Mýto má vybírat česko-slovenské konsorcium. Kapsch neuspěl, chtěl o tři miliardy víc

Mýtný systém by od roku 2020 mohlo provozovat „federální“ konsorcium firem SkyToll a CzechToll. Podalo nejvýhodnější nabídku, za vybudování systému a deset let provozu požaduje 10,75 miliardy korun. Po jednání vlády to uvedl ministr dopravy v demisi Dan Ťok (za ANO). Smlouvu s vítězem zatím uzavřít nesmí kvůli předběžnému opatření antimonopolního úřadu. Ministr očekává i námitky neúspěšných uchazečů.

„Nejvýhodnější nabídku podalo konsorcium CzechToll a SkyToll za 10,75 miliardy korun. Je to cena za vybudování nového systému a jeho desetileté provozování. Když si to porovnáme s tím, co jsme měli od bývalého provozovatele, tak za vybudování a deset let provozování stát zaplatil zhruba 24 miliard,“ oznámil Ťok.  

O rozhodnutí informoval vládu i uchazeče výběrového řízení. Od úterý 10. dubna podle něj běží patnáctidenní lhůta, během níž se mohou neúspěšní uchazeči odvolat. Podepsat smlouvu s vítězem však ministerstvo zatím nemůže, zakazuje mu to předběžné opatření antimonopolního úřadu. Ten celý tendr přezkoumává a podle mluvčího úřadu „rozhodne v řádném termínu“.

Nový systém má začít fungovat od roku 2020. „Z časového hlediska je důvod v tendru pokračovat a spěchat. Máme 14 měsíců na implementaci systému, když budeme počítat, že někdy v říjnu by měla být uzavřena smlouva, tak aby to celé doběhlo. V této době je pravý čas vyhlásit vítěze. Teď určitě budeme čelit protestům a napadání, ale já doufám, že se nám podaří to udržet. Jsem si jistý, že tendr byl vypsán dobře,“ uvedl Ťok.

Mýtné technologie v Evropě
Zdroj: ČT24

Slovenský SkyToll už spravuje mýto na Slovensku a má být dodavatelem technického řešení. Česká společnost CzechToll patří do skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera. Konsorcium nabídlo pro výběr mýta satelitní technologii (GNSS). K určování polohy vozidel bude využit systém identifikace GPS s možností rozšíření o evropský systém Galileo. Pro účely kontroly pak bude využita nynější mikrovlnná technologie na kontrolních branách.

„Konsorcium obou společností je po vyřešení námitek, které u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vznesl dosavadní provozovatel společnost Kapsch, připraveno k okamžitému podpisu příslušných smluv tak, aby nový systém byl plně funkční k 1. lednu 2020,“ uvedl mluvčí konsorcia Miroslav Beneš.

Kapsch je zklamaný

O vítězi rozhodlo ministerstvo dopravy na základě doporučení komise, která hodnotila celkem čtyři nabídky. Kromě česko-slovenského sdružení ještě dosavadní provozovatel Kapsch, maďarský National Toll Payment Services a německá T-Systems.

Kapsch podal nabídku o tři miliardy dražší než vítěz. „Jsme zklamáni, že ministr dopravy nedal prostor k prostudování dalších nabídek, že nedošlo k jím slibovanému jednání s dalšími uchazeči, které mohlo vést k dalšímu snížení předběžných cen. Připravili jsme vynikající technickou nabídku pro ČR, byli jsme připraveni naše řešení před zadavatelem obhájit a samozřejmě jednat o naší předběžné cenové nabídce,“ uvedl generální ředitel firmy Kapsch v ČR Karel Feix.

Dodal, že nečekané urychlení výběrového procesu v situaci, kdy k tomu podle něj není žádný časový důvod a samo ministerstvo si dávalo prostor do konce léta, svádí k nejrůznějším spekulacím. Zvláště v situaci, kdy ještě neskončilo správní řízení ve věci mýtného tendru a stále platí pro ministerstvo zákaz podepsat smlouvu s vítězem.

„Jak už jsme veřejnosti ukázali v minulých dnech, vítězná nabídka bohužel není nejvýhodnějším a nejlevnějším řešením pro daňové poplatníky. Tím by bylo setrvání u současného mýtného systému, který má stát v majetku, a vysoutěžení jeho nového provozovatele. Provozování stávajícího mýtného systému by podle ministerstvem nově nastavených podmínek stálo maximálně 890 milionů korun ročně, tedy 8,9 miliardy za deset let,“ doplnil šéf Kapsche.

Firma Kapsch v současnosti provozuje pro stát mikrovlnný systém výběru mýta. V tendru nabídli všichni uchazeči, včetně Kapsche, přechod na satelitní systém výběru.

Vláda bez důvěry o mýtu rozhodovat nemá, míní Stanjura

Podle předsedy poslaneckého klubu ODS a bývalého ministra dopravy Zbyňka Stanjury by vláda bez důvěry neměla činit zásadní rozhodnutí včetně dlouhodobých ekonomických kontraktů. „Je důležité, aby smlouvu uzavřela vláda, která už bude mít důvěru Poslanecké sněmovny,“ řekl Stanjura. Dodal, že ministerstvo teď smlouvu stejně podepsat nemůže.

Piráti pro nové výběrové řízení a pro technologickou změnu současného mýtného systému na nový systém nevidí důvod. „Podle nás jsou to úplně zbytečně investované peníze,“ řekl poslanec Ondřej Polanský.

„Podmínky pro mýtné byly teď napsány tak, aby zvýhodňovaly satelitní mýtné, to znamená, že mikrovlnná část už dále nebude použitelná,“ uvedl. „Z našeho pohledu by bylo nejlepší celé výběrové řízení, pokud by to samozřejmě šlo, což už teď v tomto stadiu asi nejde, zrušit, a minimálně několik let počkat,“ řekl.

Dodal, že nyní existují další technologické možnosti, které by nebyly tak drahé. Jako příklad uvedl nový systém eCall, který se musí od dubna montovat do všech nových aut. Systém v případě nehody automaticky vyrozumí záchranné složky. Podle Polanského systém eCall technologicky zvládá přesně to, co by měl zvládat mýtný systém.

Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Celkem se výběr mýta vyšplhal na zhruba 90 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 19 hhodinami

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...