Mýto má vybírat česko-slovenské konsorcium. Kapsch neuspěl, chtěl o tři miliardy víc

Mýtný systém by od roku 2020 mohlo provozovat „federální“ konsorcium firem SkyToll a CzechToll. Podalo nejvýhodnější nabídku, za vybudování systému a deset let provozu požaduje 10,75 miliardy korun. Po jednání vlády to uvedl ministr dopravy v demisi Dan Ťok (za ANO). Smlouvu s vítězem zatím uzavřít nesmí kvůli předběžnému opatření antimonopolního úřadu. Ministr očekává i námitky neúspěšných uchazečů.

„Nejvýhodnější nabídku podalo konsorcium CzechToll a SkyToll za 10,75 miliardy korun. Je to cena za vybudování nového systému a jeho desetileté provozování. Když si to porovnáme s tím, co jsme měli od bývalého provozovatele, tak za vybudování a deset let provozování stát zaplatil zhruba 24 miliard,“ oznámil Ťok.  

O rozhodnutí informoval vládu i uchazeče výběrového řízení. Od úterý 10. dubna podle něj běží patnáctidenní lhůta, během níž se mohou neúspěšní uchazeči odvolat. Podepsat smlouvu s vítězem však ministerstvo zatím nemůže, zakazuje mu to předběžné opatření antimonopolního úřadu. Ten celý tendr přezkoumává a podle mluvčího úřadu „rozhodne v řádném termínu“.

Nový systém má začít fungovat od roku 2020. „Z časového hlediska je důvod v tendru pokračovat a spěchat. Máme 14 měsíců na implementaci systému, když budeme počítat, že někdy v říjnu by měla být uzavřena smlouva, tak aby to celé doběhlo. V této době je pravý čas vyhlásit vítěze. Teď určitě budeme čelit protestům a napadání, ale já doufám, že se nám podaří to udržet. Jsem si jistý, že tendr byl vypsán dobře,“ uvedl Ťok.

Mýtné technologie v Evropě
Zdroj: ČT24

Slovenský SkyToll už spravuje mýto na Slovensku a má být dodavatelem technického řešení. Česká společnost CzechToll patří do skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera. Konsorcium nabídlo pro výběr mýta satelitní technologii (GNSS). K určování polohy vozidel bude využit systém identifikace GPS s možností rozšíření o evropský systém Galileo. Pro účely kontroly pak bude využita nynější mikrovlnná technologie na kontrolních branách.

„Konsorcium obou společností je po vyřešení námitek, které u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vznesl dosavadní provozovatel společnost Kapsch, připraveno k okamžitému podpisu příslušných smluv tak, aby nový systém byl plně funkční k 1. lednu 2020,“ uvedl mluvčí konsorcia Miroslav Beneš.

Kapsch je zklamaný

O vítězi rozhodlo ministerstvo dopravy na základě doporučení komise, která hodnotila celkem čtyři nabídky. Kromě česko-slovenského sdružení ještě dosavadní provozovatel Kapsch, maďarský National Toll Payment Services a německá T-Systems.

Kapsch podal nabídku o tři miliardy dražší než vítěz. „Jsme zklamáni, že ministr dopravy nedal prostor k prostudování dalších nabídek, že nedošlo k jím slibovanému jednání s dalšími uchazeči, které mohlo vést k dalšímu snížení předběžných cen. Připravili jsme vynikající technickou nabídku pro ČR, byli jsme připraveni naše řešení před zadavatelem obhájit a samozřejmě jednat o naší předběžné cenové nabídce,“ uvedl generální ředitel firmy Kapsch v ČR Karel Feix.

Dodal, že nečekané urychlení výběrového procesu v situaci, kdy k tomu podle něj není žádný časový důvod a samo ministerstvo si dávalo prostor do konce léta, svádí k nejrůznějším spekulacím. Zvláště v situaci, kdy ještě neskončilo správní řízení ve věci mýtného tendru a stále platí pro ministerstvo zákaz podepsat smlouvu s vítězem.

„Jak už jsme veřejnosti ukázali v minulých dnech, vítězná nabídka bohužel není nejvýhodnějším a nejlevnějším řešením pro daňové poplatníky. Tím by bylo setrvání u současného mýtného systému, který má stát v majetku, a vysoutěžení jeho nového provozovatele. Provozování stávajícího mýtného systému by podle ministerstvem nově nastavených podmínek stálo maximálně 890 milionů korun ročně, tedy 8,9 miliardy za deset let,“ doplnil šéf Kapsche.

Firma Kapsch v současnosti provozuje pro stát mikrovlnný systém výběru mýta. V tendru nabídli všichni uchazeči, včetně Kapsche, přechod na satelitní systém výběru.

Vláda bez důvěry o mýtu rozhodovat nemá, míní Stanjura

Podle předsedy poslaneckého klubu ODS a bývalého ministra dopravy Zbyňka Stanjury by vláda bez důvěry neměla činit zásadní rozhodnutí včetně dlouhodobých ekonomických kontraktů. „Je důležité, aby smlouvu uzavřela vláda, která už bude mít důvěru Poslanecké sněmovny,“ řekl Stanjura. Dodal, že ministerstvo teď smlouvu stejně podepsat nemůže.

Piráti pro nové výběrové řízení a pro technologickou změnu současného mýtného systému na nový systém nevidí důvod. „Podle nás jsou to úplně zbytečně investované peníze,“ řekl poslanec Ondřej Polanský.

„Podmínky pro mýtné byly teď napsány tak, aby zvýhodňovaly satelitní mýtné, to znamená, že mikrovlnná část už dále nebude použitelná,“ uvedl. „Z našeho pohledu by bylo nejlepší celé výběrové řízení, pokud by to samozřejmě šlo, což už teď v tomto stadiu asi nejde, zrušit, a minimálně několik let počkat,“ řekl.

Dodal, že nyní existují další technologické možnosti, které by nebyly tak drahé. Jako příklad uvedl nový systém eCall, který se musí od dubna montovat do všech nových aut. Systém v případě nehody automaticky vyrozumí záchranné složky. Podle Polanského systém eCall technologicky zvládá přesně to, co by měl zvládat mýtný systém.

Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Celkem se výběr mýta vyšplhal na zhruba 90 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 37 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánovčera v 21:00

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...