Na kůrovcovou kalamitu reagovaly Lesy ČR pomalu, uvedl kontrolní úřad

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) reagoval na kůrovcovou kalamitu pomalu. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) z let 2016 až 2018. Kůrovcová kalamita začala gradovat v roce 2016, systémové řešení přijaly Lesy ČR ale až v roce 2019 ve strategii na léta 2019 až 2024, uvedli kontroloři. Podle nich ministerstvo zemědělství podnik nijak nenutilo, aby postupoval v řešení kalamity razantněji. Ministerstvo v reakci uvedlo, že závěr NKÚ nekonstatuje jakékoliv porušení předpisů nebo nehospodárné využití peněz.

Lesy ČR reagovaly podle kontrolorů na situaci v roce 2016 jen dílčími opatřeními, jako bylo omezení úmyslné těžby nebo přesun pracovníků na zpracování kůrovce. Podle NKÚ Lesy ČR i ministerstvo zemědělství začaly uceleně řešit kůrovcovou kalamitu až v roce 2019. Oproti dřívějším letům také podnik podle NKÚ prodával dřevo méně výhodným způsobem.

„V souvislosti s kůrovcovou kalamitou, jak úřad konstatoval, jsme přijali novou strategii a změnili obchodní model Lesů České republiky. Kombinujeme vlastní i dodavatelské výrobní kapacity, a pružně tak reagujeme na aktuální situaci v konkrétní lokalitě,“ reagoval generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

Lesy ČR prodávaly dříví převážně dvěma obchodními modely. V prvním Lesy ČR nesou veškeré náklady na těžbu a prodávají dřevo ve vlastní režii. V roce 2018 tímto způsobem prodaly zhruba sedm procent dříví s průměrnou cenou 1263 Kč/m³.

Druhý model spočívá v přenesení nákladů na těžbu nebo jejich části na odběratele. Tímto způsobem Lesy ČR v roce 2018 prodaly zhruba 93 procent dříví. Průměrná cena dříví při prodeji „na stojato“ v elektronické aukci byla 613 Kč/m³, při prodeji celých skácených stromů dosáhla 786 Kč/m³, uvedli kontroloři.

Do roku 2017 byl pro Lesy ČR výhodnější druhý obchodní model, při extrémní kůrovcové kalamitě už ale podle NKÚ tak výhodný nebyl, a to kvůli zvýšeným nákladům a zároveň nižším prodejním cenám dříví.

„U tohoto způsobu prodeje Lesy ČR uzavírají s odběrateli dlouhodobé, převážně pětileté komplexní smlouvy na lesnické práce. Tento přístup ale není dostatečně flexibilní,“ uvedli kontroloři. Lesy ČR tak podle nich v době kalamity nebyly schopny včas reagovat na situaci, kdy rostla nahodilá těžba, klesaly ceny dřeva a na trhu byl nedostatek pracovních sil a lesnické techniky.

Podle Vojáčka podnik v souvislosti s kalamitou zvýšil objem dříví obchodovaného ve vlastní režii a také výměru pozemků obhospodařovaných lesními závody LČR.

„Letos plánujeme výsadbu více než 70 milionů sazenic, v lesích máme instalované obranné lapáky a lapače, v terénu testujeme nové metody asanace napadeného dříví,“ uvedl Vojáček. Mluvčí resortu Vojtěch Bílý doplnil, že ministerstvo vyvíjí „značnou aktivitu“ v oblasti legislativní, a to například posílením finančních příspěvků určených vlastníkům lesů, přijetím dvou novel lesního zákona či novely vyhlášky o ochraně lesa, stejně jako pomoc vlastníkům lesů při zajištění podmínek pro účinnou asanaci napadeného dříví.

Před kalamitou byly Lesy ČR finančně soběstačné

NKÚ také upozornil na to, že podniku se loni snížil objem volných prostředků natolik, že Lesy ČR přešly na provozní financování prostřednictvím úvěru. Kladný hospodářský výsledek se předpokládá až v roce 2024.

V době před kalamitou si udržovaly Lesy ČR finanční soběstačnost. Od roku 2013 zákon umožňuje ministerstvu rozhodnout o přidělení části zisku Lesů ČR do fondu zakladatele. V letech 2013 až 2018 do něj převedly celkem téměř 32 miliard korun. Peníze převedly na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství i v době gradace kůrovcové kalamity, a to v daleko větší míře, než tomu bylo v okolních zemích, zjistil NKÚ. Fond pak vláda svým usnesením zapojila do státního rozpočtu.

Kontroloři prověřili u Lesů ČR i nakládání s nepotřebným majetkem a nákup právních, propagačních a dalších služeb. Podnik zde neměl žádné nedostatky a podařilo se mu také napravit nedostatky, které zjistila předchozí kontrola NKÚ, dodali kontroloři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
11:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Povolenky ETS 2 by mělo Česko odmítnout, míní ekonomové. Niedermayer nesouhlasí

Česko by mělo odmítnout emisní povolenky ETS 2, shodli se ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Naopak europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) je pro jejich přijetí, argumentuje snížením nákladů pro „chudé“ rodiny. V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili také o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
08:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
před 20 hhodinami

Trump zrušil cla na některé potraviny, jejichž ceny rostou

Americký prezident Donald Trump v pátek zrušil dovozní cla na hovězí maso, ovoce, kávu a další potraviny, které v posledních měsících v USA zdražily. Šéf Bílého domu, který zavedl cla na mnoho produktů s cílem vyvinout tlak na ostatní země, sám čelí tlaku, neboť sliboval pokles cen, ale děje se opak, napsala agentura AP. Opoziční demokraté v Trumpově rozhodnutí vidí důkaz, že jeho celní politika vede ke zdražování.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Bitcoin dál klesá, jeho cena sestoupila pod 97 tisíc dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dál klesá, v pátek ráno sestoupila pod 97 tisíc dolarů (2,01 milionu korun). Obchodníci na kryptoměnových trzích přitom za den zaznamenali nucenou likvidaci kryptoměn za více než miliardu dolarů, ukazují data specializovaného webu CoinGlass. Zhodnocení bitcoinu od začátku roku se tak snížilo asi na pět procent, ještě začátkem října se pohybovalo kolem třiceti pěti procent.
14. 11. 2025Aktualizováno14. 11. 2025

Maďarská výjimka z amerických sankcí na ropu platí i pro slovenskou rafinerii

Výjimka z amerických sankcí, kterou má na nákup ruské ropy Maďarsko, se bude vztahovat i na dodávky suroviny do bratislavské rafinerie Slovnaft. Novinářům to v pátek řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Slovnaft patří do maďarské petrochemické skupiny MOL.
14. 11. 2025

Historik: Centrálně plánovaná ekonomika nedokázala generovat inovace

Centrálně plánovaná ekonomika orientující se po válce především na těžký průmysl často nedokázala podchytit poptávku a zajistit dostatek spotřebního zboží. Tehdejší ekonomové si podle historika z Filozofické fakulty UK Jakuba Rákosníka, který byl hostem Studia 6, jeho význam uvědomovali, preference těžkého průmyslu však byla na přelomu 40. a 50. let způsobena mimo jiné očekáváním třetí světové války.
14. 11. 2024Aktualizováno14. 11. 2025

Během svátečního 17. listopadu budou obchody otevřené

Lidé si 17. listopadu budou moci nakoupit i ve větších obchodech. I když provozovny nad dvě stě metrů čtverečních musí ze zákona zůstat během některých státních svátků zavřené, tak Den boje za svobodu a demokracii mezi ně nepatří.
14. 11. 2025
Načítání...