Mongolsko, Bahrajn i Jižní Korea. Evropská unie zveřejnila černou listinu daňových rájů

Nespolupracují dostatečně v daňových záležitostech, a tak je ministři financí členských zemí EU zařadili na černou listinu daňových rájů. Seznam tvoří 17 států. Dalších 47 jurisdikcí bylo zařazeno na takzvanou šedou listinu zemí, které zatím v daňové oblasti neplní požadavky EU, ale slíbily učinit patřičné změny.

Seznam podle představitelů EU tvoří Americká Samoa, Bahrajn, Barbados, Grenada, Guam, Jižní Korea, Macao, Marshallovy ostrovy, Mongolsko, Namibie, Palau, Panama, Svatá Lucie, Samoa, Trinidad a Tobago, Tunisko a Spojené arabské emiráty, píše agentura Reuters.

Země zařazené na černou listinu by mohly ztratit přístup k finančním prostředkům z EU. O dalších možných opatřeních proti těmto zemím bude rozhodnuto v příštích týdnech, uvedl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. 

„Ministři tomu projektu dali velkou politickou podporu a kladli důraz, aby se do budoucna pracovalo na tom, jaké sankce budou uplatňovány v případě, že ty země neupraví své režimy,“ uvedla Milena Hrdinková z českého ministerstva financí.

Slovenský ministr financí Peter Kažimír (Směr-SD) považuje za jedno z nejúčinnějších opatření přijetí srážkové daně při každém převodu peněz do daňových rájů. Konkrétně daň ve výši 35 procent má za dostatečně demotivační a odrazující od udržování finančních vztahů s těmito státy. Uvedl to pro internetové vydání deníku Sme. 

Problematiku daňových úniků a daňových rájů řeší Brusel již delší dobu. Téma nabralo novou intenzitu letos na podzim, kdy zveřejnění velké série dokumentů označovaných jako Paradise Papers ukázalo, jak vlivní a velmi bohatí lidé tajně investují obrovské sumy v daňových rájích. 

V EU je daňová problematika svrchovanou věcí členských zemí, státy Unie si tak budou moci samy z doporučeného seznamu opatření vybrat, jak se chtějí k daňovým rájům chovat. Diplomaté naznačují například možnost, že by národní daňové úřady pečlivěji prověřovaly společnosti, které v zemích ze seznamu mají své sídlo.

„Daně v zemích Evropské unie jsou vysoké. To motivuje mnohé občany i firmy k obcházení daňových předpisů. Bojem proti daňovým rájům nezměníme tuto základní motivaci. Výsledek proto bude horší než ten očekávaný,“ domnívá se hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Za daňový ráj se obecně považují země, kde jsou například mimořádně daňově zvýhodněny zahraniční firmy či jednotlivci. Tyto země také poskytují málo nebo žádné informace zahraničním daňovým orgánům. Jednotná všeobecně přijatá definice daňových rájů však neexistuje.

Mezinárodní nevládní organizace Oxfam (charitativní organizace, která sdružuje 13 národních organizací zaměřených na odstranění chudoby a nespravedlnosti ve světě) nedávno uvedla, že podle vlastních kritérií Evropské unie by na listinu měly být zařazeny i čtyři členské státy Unie: Irsko, Lucembursko, Malta a Nizozemsko (zvláště v posledně jmenovaném státu mají sídlo i četné „české“ firmy). Státy EU jsou však z tohoto seznamu automaticky vyňaty.

České firmy a daňové ráje

Poradenská společnost Bisnode letos v říjnu uvedla, že od roku 2015 začal klesat počet českých společností, které mají vlastníka v destinaci považované za daňový ráj. Za prvních devět měsíců letošního roku se jejich počet snížil o 53 na 13 132. Ztráta zájmu podnikatelů o daňové ráje souvisí se zvyšujícím se mezinárodním tlakem. 

„Důvodem je příznivý vývoj v české legislativě, svůj díl sehrála kauza Panama Papers. Stejně tak sílí celosvětová regulace, mezinárodní tlak na odhalování skutečných vlastníků nebo prolomení bankovního tajemství,“ uvedla tehdy pro agenturu ČTK analytička Bisnode Petra Štěpánová. Připomněla, že k výměně informací o bankovních účtech se přihlásilo 101 zemí světa.

Za prvních devět měsíců letošního roku se nejvíc snížil počet firem, které mají majitele z Nizozemska (pokles o 81), Seychel (40), Lucemburska (22) a Britských Panenských ostrovů (16). Naopak největší přírůstky zaznamenal Hongkong (46 nových), Malta (33) a Spojené arabské emiráty (22). Těmto třem destinacím se vyhnula změna trendu. Počet českých společností, jejichž vlastník má registrované sídlo v těchto zemích, od roku 2010 kontinuálně roste, dodala Štěpánová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
před 7 hhodinami

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéfem České pošty se stal Richard Hodul

Generálním ředitelem České pošty v pondělí ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) jmenoval bývalého šéfa společnosti Tchibo pro střední a východní Evropu Richarda Hodula. Ve funkci jej schválila vládní Komise pro personální nominace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Slovensko podalo žalobu proti rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku, uvedlo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.
před 12 hhodinami

Češi schraňují mince doma, v oběhu jsou jich dvě a půl miliardy

V oběhu jsou zhruba dvě a půl miliardy kovových mincí českých korun. Za deset let jich podle centrální banky přibylo asi o třetinu. Z velké části je lidé hromadí doma. Míst, kde lze vyměnit mince za bankovky, je ale stále méně. Utratit vyšší obnos v mincích může být také problém.
před 18 hhodinami

ETS je obchod s uměle vytvořenou komoditou, míní Gavor. Emise jsou realita, říká Svárovská

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.
26. 4. 2026

Nový zákon podle Fialy zrychlí reakci na krize. Vláda se bojí žalob, míní Skopeček

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.
26. 4. 2026

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
26. 4. 2026Aktualizováno26. 4. 2026
Načítání...