Mýto má vybírat česko-slovenské konsorcium. Kapsch neuspěl, chtěl o tři miliardy víc

Mýtný systém by od roku 2020 mohlo provozovat „federální“ konsorcium firem SkyToll a CzechToll. Podalo nejvýhodnější nabídku, za vybudování systému a deset let provozu požaduje 10,75 miliardy korun. Po jednání vlády to uvedl ministr dopravy v demisi Dan Ťok (za ANO). Smlouvu s vítězem zatím uzavřít nesmí kvůli předběžnému opatření antimonopolního úřadu. Ministr očekává i námitky neúspěšných uchazečů.

„Nejvýhodnější nabídku podalo konsorcium CzechToll a SkyToll za 10,75 miliardy korun. Je to cena za vybudování nového systému a jeho desetileté provozování. Když si to porovnáme s tím, co jsme měli od bývalého provozovatele, tak za vybudování a deset let provozování stát zaplatil zhruba 24 miliard,“ oznámil Ťok.  

O rozhodnutí informoval vládu i uchazeče výběrového řízení. Od úterý 10. dubna podle něj běží patnáctidenní lhůta, během níž se mohou neúspěšní uchazeči odvolat. Podepsat smlouvu s vítězem však ministerstvo zatím nemůže, zakazuje mu to předběžné opatření antimonopolního úřadu. Ten celý tendr přezkoumává a podle mluvčího úřadu „rozhodne v řádném termínu“.

Nový systém má začít fungovat od roku 2020. „Z časového hlediska je důvod v tendru pokračovat a spěchat. Máme 14 měsíců na implementaci systému, když budeme počítat, že někdy v říjnu by měla být uzavřena smlouva, tak aby to celé doběhlo. V této době je pravý čas vyhlásit vítěze. Teď určitě budeme čelit protestům a napadání, ale já doufám, že se nám podaří to udržet. Jsem si jistý, že tendr byl vypsán dobře,“ uvedl Ťok.

Mýtné technologie v Evropě
Zdroj: ČT24

Slovenský SkyToll už spravuje mýto na Slovensku a má být dodavatelem technického řešení. Česká společnost CzechToll patří do skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera. Konsorcium nabídlo pro výběr mýta satelitní technologii (GNSS). K určování polohy vozidel bude využit systém identifikace GPS s možností rozšíření o evropský systém Galileo. Pro účely kontroly pak bude využita nynější mikrovlnná technologie na kontrolních branách.

„Konsorcium obou společností je po vyřešení námitek, které u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vznesl dosavadní provozovatel společnost Kapsch, připraveno k okamžitému podpisu příslušných smluv tak, aby nový systém byl plně funkční k 1. lednu 2020,“ uvedl mluvčí konsorcia Miroslav Beneš.

Kapsch je zklamaný

O vítězi rozhodlo ministerstvo dopravy na základě doporučení komise, která hodnotila celkem čtyři nabídky. Kromě česko-slovenského sdružení ještě dosavadní provozovatel Kapsch, maďarský National Toll Payment Services a německá T-Systems.

Kapsch podal nabídku o tři miliardy dražší než vítěz. „Jsme zklamáni, že ministr dopravy nedal prostor k prostudování dalších nabídek, že nedošlo k jím slibovanému jednání s dalšími uchazeči, které mohlo vést k dalšímu snížení předběžných cen. Připravili jsme vynikající technickou nabídku pro ČR, byli jsme připraveni naše řešení před zadavatelem obhájit a samozřejmě jednat o naší předběžné cenové nabídce,“ uvedl generální ředitel firmy Kapsch v ČR Karel Feix.

Dodal, že nečekané urychlení výběrového procesu v situaci, kdy k tomu podle něj není žádný časový důvod a samo ministerstvo si dávalo prostor do konce léta, svádí k nejrůznějším spekulacím. Zvláště v situaci, kdy ještě neskončilo správní řízení ve věci mýtného tendru a stále platí pro ministerstvo zákaz podepsat smlouvu s vítězem.

„Jak už jsme veřejnosti ukázali v minulých dnech, vítězná nabídka bohužel není nejvýhodnějším a nejlevnějším řešením pro daňové poplatníky. Tím by bylo setrvání u současného mýtného systému, který má stát v majetku, a vysoutěžení jeho nového provozovatele. Provozování stávajícího mýtného systému by podle ministerstvem nově nastavených podmínek stálo maximálně 890 milionů korun ročně, tedy 8,9 miliardy za deset let,“ doplnil šéf Kapsche.

Firma Kapsch v současnosti provozuje pro stát mikrovlnný systém výběru mýta. V tendru nabídli všichni uchazeči, včetně Kapsche, přechod na satelitní systém výběru.

Vláda bez důvěry o mýtu rozhodovat nemá, míní Stanjura

Podle předsedy poslaneckého klubu ODS a bývalého ministra dopravy Zbyňka Stanjury by vláda bez důvěry neměla činit zásadní rozhodnutí včetně dlouhodobých ekonomických kontraktů. „Je důležité, aby smlouvu uzavřela vláda, která už bude mít důvěru Poslanecké sněmovny,“ řekl Stanjura. Dodal, že ministerstvo teď smlouvu stejně podepsat nemůže.

Piráti pro nové výběrové řízení a pro technologickou změnu současného mýtného systému na nový systém nevidí důvod. „Podle nás jsou to úplně zbytečně investované peníze,“ řekl poslanec Ondřej Polanský.

„Podmínky pro mýtné byly teď napsány tak, aby zvýhodňovaly satelitní mýtné, to znamená, že mikrovlnná část už dále nebude použitelná,“ uvedl. „Z našeho pohledu by bylo nejlepší celé výběrové řízení, pokud by to samozřejmě šlo, což už teď v tomto stadiu asi nejde, zrušit, a minimálně několik let počkat,“ řekl.

Dodal, že nyní existují další technologické možnosti, které by nebyly tak drahé. Jako příklad uvedl nový systém eCall, který se musí od dubna montovat do všech nových aut. Systém v případě nehody automaticky vyrozumí záchranné složky. Podle Polanského systém eCall technologicky zvládá přesně to, co by měl zvládat mýtný systém.

Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Celkem se výběr mýta vyšplhal na zhruba 90 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 18 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...