Mýtnými branami budou řidiči projíždět minimálně do roku 2019

Vláda schválila koncepci ministerstva dopravy k tendru na výběr mýtného po roce 2016 - prostřednictvím mýtných bran se bude vybírat do konce roku 2019, jak původně navrhovali sociální demokraté. Ministerstvo dopravy požadovalo delší, pětileté období.

Vláda se ale přímo ministerským materiálem nezabývala. „Sloužil jen jako podklad k diskusi, z níž vzešlo usnesení, která vláda přijala,“ řekl bývalý poslanec Jan Kasal, kterého do jednání koaliční skupiny k mýtu nominovala KDU-ČSL. Skupina expertů o mýtném telefonicky jednala v úterý večer i ve středu ráno a připravovala podklady pro jednání ministrů ještě před zahájením schůze kabinetu.

Je to kompromis koaliční, ale i na základě smluvního základu, který jsme zdědili.
Bohuslav Sobotka
český premiér

Koaliční strany se už minulý týden dohodly, že technologicky neutrální tendr stát vypíše nejdříve v roce 2019. Do té doby bude fungovat systém mýtných bran, který v Česku provozuje firma Kapsch. Té končí současná smlouva na konci roku 2016.

Obávám se, že se může přihlásit menší okruh zájemců o to provozování současného mýta, než by se přihlásilo, kdyby tam byla pětiletá lhůta.
Dan Ťok

Na čem se ale nemohli sociální demokraté a ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO) dohodnout, byla doba překlenovacího období právě mezi koncem smlouvy s Kapschem a novým tendrem.

Ťok požadoval pět let, a to kvůli případným zájemcům o smlouvu na výběr mýta. ČSSD chtěla od začátku pouze tři roky, aby se mohly vybírat poplatky i na silnicích druhých a třetích tříd. „To, že má Kapsch výhodu, jsme říkali od začátku. Čím delší doba provozování bude, tím se ta jeho výhoda smazává. V tomto případě se to nepovedlo,“ prohlásil Ťok. Dodal, že firmy oslovené ministerstvem v předběžné výzvě rovněž upřednostňovaly delší trvání zakázky. „Většina odpověděla, že by to mělo být v rozmezí pěti až deseti let, takže je otázka, kolik jich na ten tříletý tendr bude reagovat,“ sdělil ministr.

Zkrácení doby provozu mýtných bran má podle zastánců tu výhodu, že umožní rychlejší zavedení mýta i na silnice nižších tříd. To by mělo zabránit například řidičům kamionů, aby placené úseky objížděli. Podle Ťoka mýto není řešením problému. „Pojedou na dalších objížďkách. Kdo chce objíždět, toho nepřesvědčíme,“ míní ministr.

Ten, kdo by tady chtěl provozovat jakýkoliv další systém, tak by byl takzvaný poskytovatel – a ten musí mít vlastní technologii, se kterou se u státu přihlásí a registruje. Takže ne, že mu stát tu technologii zaplatí a pak ho to nechá provozovat.
Václav Jirovský
vedoucí Ústavu bezpečnostních technologií a inženýrství Fakulty dopravní ČVUT

S tendrem pomůže poradce

  • Elektronické mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a vybraných částech silnic první třídy na základě desetiletého kontraktu firma Kapsch. 
  • Celkem je v systému zaregistrováno zhruba 830 tisíc kamionových palubních jednotek. Za loňský rok se na mýtném vybralo 8,7 miliardy korun. Kapsch a jeho subdodavatelé mají z vybraných peněz zhruba pětinu.

Materiál ministerstva dopravy předpokládá, že úřad do ledna 2016 najde technicko-organizačního poradce, který mu pomůže s přechodem systému od současného dodavatele, společnosti Kapsch, na nového provozovatele vzešlého z výběrového řízení. Současně se chce úřad prostřednictvím neveřejného řízení, takzvaného JŘBU (jednací řízení bez uveřejnění), dohodnout s Kapschem na předání licencí a zajištění součinnosti při zaškolování nového provozovatele.

Samotné výběrové řízení na tříletý provoz systému má podle resortu dopravy následovat. Smlouvu s vítězem by mělo ministerstvo podepsat v říjnu 2016. Pokud by všechny kroky šly hladce a nikdo by se proti výsledkům soutěží neodvolal k antimonopolnímu úřadu, měl by nový dočasný provozovatel na převzetí systému necelé tři měsíce.

Do pokusu o technologicky nepředdefinované řešení jsme rozhodně měli jít a mohli jsme ušetřit několik let.
Martin Novotný
poslanec a místopředseda ODS

Na vládu každé dva měsíce

Výsledkem jednání vlády jsou rovněž nové povinnosti, které bude muset ministerstvo dopravy splnit. Prvním z nich je předložení harmonogramu dalších kroků vládě do poloviny října. O průběhu příprav zpožděného výběrového řízení pak má ministerstvo kabinet informovat pravidelně vždy po dvou měsících, vyplývá z usnesení vlády.

Zároveň má posílit i vliv takzvaného mýtného řídícího výboru, který má kontrolovat práci ministerských úředníků v přípravách soutěže. Předně musí ministerstvo materiály pro jednání vlády projednat s výborem, jenž má být rozšířen o zástupce politických stran včetně opozice. Ti už sice ve výboru zasedají, mají ale jen poradní hlas. Nově by měli mít v kontrolním orgánu řádné hlasovací právo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 17 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...