Mýto bude provozovat CzechToll a SkyToll. Antimonopolní úřad zamítl stížnost firmy Kapsch

Nahrávám video

Ministerstvo dopravy uzavřelo desetiletý kontrakt s konsorciem firem CzechToll a SkyToll na provozování mýtného systému na českých dálnicích a vybraných silnicích první třídy. Učinilo tak poté, co Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zamítl stížnost neúspěšné firmy Kapsch proti tendru a ministerstvo dopravy se následně vzdalo práva na odvolání. Zaniklo tak předběžné opatření, které bránilo podpisu smlouvy, i když byl vítěz tendru znám od dubna.

Konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF Petra Kellnera a slovenská SkyToll bude vybírat a spravovat mýtné od roku 2020. „Smlouvu jsme uzavřeli rychle, nikoli však neuváženě. Šlo nám o to, abychom dali novému provozovateli dostatek času na přípravu,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).

Firmy teď mají podle ministra  14 měsíců na to, aby připravily nový systém na výběr mýtného. Do konce roku 2019 platí smlouva s Kapschem, který provozuje dosavadní mýtný systém, podle Ťoka ji ale bude možné vypovědět dřív, pokud bude nový provozovatel rychleji připraven začít s výběrem mýtného.

Krok ministerstva umožnilo rozhodnutí antimonopolního úřadu ohledně stížnosti firmy Kapsch na mýtný tendr. „Úřad zamítl návrhy společnosti Kapsch, neboť v postupu zadavatele neshledal porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, případně správní řízení zastavil, neboť v návrhu nebyla tvrzena újma, kterou měl zadavatel svým jednáním navrhovateli způsobit,“ řekl mluvčí úřadu Martin Švanda.

Vítězné konsorcium rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uvítalo, podle nich byl tendr férový pro všechny uchazeče. S přípravami nového systému chtějí firmy začít ihned.

Jsme připraveni včas vybudovat a zahájit provoz efektivního mýtného systému, jehož provoz bude řádově levnější než dnes. Díky tomu by stát mohl investovat více peněz vybraných od dopravců do dopravní infrastruktury v Česku.
Miroslav Beneš
mluvčí CzechToll

CzechToll a SkyToll mají mýtné vybírat deset let za 10,75 miliardy korun. Využívat se k tomu bude modernější satelitní technologie, dosud k výběru mýtného sloužila mikrovlnná technologie. Ministerstvo dopravy očekává, že výnos z mýtného by se měl pohybovat mezi 140 a 150 miliardami korun za deset let.

Rozhodování antimonopolního úřadu

Poprvé antimonopolní úřad o námitkách firmy Kapsch rozhodoval v květnu. Tehdy zrušil výběr vítěze tendru na vybudování a provoz systému na výběr elektronického mýta od roku 2020. Předseda úřadu Petr Rafaj však v srpnu prvoinstanční rozhodnutí zrušil, protože podle něj úřad dostatečně nezohlednil některé významné okolnosti případu.

„Hlavním důvodem zrušení zadávacího řízení v prvním stupni byla netransparentnost při předávání části zadávací dokumentace na přepisovatelných datových nosičích, takzvaných flash discích, jejichž obsah nebyl zajištěn proti případné změně a nebylo možno takové změny obsahu ani zpětně přezkoumat,“ uvedl tehdy Švanda.

Úřad nezvážil skutečnost, že obsahem sporné části zadávací dokumentace byly informace o současném mýtném systému, jejichž autorem byl sám navrhovatel, a to společnost Kapsch. Tato firma rozporovala netransparentnost a podstatnou část návrhu na přezkoumání úkonů ministerstva opírala o tvrzení újmy na její straně. Při opakovaném posuzování případu však antimonopolní úřad žádnou újmu na straně Kapsche nezjistil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 14 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 21 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...