Muž na mateřské je stále rarita. Brzdou jsou finance i stereotypy

Otcové mohou od roku 2009 zastoupit matky nejen na rodičovské, ale i mateřské dovolené. Ženám to dává možnost vrátit se do zaměstnání už po několika měsících. Zájem je však minimální. Za první pololetí letošního roku požádalo o mateřskou 370 mužů. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce otce povzbudit i otcovskou dovolenou.

Překážkou většího podílu otců na péči o batolata nejsou jen hluboko zakořeněné představy, že péče o dítě je ženská záležitost, ale také finanční důvody. Podle statistického úřadu Evropské unie mají české ženy oproti mužům stále v průměru o 21 procent nižší platy.

Brzdou jsou stereotypy i nižší výdělky žen

„Ekonomické hledisko v tom hraje významnou roli, protože ve většině rodin partner vydělává víc než partnerka. Navíc průzkumy ukazují, že žena, která přenechá péči o malé dítě muži, je vnímána jako krkavčí matka,“ uvedl sociolog z Univerzity Palackého Martin Fafejta.

V Česku je mateřská dovolená nejdelší v Evropě – pro ženy 28 týdnů, pro muže, kteří mohou ženy vystřídat po šestinedělí, 22 týdnů. Doma pak může některý z rodičů zůstat do čtyř let dítěte. Muži však tvoří mezi příjemci rodičovského příspěvku jen 1,8 procenta.

Počet mužů čerpajících mateřskou
Zdroj: ČTO

Ačkoliv je co do délky rodičovská dovolená štědrá, návrat žen do práce bývá složitý. Ani mnohé vysokoškolačky, které za sebou nemají dostatečně dlouhou praxi, nemohou najít místo. Podle odborníků je ideální, aby se žena vrátila do práce po třech až šesti měsících. To byl také jeden z důvodů, proč mohou od roku 2009 střídat ženy na mateřské muži. I když trend je mírně stoupající, z celkového objemu vyplacených mateřských připadne na muže ani ne pět desetin procenta.

Návrat ženy do práce bývá problém

Veronika Vísková je nyní doma s druhým dítětem. „Po prvním dítěti jsem se chtěla vrátit do práce za dva roky, ale mezitím jsem přišla o místo. Teď budu na mateřské tři roky a obávám se, že to dopadne stejně,“ říká žena, která před prvním dítětem pracovala jako obchodní zástupkyně a pak jako manažerka.

Délka mateřské v Evropě
Zdroj: ČTO

K mužům, kteří se neobávají celodenní péče o dítě, patří Radek Palaščák z Olomouce. Původně chtěl ženu vystřídat už na mateřské, nakonec převzal dceru Andreu v jejích osmnácti měsících. „Potřeboval jsem změnu a manželka taky. Uvažovali jsme, že by to šlo už třeba po třech měsících, nakonec jsme se shodli, že po roce a půl to bude ideální,“ uvedl Radek Palaščák, který pracoval deset let jako mluvčí olomoucké univerzity.

Komise pro rodinnou politiku chystá změny

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje několik změn, které by měly inspirovat otce k většímu podílu na péči o děti. Speciální komise pro rodinnou politiku například navrhuje upravit možnosti čerpání rodičovského příspěvku tak, aby se muži mohli s ženami vystřídat za takových podmínek, kdy by finanční propad rodin nebyl tak velký jako doposud.

Nezájem mužů o mateřskou dovolenou

V současné době mohou rodiče pobírat rodičovský příspěvek v celkové výši 220 tisíc korun v rozmezí dvou až čtyř let věku dítěte. Měsíčně mohou dostat maximálně 11,5 tisíce. „Chceme zvýšit flexibilitu a umožnit čerpání této částky mezi šesti měsíci až dvěma lety věku dítěte. Částka přitom bude tvořit maximálně 70 procent hrubé mzdy,“ vysvětlila ministryně Michaela Marksová.

Týdenní otcovská dovolená je na obzoru

Komise také navrhuje zavedení týdenní otcovské dovolené, které by muž mohl využít do věku šesti týdnů novorozence. Česká republika je jednou z šesti zemí Evropské unie, která otcovskou dovolenou nemá, a také za to sklidila kritiku europoslanců. Nová dávka z nemocenského pojištění má být stanovena na 70 procent platu.

„Očekáváme, že této možnosti využije 70 až 90 procent otců. Chceme tím vytvořit podmínky pro posílení vazby mezi dítětem a oběma rodiči v raných týdnech života dítěte a motivovat otce k zapojení do rané péče o potomka,“ uvedla předsedkyně komise Marie Čermáková. K diskutovaným návrhům také patří povinné vystřídání ženy mužem na rodičovské dovolené po dobu jednoho až dvou měsíců. Změny by mohly začít platit od roku 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 8 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 9 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 11 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 14 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
před 16 hhodinami

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
včera v 16:42

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...