Jiří Rusnok hostem Událostí, komentářů
Ukončení kurzového závazku poněkud ochladilo vývoz – je to logické, koruna začala posilovat. To srazilo celkový výkon české ekonomiky?
No on paradoxně export nijak výrazně neochladnul. Čísla o tom nesvědčí a vývoz dále roste. Můžeme se dohadovat, jestli roste o jeden procentní bod více či méně, než rostl předtím, ale stále je významnou položkou v tvorbě našeho HDP.
Co ruské sankce, tady je nějaký problém? Nebo už se ekonomika s touto záležitostí vyrovnala a firmy našly nové trhy?
Pokud jste exportně závislá ekonomika, tak vás ovlivňuje všechno. Ale je třeba to uvést do nějakého kontextu: před sankcemi činil nejvyšší vývoz do Ruska asi čtyři procenta. Samozřejmě po zavedení sankcí a zejména po devalvaci ruského rublu spojené s dramatickým poklesem cen ropy export postupně klesal zhruba ke dvěma procentům. Dneska se však pomalu z této nižší úrovně znovu zvedá – to není něco, co by nás mělo nějak zásadně ovlivnit.
V podnikání je normální, že vám vypadnou nějaké trhy či zakázky – i když třeba ne z těchto politických důvodů. Ale podnik se tomu musí přizpůsobit, to se děje každý den.
Koruna posiluje. Co komplikuje firmám situaci více? Posilování koruny, nebo tlak na růst mezd?
Z toho, jak slyším představitele podniků, tak mnohem více je trápí nedostatek pracovních sil. A to nejen absolutní, ale samozřejmě i ve struktuře a kvalifikaci, které požadují. A s tím je do jisté míry spojený i tlak na růst mezd.
Vy jste se v úterý zúčastnil konference, kde byla řada exportérů a podnikatelů. Identifikovali ještě nějaké jiné problémy?
Byly to takové ty evergreeny: výkonnost institucí státu, s tím spojená velká byrokratická zátěž. Jsme zemí, která je velmi málo digitalizovaná.
Taky tam zaznělo, že už si firmy vydělaly dost, aby investovaly. Očekáváte nějakou velkou investiční akci firem?
Ten letošní růst ekonomiky je kromě domácí spotřeby, která je takovým trvalým tahounem posledních dvou let, výrazně zvýšen právě tím, že se konečně oživily investice – zejména soukromé, částečně i veřejné. Z hlediska budoucích potřeb ekonomiky by samozřejmě bylo pozitivní, kdyby investice rostly ještě více a rostly i nadále.
Vrátím se ke mzdám: podnikatelé mluví o tom, že je to jeden z problémů, vzhledem k nedostatku pracovní síly a z toho vyplývající tlak na růst mezd. Je ještě prostor pro zvyšování mezd?
Makroekonomicky vzato zatím prostor je. To neznamená, že v každém podniku či každém odvětví. Dlouhodobě není udržitelné tempo sedm či osm procent (ve třetím čtvrtletí stoupla průměrná mzda o téměř sedm procent – pozn. red). Nicméně nějaký slušný růst mezd do pěti procent nominálně – při inflaci okolo dvou procent – je udržitelný po delší dobu.
V některých oborech ale požadují zaměstnanci růst o deset i patnáct procent. Narazíme na rychleji rostoucí inflaci?
To zatím nevypadá, naše prognóza říká, že jsme teď zhruba na vrcholu inflace, která je někde na horním okraji tolerančního pásma. V tom je zohledněn i tlak na růst mezd. Inflace bude podle našeho odhadu postupně chladnout a v průběhu příštího roku by se měla vrátit ke dvěma procentům. Samozřejmě pokud by v dlouhodobém výhledu došlo k nějaké erupci ve mzdovém vývoji, tak by to krátkodobý vliv na inflaci určitě mělo.