Brusel – Evropská unie dá v příštích třech letech 7,2 miliardy eur chudým státům na boj se změnami klimatu. Představitelé členských zemí se tak v závěru dvoudenního summitu sedmadvacítky shodli na výrazně vyšší částce, než jakou odhadovali diplomaté. I švédské předsednictví původně hovořilo maximálně o sedmi miliardách. Český premiér Jan Fischer už v noci uvedl, že Česko na tento účel přispěje 12 miliony eur, tedy zhruba 300 miliony korun.
Na boj proti oteplování dá EU chudým zemím sedm miliard eur
Evropská unie nakonec sáhla do kapsy hlouběji, než se čekalo. Peníze z evropské unie mají v rozvojových zemích nastartovat opatření proti klimatickým změnám. Už příští rok by se tak mohly začít řešit problémy jako stoupající hladina moří, odlesňování nebo nedostatek pitné vody.
„Jsme velice potěšeni, že jsme získali podporu od všech členských zemí,“ říká o dosažené dohodě premiér předsednického Švédska Fredrik Reinfeldt. Evropa ale nemůže být jediná, kdo pomoc poskytne, přidat se musejí další státy. „Apelujeme i na ostatní země rozvinutého světa, aby přispívaly,“ dodal Reinfeldt.
GALERIE
videogallery_00082192
Česko do balíčku přihodí 12 milionů eur
„Někdo může mít pocit, že to je hodně. Někdo může mít pocit, že to je málo. V zásadě to odpovídá možnostem, které máme,“ prohlásil o výši českého příspěvku premiér Jan Fischer. Peníze pochází z již vyčleněných prostředků na rozvojovou pomoc. „Odkud ty zdroje jsou, považuji za druhotný problém, prostě euro je euro a tady není podstatné, ve které škatuli leží,“ podotkl Fischer.
Jan Fischer by jen stěží mohl přislíbit další výdaje z rozpočtu. Nevládní organizace ale kritizují, že nejen Česko dává chudým zemím peníze, které by dostaly stejně, ale na něco jiného. „My to hodnotíme velmi negativně, protože na dopady změny klimatu, které přicházejí navíc, nepřicházejí navíc peníze. Je to vlastně jenom přebalení nebo přebarvení současné rozvojové pomoci na zeleno,“ upozornil Ondřej Pašek z nevládní organizace CEE Bankwatch Network. Dodal, že se rozvojovým zemím nyní nebudou dostávat peníze na jiné projekty, třeba z oblasti zdravotnictví nebo rozvoje infrastruktury.
Pomoc v boji proti globálnímu oteplování dostanou chudé státy ještě v průběhu období před vypršením takzvaného Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů, jehož platnost končí v roce 2012. O nástupci „Kjóta“ právě v těchto dnech horečně jednají zástupci zemí celého světa na mezinárodní konferenci v dánské Kodani.
EU chce hrát v Kodani první housle
Evropské unii i dalším partnerům je jasné, že bohatší země budou muset přispět na zapojení chudých zemí do boje s oteplováním, aby úsilí mohlo mít šanci na úspěch. I o tom se diskutuje v dánské metropoli, přičemž EU chce na summitu do Kodaně vyslat určitý vzkaz, který by měl pomoci dosáhnout dohody.
EU se zavázala, že sníží do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 procent a pokud se k podobným závazkům odhodlají i další světové velmoci, tak o 30 procent. „Chceme hrát zásadní roli v debatách o klimatických změnách v následujícím týdnu,“ uvedl po dnešním bruselském jednání předseda Evropské komise José Manuel Barroso, který si myslí, že dnešní rozhodnutí Evropské unie pomůže kodaňskou konferenci rozhýbat.
Evropská komise odhaduje, že celkové náklady na boj s klimatickými změnami v chudých zemích světa dosáhnou zhruba 100 miliard eur (2,7 bilionu korun) ročně až do roku 2020. Jde však o částku, která platí až od roku 2013. Do té doby EU chce státům přispět dalšími podpůrnými miliardami, přičemž tato suma by měla z dnes končícího summitu vzejít.
José Manuel Barroso