Davos - Světová finanční a podnikatelská elita hledá novou možnost ekonomického růstu, jakou byl donedávna internet. Na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu se v této souvislosti mluví nejvíce o využití břidlicového plynu, které přeměnilo například energetický trh ve Spojených státech. Ukrajina v Davosu podepsala smlouvu se společností Shell a udělala tak první krok ke snížení své závislosti na dovozu plynu z Ruska. V Česku naopak zamířil do sněmovny zákon zakazující těžbu břidlicového plynu v celé zemi.
Delegáti fóra na otázku po výhledu pro letošní rok citují nejčastěji břidlicový plyn. Prudký růst těžby břidlicového plynu v USA prospívá odvětvím, která jsou na tento sektor navázána, což podporuje celou ekonomiku. Navíc nové zdroje plynu vedou k prudkému poklesu jeho ceny, což snižuje náklady a zvyšuje konkurenceschopnost většiny amerického průmyslu, a také to má výrazné přínosy pro spotřebitele. Americká ekonomika, která se na globální ekonomice podílí asi čtvrtinou, tak má díky tomu dobrý základ pro dlouhodobý růst.
Chris Hughes, komentátor agentury Reuters:
„Představa, že břidlicový plyn je důvodem k optimismu, se v Davosu stala všeobecně přijatým názorem.“
Břidlice se motorem globální ekonomiky nestane, tvrdí Hughes
Otázka nových zdrojů růstu je pro šéfy firem a bank i pro politiky akutní právě v této době, kdy se svět uklidňuje po vlně krizí a otřesů. Elity sice cítí, že situace se zlepšuje, jsou si však vědomy, že vážná rizika přetrvávají. Dosavadní zdroje růstu jako internet se vyčerpávají, zatímco nedávná módní vlna investic do „zelených“ technologií končí pro investory v troskách.
Vyhlídky na rozvoj těžby plynu a ropy z břidlicových ložisek tak vyvolávají umírněný optimismus. V USA nižší ceny energie v důsledku prudkého růstu nabídky plynu ušetřily domácnostem jen loni 107 miliard dolarů, tedy 926 dolarů (více než 17 tisíc korun) na domácnost. Energie z břidlic má ale i přes všechny tyto přínosy daleko do toho, aby se stala motorem globální ekonomiky, konstatuje komentátor Hughes. Produkce ropy a plynu se na americké ekonomice podílí jedním procentem a břidlicová těžba by musela mít opravdu velké pozitivní externality, aby se z ní něco takového stalo.
V Česku se proti těžbě břidlicového plynu bojuje
Hejtman jihočeského kraje a poslanec Michal Hašek z ČSSD předloží kolegům zákon zakazující těžbu břidlicového plynu v celém Česku. Týkat se má metod hloubkových sond, práce s trhavinami a chemikáliemi a počítá s vyššími sankcemi. Podle sociálních demokratů metoda škodí životnímu prostředí. Zastánci těžby považují za hlavní přínos snížení ceny energie a nastartování upadající ekonomiky.
Na vládu by se začátkem nového roku měl dostat návrh na usnesení vlády o dočasném pozastavení stanovování průzkumných území pro vyhledávání a průzkum nekonvenčních zdrojů zemního plynu. „Do 30. 6. 2014 nebude možné stanovovat průzkumná území,“ vysvětlil náměstek pro ochranu přírody z ministerstva životního prostředí Tomáš Tesař. Nekonvenční plyn se přitom nerovná plynu břidlicovému. „Je to i ten, co se získává z černého uhlí zapálením ložiska,“ připomněl náměstek s tím, že právní rámec na tato rizika nepamatuje.
Plyn z břidlicových ložisek se v současné době těží takzvaným hydraulickým štěpením. Hlavní problém s touto technikou je v tom, že se do vrtu musí napumpovat velké množství kapaliny. Směs, která se do vrtů vstřikuje, je složena z 98 až 99,5 procent vody a písku a dále obsahuje malá množství různých chemických přísad, jejichž složení se obvykle v průběhu štěpení obměňuje.
Přídavné chemikálie plní mnoho různých funkcí a jsou hlavním ekologickým problémem těžby, ať už domnělým, nebo reálným. Popis jejich škodlivostí se dokument od dokumentu liší a různý je i přístup zemí. „V tmavých břidlicích jsou často sirníky a další látky. Takže jednak je problém, co s tou kapalinou, a pak není jasné, co udělá chemismus té horniny,“ podotkl Václav Cílek, klimatolog a geolog.
