Mongolsko, Bahrajn i Jižní Korea. Evropská unie zveřejnila černou listinu daňových rájů

Nespolupracují dostatečně v daňových záležitostech, a tak je ministři financí členských zemí EU zařadili na černou listinu daňových rájů. Seznam tvoří 17 států. Dalších 47 jurisdikcí bylo zařazeno na takzvanou šedou listinu zemí, které zatím v daňové oblasti neplní požadavky EU, ale slíbily učinit patřičné změny.

Seznam podle představitelů EU tvoří Americká Samoa, Bahrajn, Barbados, Grenada, Guam, Jižní Korea, Macao, Marshallovy ostrovy, Mongolsko, Namibie, Palau, Panama, Svatá Lucie, Samoa, Trinidad a Tobago, Tunisko a Spojené arabské emiráty, píše agentura Reuters.

Země zařazené na černou listinu by mohly ztratit přístup k finančním prostředkům z EU. O dalších možných opatřeních proti těmto zemím bude rozhodnuto v příštích týdnech, uvedl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. 

„Ministři tomu projektu dali velkou politickou podporu a kladli důraz, aby se do budoucna pracovalo na tom, jaké sankce budou uplatňovány v případě, že ty země neupraví své režimy,“ uvedla Milena Hrdinková z českého ministerstva financí.

Slovenský ministr financí Peter Kažimír (Směr-SD) považuje za jedno z nejúčinnějších opatření přijetí srážkové daně při každém převodu peněz do daňových rájů. Konkrétně daň ve výši 35 procent má za dostatečně demotivační a odrazující od udržování finančních vztahů s těmito státy. Uvedl to pro internetové vydání deníku Sme. 

Problematiku daňových úniků a daňových rájů řeší Brusel již delší dobu. Téma nabralo novou intenzitu letos na podzim, kdy zveřejnění velké série dokumentů označovaných jako Paradise Papers ukázalo, jak vlivní a velmi bohatí lidé tajně investují obrovské sumy v daňových rájích. 

V EU je daňová problematika svrchovanou věcí členských zemí, státy Unie si tak budou moci samy z doporučeného seznamu opatření vybrat, jak se chtějí k daňovým rájům chovat. Diplomaté naznačují například možnost, že by národní daňové úřady pečlivěji prověřovaly společnosti, které v zemích ze seznamu mají své sídlo.

„Daně v zemích Evropské unie jsou vysoké. To motivuje mnohé občany i firmy k obcházení daňových předpisů. Bojem proti daňovým rájům nezměníme tuto základní motivaci. Výsledek proto bude horší než ten očekávaný,“ domnívá se hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Za daňový ráj se obecně považují země, kde jsou například mimořádně daňově zvýhodněny zahraniční firmy či jednotlivci. Tyto země také poskytují málo nebo žádné informace zahraničním daňovým orgánům. Jednotná všeobecně přijatá definice daňových rájů však neexistuje.

Mezinárodní nevládní organizace Oxfam (charitativní organizace, která sdružuje 13 národních organizací zaměřených na odstranění chudoby a nespravedlnosti ve světě) nedávno uvedla, že podle vlastních kritérií Evropské unie by na listinu měly být zařazeny i čtyři členské státy Unie: Irsko, Lucembursko, Malta a Nizozemsko (zvláště v posledně jmenovaném státu mají sídlo i četné „české“ firmy). Státy EU jsou však z tohoto seznamu automaticky vyňaty.

České firmy a daňové ráje

Poradenská společnost Bisnode letos v říjnu uvedla, že od roku 2015 začal klesat počet českých společností, které mají vlastníka v destinaci považované za daňový ráj. Za prvních devět měsíců letošního roku se jejich počet snížil o 53 na 13 132. Ztráta zájmu podnikatelů o daňové ráje souvisí se zvyšujícím se mezinárodním tlakem. 

„Důvodem je příznivý vývoj v české legislativě, svůj díl sehrála kauza Panama Papers. Stejně tak sílí celosvětová regulace, mezinárodní tlak na odhalování skutečných vlastníků nebo prolomení bankovního tajemství,“ uvedla tehdy pro agenturu ČTK analytička Bisnode Petra Štěpánová. Připomněla, že k výměně informací o bankovních účtech se přihlásilo 101 zemí světa.

Za prvních devět měsíců letošního roku se nejvíc snížil počet firem, které mají majitele z Nizozemska (pokles o 81), Seychel (40), Lucemburska (22) a Britských Panenských ostrovů (16). Naopak největší přírůstky zaznamenal Hongkong (46 nových), Malta (33) a Spojené arabské emiráty (22). Těmto třem destinacím se vyhnula změna trendu. Počet českých společností, jejichž vlastník má registrované sídlo v těchto zemích, od roku 2010 kontinuálně roste, dodala Štěpánová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...