Na kůrovcovou kalamitu reagovaly Lesy ČR pomalu, uvedl kontrolní úřad

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) reagoval na kůrovcovou kalamitu pomalu. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) z let 2016 až 2018. Kůrovcová kalamita začala gradovat v roce 2016, systémové řešení přijaly Lesy ČR ale až v roce 2019 ve strategii na léta 2019 až 2024, uvedli kontroloři. Podle nich ministerstvo zemědělství podnik nijak nenutilo, aby postupoval v řešení kalamity razantněji. Ministerstvo v reakci uvedlo, že závěr NKÚ nekonstatuje jakékoliv porušení předpisů nebo nehospodárné využití peněz.

Lesy ČR reagovaly podle kontrolorů na situaci v roce 2016 jen dílčími opatřeními, jako bylo omezení úmyslné těžby nebo přesun pracovníků na zpracování kůrovce. Podle NKÚ Lesy ČR i ministerstvo zemědělství začaly uceleně řešit kůrovcovou kalamitu až v roce 2019. Oproti dřívějším letům také podnik podle NKÚ prodával dřevo méně výhodným způsobem.

„V souvislosti s kůrovcovou kalamitou, jak úřad konstatoval, jsme přijali novou strategii a změnili obchodní model Lesů České republiky. Kombinujeme vlastní i dodavatelské výrobní kapacity, a pružně tak reagujeme na aktuální situaci v konkrétní lokalitě,“ reagoval generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

Lesy ČR prodávaly dříví převážně dvěma obchodními modely. V prvním Lesy ČR nesou veškeré náklady na těžbu a prodávají dřevo ve vlastní režii. V roce 2018 tímto způsobem prodaly zhruba sedm procent dříví s průměrnou cenou 1263 Kč/m³.

Druhý model spočívá v přenesení nákladů na těžbu nebo jejich části na odběratele. Tímto způsobem Lesy ČR v roce 2018 prodaly zhruba 93 procent dříví. Průměrná cena dříví při prodeji „na stojato“ v elektronické aukci byla 613 Kč/m³, při prodeji celých skácených stromů dosáhla 786 Kč/m³, uvedli kontroloři.

Do roku 2017 byl pro Lesy ČR výhodnější druhý obchodní model, při extrémní kůrovcové kalamitě už ale podle NKÚ tak výhodný nebyl, a to kvůli zvýšeným nákladům a zároveň nižším prodejním cenám dříví.

„U tohoto způsobu prodeje Lesy ČR uzavírají s odběrateli dlouhodobé, převážně pětileté komplexní smlouvy na lesnické práce. Tento přístup ale není dostatečně flexibilní,“ uvedli kontroloři. Lesy ČR tak podle nich v době kalamity nebyly schopny včas reagovat na situaci, kdy rostla nahodilá těžba, klesaly ceny dřeva a na trhu byl nedostatek pracovních sil a lesnické techniky.

Podle Vojáčka podnik v souvislosti s kalamitou zvýšil objem dříví obchodovaného ve vlastní režii a také výměru pozemků obhospodařovaných lesními závody LČR.

„Letos plánujeme výsadbu více než 70 milionů sazenic, v lesích máme instalované obranné lapáky a lapače, v terénu testujeme nové metody asanace napadeného dříví,“ uvedl Vojáček. Mluvčí resortu Vojtěch Bílý doplnil, že ministerstvo vyvíjí „značnou aktivitu“ v oblasti legislativní, a to například posílením finančních příspěvků určených vlastníkům lesů, přijetím dvou novel lesního zákona či novely vyhlášky o ochraně lesa, stejně jako pomoc vlastníkům lesů při zajištění podmínek pro účinnou asanaci napadeného dříví.

Před kalamitou byly Lesy ČR finančně soběstačné

NKÚ také upozornil na to, že podniku se loni snížil objem volných prostředků natolik, že Lesy ČR přešly na provozní financování prostřednictvím úvěru. Kladný hospodářský výsledek se předpokládá až v roce 2024.

V době před kalamitou si udržovaly Lesy ČR finanční soběstačnost. Od roku 2013 zákon umožňuje ministerstvu rozhodnout o přidělení části zisku Lesů ČR do fondu zakladatele. V letech 2013 až 2018 do něj převedly celkem téměř 32 miliard korun. Peníze převedly na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství i v době gradace kůrovcové kalamity, a to v daleko větší míře, než tomu bylo v okolních zemích, zjistil NKÚ. Fond pak vláda svým usnesením zapojila do státního rozpočtu.

Kontroloři prověřili u Lesů ČR i nakládání s nepotřebným majetkem a nákup právních, propagačních a dalších služeb. Podnik zde neměl žádné nedostatky a podařilo se mu také napravit nedostatky, které zjistila předchozí kontrola NKÚ, dodali kontroloři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
před 2 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 22 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026
Načítání...