Na růst si počkáme alespoň dva roky, tvrdí odbory

Praha – Česká ekonomika se vrátí k růstu nejdřív v roce 2016. Do té doby bude stagnovat. Předpovídají to analytici Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Ti rovněž tvrdí, že zaměstnancům se loni výrazně zhoršily pracovní podmínky – přibylo práce na černo, více firem se opožďovalo ve vyplácení mezd či zakazovalo svým pracovníkům vstoupit do odborů.

V letošním roce očekávají ekonomové ČMKOS ekonomický růst do jednoho procenta. Hlavním viníkem tohoto stavu je podle nich bývalý Nečasův kabinet a jeho úsporná politika.

„Tento rok může být nanejvýš rokem stabilizace stagnace, ale rozhodně ne rokem nějakého růstu,“ uvedl makroekonom odborů Jaroslav Ungerman. Odboráři podotkli, že zatímco okolní státy se začínají z krize vzpamatovávat, v Česku se situace nelepší a nezaměstnaných přibývá. Země se s recesí potýká už šest let.

Makroekonom Martin Fassmann je přesvědčen, že v tuzemsku teprve doznívají důsledky úspor ve veřejných rozpočtech z minulých let. „Problémy pokračují. Máme velké obavy, že se setrvačnost ekonomiky nedá zlomit přes noc. Bude to mít nepříznivé konsekvence pro letošek i příští rok,“ dodal Fassmann. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů naopak očekává, že se ekonomika dostane z útlumu už ve druhém pololetí roku 2015.

Jak se bude vyvíjet české hospodářství?

2013

  • Česká bankovní asociace (ČBA) -1,0 %
  • Česká národní banka (ČNB) -0,9 %
  • Ministerstvo financí (MF) -1,0 %
  • Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) -1,0 % až -1,5 %

2014

  • Česká bankovní asociace (ČBA) +1,9 %
  • Česká národní banka (ČNB) +2,1 %
  • Ministerstvo financí (MF) +1,3 %
  • Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) 0,0 % až +1,0 %

Investiční výdaje plánované v rozpočtu na rok 2014 podle ekonomů nebudou stačit na hospodářské oživení. Zvýšit by se měla především domácí spotřeba. Odbory žádají vládu, aby po svém nástupu vytvořila „reálný program“, kam by se měla česká ekonomika ubírat. Předáci věří, že se jim bude ve vyjednávání s novým osazenstvem Strakovy akademie dařit lépe než v minulosti.

Dosavadní jednání s koaličními stranami zanechala podle prvního místopředsedy odborů Václava Pícla v předácích pozitivní dojem. „Prioritou pro nás je obnovení sociálního dialogu,“ konstatoval Pícl. Koalice prý přislíbila, že v rámci tripartity projedná s odboráři a podniky i programové prohlášení budoucí vlády.

ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 29 svazů, které mají asi 370 000 členů. V tomto roce se chce soustředit na prosazování opatření, která by měla pomoci ekonomickému oživení a zvýšení zaměstnanosti. Chce též vyjednávat o zvýšení minimální mzdy, zrušení reforem Nečasovy vlády či boji proti daňovým únikům.

Spolupráce zaměstnanců a firem nefunguje

Odbory se kriticky vyjádřily i k vývoji pracovního prostředí v Česku. Jejich analýza ukázala, že zaměstnavatelé v minulém roce stále častěji zneužívali strach lidí ze ztráty práce. Zaměstnanci tak museli pracovat přesčas či o víkendech, za což nedostávali zákonné příplatky. Mnohdy ani neměli řádnou smlouvu a mzdy dostávali s několikaměsíčním zpožděním. Peníze navíc obdrželi „na ruku“, zaměstnavatel za ně tedy neplatil odvody, případně je nutil ke zřízení živnostenského listu a přechodu na švarcsystém.

„Řada firem se tváří, jako kdyby žádný zákoník práce neexistoval,“ poznamenal právník odborů Vít Samek. Zatímco ve vyspělých evropských zemích spolupráce zaměstnavatelů se zaměstnanci funguje, v Česku se jí podle Samka příliš nedaří. „Potřebujeme vrátit ČR na cestu vyspělé evropské země, abychom se vyhnuli tomu, co hrozí ze třetího světa,“ varoval právník. ČMKOS požádá vládu, aby se situací zabývala a přijala legislativní změny.

Zaměstnavatelé oponují, že problémy se objevily pouze výjimečně nebo v podnicích, které měly finanční problémy. „Nemáme žádné informace o tom, že u nás by se situace zhoršila,“ reagoval za Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů její prezident Jan Wiesner. Zdůraznil, že konfederace se například dlouhodobě staví proti švarcsystému.

Evropská komise: Pracující jsou stále víc ohroženi chudobou

Na zhoršující se životní podmínky zaměstnanců upozornila taky Evropská komise. Ta považuje za jeden z nejhmatatelnějších sociálních dopadů hospodářské krize v EU rostoucí ohrožení pracující populace chudobou (tzv. working poor). Ani nynější mírné snižování nezaměstnanosti by při stále se zvyšujících rozdílech ve výši platů nemuselo trend otočit.

„Musíme věnovat pozornost nejen samotnému vytváření pracovních míst, ale i kvalitě práce a mzdové úrovni,“ podotkl komisař pro sociální problematiku László Andor, který představil zprávu o zaměstnanosti a sociálním vývoji v Evropě v roce 2013. V dokumentu se píše, že ohrožení chudobou u lidí v produktivním věku ukazuje na špatně fungující trhy práce. Stále víc se taky rozevírají nůžky mezi domácnostmi s vysokými a nízkými příjmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
7. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
7. 1. 2026

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 1. 2026

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026
Načítání...