi napjatý, což bude tlačit zaměstnavatele k potřebě zvyšovat mzdy, aby si udrželi nebo získali vhodné zaměstnance.
„V novém roce by se meziroční růst mezd mohl dostat až k osmi procentům, a to nejen díky příznivému ekonomickému vývoji, ale také i díky schválenému růstu platů státních zaměstnanců, zvýšení minimální mzdy a silnějšímu tlaku odborů. Růst cen by měl zároveň zvolnit a pohybovat se mírně nad dvě procenta,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. To podle něho znamená, že reálný růst mezd tuzemských domácností se zvýší, a bude tak podporovat jejich spotřebu.
„Více peněz mezi lidmi však bude navyšovat inflaci, která se bude pohybovat spíše v horním tolerančním pásmu. Česká národní banka bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Zřejmě se tak bude dít pozvolně a po celý rok,“ předpokládá hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Vyšší úrokové sazby každopádně povedou k dalšímu posilování koruny. Ta podle Křečka pokoří hranici 25 korun za euro.
Křeček: Těžké časy mohou přijít koncem dvacátých let
Někteří analytici se ale shodují, že pozitivní vývoj roku 2018 může doprovázet i přehřívání ekonomiky – a to by vyvolalo dílčí problémy v jednotlivých sektorech národního hospodářství.
„Celkový růst oproti loňskému roku zpomalí a postupně se česká ekonomika začne přibližovat vrcholu hospodářského cyklu. Přestože v roce 2018 ještě nelze očekávat vážné ekonomické komplikace, klíčové instituce by si měly začít vytvářet rezervy na horší časy, které se mohou dostavit závěrem dvacátých let,“ míní Křeček.
Rozpočet 2018
Česká republika dokázala podle Křečka sice výrazně zlepšit svou ekonomickou situaci, kdy relativní zadlužení státu v podstatě dosahuje předkrizové úrovně a systémy důchodového a veřejného zdravotního pojištění již nejsou v hlubokém deficitu.
„Je však velkou promarněnou příležitostí, že příznivé ekonomické situace zatím nebylo využito k provedení systémových změn tak, aby byly oba pojistné systémy dlouhodobě udržitelné a stabilní i při ekonomických krizích. V roce 2018 by měly být provedeny alespoň dílčí úpravy obou systémů, které vytvoří rezervy do budoucích let,“ dodává Křeček a připomíná, že postupné snižování relativního zadlužení České republiky je zároveň vykoupeno růstem daňových kvót.
V roce 2018 se zvýší složená daňová kvóta na 34,4 %, což bude nejvíce od roku 2011. Za růst daňových kvót stojí skutečnost, že výběr daní a odvodů roste rychleji než hrubý domácí produkt. Tomuto vývoji lze zabránit korekcí daňových sazeb či snížením povinných odvodů. „Politici budou mít příležitost snížit lidem daně. Bude proto zajímavé sledovat, zda se předvolební sliby začnou měnit v realitu, nebo, jak je zvykem, povedou jen ke zklamání,“ upozorňuje.
Škoda Auto
Automobilový průmysl bude dále tahounem, ale tempo zřejmě zpomalí
Kromě spotřeby domácností zůstane motorem tuzemské ekonomiky také průmysl. „Na základě vpřed hledících indikátorů a vývoje nových zakázek by měly podmínky v tuzemském průmyslu zůstat nadále příznivé, ačkoli meziroční dynamika může slábnout z titulu vysoké srovnávací základny. Otázkou zůstává rychlost zpomalování výroby automobilů, na kterou dopadá vysoká srovnávací základna spojená s vytížením kapacit, ale také i nižší dynamika nových zakázek v letošním roce,“ říká Seidler.
Upozorňuje, že ty v předchozích letech rostly dvoucifernými tempy, zatímco v letošním roce se jejich průměrný růst pohybuje poblíž tří procent. A některé statistiky už zároveň naznačují, že zpomaluje tempo prodejů nových automobilů, a to nejen v Česku, ale i v rámci celé Unie.
Jednou z nejistot pro příští období tak bude udržitelnost tempa růstu automobilového průmyslu, který v posledních letech patřil mezi hlavní tahouny růstu tuzemského průmyslu.
Export tuzemských firem tak poroste, ale tempo růstu zřejmě právě kvůli poklesu poptávky po automobilech v Evropě zpomalí na tři až pět procent. Evropská poptávka po automobilech se podle analytika UniCredit Bank Jiřího Poura po čtyřech letech nepřerušeného růstu nejspíš dostává do bodu nasycení. Automobilový segment přitom tvoří třetinu českého exportu.
„Český export nadále potáhnou například dopravní prostředky, strojírenství nebo spotřební zboží. Nově začínají naše firmy vyvážet i služby. Velkou roli může hrát i vývoz investičních celků v energetickém průmyslu a vývoz zbraní do nových exportních destinací, zejména mimo EU,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek očekává v roce 2018 zvýšení vývozu o 3,1 procenta. „Za zpomalením růstu vývozu by měla být pomaleji rostoucí zahraniční poptávka a částečně také silnější kurz koruny,“ dodal Marek.
Vývoj kurzu dolaru k euru a dolaru k české koruně
Pozvolnému posilování kurzu koruny k euru se nicméně exportéři mohou přizpůsobovat zvyšováním produktivity. „Díky zajištění většiny exportérů v roce 2018 by i tak posílení koruny významněji ovlivnilo český export až v roce 2019. Nicméně se domníváme, že by posílení koruny na 24,50 koruny za euro pro některé exportéry již problém představovalo,“ dodal Pour.
Například Hospodářská komora ovšem očekává, že ke zhodnocování koruny vůči euru docházet bude a na konci roku čeká průměrný kurz 25,40 Kč za euro. „Dlouhodobým řešením by byl vstup České republiky do eurozóny, čímž by problémy s kurzem koruny úplně odpadly,“ dodal Špicar.
Vyhlídky pro ekonomiku eurozóny zůstávají příznivé, i když ne vše bude růžové
Evropská ekonomika podle analytiků letos zamíří ke svému vrcholu. „Tempo růstu ekonomik platících eurem v průběhu roku 2018 vyvrcholí. Německá ekonomika, která táhne oživení a růst zbytku Evropy, začíná projevovat známky přehřátí. Další růst ekonomiky, který je jí předvídán, tuto ekonomiku posune ještě výš nad její potenciál,“ míní ekonomka Raiffeisen Bank Helena Horská.
Pro občany evropských zemí je to ale podle ní dobrá zpráva – alespoň do té doby, než růst splaskne. „Nezaměstnanost bude totiž dál klesat a mzdy růst, a to i v Německu, které vždy bývalo na růst mezd spíše skoupé,“ dodává.
Ekonomika eurozóny těží také z oživení světové poptávky, což by se mělo odrazit na vývoji čistých exportů. „Rizikem v této oblasti zůstává příliš silné euro, které v novém roce podle naší prognózy posílí až na úroveň 1,27 dolaru za euro,“ doplňuje Steckerová.
Růst reálného HDP USA a eurozóny
Pro Evropu v roce 2018 bude dost možná podle Horské platit, že ekonomikám se bude dařit i navzdory politice. Největší politickou událostí nového roku v eurozóně budou volby v Itálii. „Nezapomeňme, že v Itálii má řada bankovních domů problémy se špatnými úvěry. Itálie bude pro trhy rizikem ještě z jiného důvodu – konání parlamentních voleb a rostoucí preference protievropských stran,“ doplňuje Pikora.
Rizikem je také „španělský scénář“. „Tedy zablokovaný parlament a následně dlouhá neúspěšná koaliční vyjednávání, která povedou k předčasným volbám nebo vítězství populistických a protievropských stran,“ upozorňuje Horská.
Další možnou pastí je také krach jednání o brexitu, který může přijít s každým novým projednávaným bodem. „Výsledkem těchto rizik by byly nečekané výkyvy kurzu eura a růst rizikové averze na finančním trhu obecně,“ dodává.
Sídlo ECB ve Frankfurtu nad Mohanem
Na Česko, jeho ekonomiku, měnovou politiku a kurz české koruny budou mít vliv i kroky Evropské centrální banky. V letech 2018–2019 hospodářský růst právě mírně zpomalí s tím, jak bude Evropská centrální banka (ECB) postupně opouštět program kvantitativního uvolňování. Sice jeho platnost prodloužila, ale jeho objem bude klesat.
„Na trhy se tak bude dostávat méně levných peněz. Navíc budou postupně růst úrokové sazby bank. To zdraží úvěry. Řada dlužníků se tak může dostat do problémů,“ upozorňuje Pikora.
A případné rozhodnutí ECB o ukončení nákupu cenných papírů na trhu a možné zvýšení alespoň depozitní sazby ze současných -0,4 procenta blíže k nule dost možná ovlivní nejen rychlost zvyšování úrokových sazeb v Česku, ale i postoj finančních hráčů vůči české koruně.
„Ti jsou nyní 'rozhýčkaní' vysokým rozdílem v úročení českých korun oproti euru. Snížení tohoto rozdílu může některé přimět k prodeji české koruny 've velkém'. To by mohlo způsobit prudký obrat v dosavadním trendu posilování koruny,“ upozorňuje Horská. A tento vývoj by nenastal poprvé, k prudkému obratu ve vývoji kurzu české koruny došlo i v roce 2003 a 2008.