Mýtné: Silničáři nasazují na neplatiče speciální kontrolní brány

Praha - Na mýtném od kamionů a autobusů by se letos mohlo vybrat až deset miliard korun, odhaduje stát. Někteří řidiči se ale placení stále umně vyhýbají. S tím má být nyní konec díky speciálním kontrolním bránám.

Na elektronickém mýtném by se v letošním roce mohlo od kamionů a autobusů vybrat 9,5 miliardy korun. Tak zní odhad ředitele mýtného úseku Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Václava Nestrašila. Za meziročním nárůstem je zvýšení mýtných tarifů i zvyšování intenzity dopravy patrné z prvního letošního měsíce. Karel Feix, ředitel společnosti Kapsch, která mýtný systém spravuje, je však v hodnocení opatrnější. Do jisté míry jsou totiž hodnoty intenzity kamionové dopravy ovlivněné letošní mimořádně příznivou zimou. Navíc, s jarním zahájením stavebních prací na dálnici D1 se rovněž může podle něho určitá část dálkové kamionové dopravy přesunout jinam, například na rakouské dálnice. 

Zároveň také zůstává otázkou, jak bude účinný boj proti neplatičům, který nyní silničáři odstartovali. Jde o to, že na českých dálnicích jsou notoricky známá místa, kde se snaží řidiči náklaďaků nejčastěji podvádět a mýtné neplatit. Jedním z nich je plzeňská dálnici D5. Problém je jednoduchý, většina mýtných bran zachytí jen kamiony, které mají zapnutou takzvanou mýtnou krabičku. Pokud nemají, brána si jich nevšimne. Řidiči dokonce občas mluví o tom, že krabičku stačí zabalit do alobalu.

Mýtná brána
Zdroj: ČT24

Jde o to, že potřebná čidla a kameru na focení značek má jen každá pátá mýtná brána.  Ovšem třeba na 110 kilometrech od Prahy až po Nýřany není ani jedna. Zamezit tomuto podvádění má proto nyní zařízení, které na první pohled vypadá jako normální mýtná brána, je na ni ale přidáno několik krabiček s dalšími snímači. Zhruba po dvou týdnech je technici odmontují a odvezou zase jinam. Přesuny mají zabránit tomu, aby řidiči přesně věděli, kde zařízení bude, a nemohli se snažit systém „obelhat“.

Podvody se podle státu dějí i na dalších hlavních tazích - hlavně tam, kde vede souběžně i stará a nezpoplatněná silnice - to je třeba případ D8 nebo D11. Současný dodavatel systému firma Kapsch ale upozorňuje, že už nyní je vymožitelnost mýta 99,6 procenta. Rozhodně tedy nejsou „úniky“ masivní záležitostí. Po zavedení na dálnici D5 se za rok zvedly výběry na mýtném o 53 milionů korun.

S nárůstem výběru by se podle Nestrašila měl snížit podíl nákladů na provoz mýtného systému pod 20 procent. Část nákladů by navíc stát mohl snížit tím, že by umožnil ze systému vyřadit dlouhodobě nevyužívané palubní jednotky. Za udržování jedné takové jednotky v systému platí stát ročně 230 korun, celkem odhaduje jejich počet na čtvrt milionu.

Elektronické mýtné se v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1 300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a vybrané části silnic první třídy. Celkem je v systému zaregistrováno více než tři čtvrtě milionu kamionových palubních jednotek.

Všechna opatření ale mohou být jen dočasná - smlouva státu s Kapschem končí už za dva roky a nyní se připravuje tendr na nového dodavatele. V této chvíli tedy není zdaleka jisté, zda potom nebude mýtné řešeno úplně jinou technologií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...