Mládek chce pro OKD 700 milionů korun. Řešil i haldu Heřmanice

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) předloží ve středu vládě návrh půjčit těžební firmě OKD, která je v insolvenci, 700 milionů korun. Půjčí je státní podnik Prisko, zajištěny budou pohledávkou zařazenou do konkurzní podstaty. Ministr to sdělil na tiskové konferenci v Ostravě. Zároveň by rád, aby se propuštění horníci podíleli na likvidaci ekologických škod – například haldy Heřmanice.

Mládek při té příležitosti v Ostravě poklepal na základní kámen nové separační linky, která má urychlit sanaci haldy. „Poznamenal, že by se na její likvidaci mohlo podílet až 100 zaměstnanců, hlavně bývalých horníků z OKD,“ zjistila na místě redaktorka České televize Markéta Radová. Linku postaví společnost Ostravská těžební, která na projektu za 250 milionů korun spolupracuje se státním podnikem Diamo. Fungovat má začít v lednu.

Ministr rovněž navrhne zestátnění báňské záchranné služby, jež je nyní dceřinou firmou OKD. Stát ji buď odkoupí, nebo ji státní podnik Diamo založí znovu.

„Je velmi důležité, aby zítra (ve středu) ten materiál prošel. Státní podnik Prisko půjčí 700 milionů korun OKD v insolvenci. Bude to mít zajištěno pohledávkou za podstatou, čili tou nejbezpečnější pohledávkou. To by mělo zajistit fungování firmy minimálně do konce roku,“ řekl Mládek.

Nahrávám video
Advokát Fiala: Stát může firmě půjčit, ale musí dobře zvažovat rizika
Zdroj: ČT24

Mládkovi ve spolupráci s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) pak předkládaný materiál ukládá předložit do konce října návrh postupu státu v rámci řešení útlumu lokalit OKD. Podle usnesení plánuje firma v případě reorganizace, kterou stát preferuje před konkurzem, uzavřít Důl Paskov na konci letošního roku, uzavření Dolu Darkov pak má následovat v roce 2017, Důl Lazy v roce 2018, Důl ČSA v roce 2021 a doly ČSM v roce 2023. Provozní úvěr by měl být splacen do okamžiku ukončení případné reorganizace.

Babiš minulý týden rovněž mluvil o tom, že v návrhu předkládaném vládě bude částka 700 milionů korun, kterou podle něj firma možná ani nebude celou potřebovat a měla by jí vyjít i na příští rok. Pohledávky za majetkovou podstatou se podle insolvenčního zákona uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

„Považuji za strašně důležité udržet OKD i v insolvenci jako takzvaný going concern – fungující podnik,“ řekl ministr Mládek. O osudu OKD budou v srpnu rozhodovat věřitelé a soud. Podnik může jít do konkurzu, nebo do reorganizace, kterou podporuje vedení OKD i moravskoslezská tripartita. Podle Mládka hrozí, že pokud by šla firma do konkurzu, správce by propustil většinu zaměstnanců, jichž je nyní i s dodavatelskými pracovníky ve firmě zhruba 12 tisíc.

Mládek požaduje pro OKD 700 milionů korun

Pravděpodobně by si jich tam nechal méně než tisíc, míní ministr. „Bylo by velmi obtížné jakoukoli těžbu znovu obnovit. Považuji za povinnost udělat všechno pro to, aby se toto nestalo,“ řekl Mládek.

Potřebujeme rozložit útlum těžby černého uhlí do několikaletého období, aby ten sociální náraz nepřišel teď v takovéto velké děsivé podobě, ale potřebujeme, aby útlum se rozložil do několika let tak, aby se trh práce, stát, samosprávy, lidé mohli připravit na tu situaci, která dříve nebo později přijde.
Bohuslav Sobotka

„Stát může soukromé firmě půjčit, ale musí zvažovat jako každý věřitel rizika návratnosti půjčky a kromě toho musí vyhodnocovat i rizika spojená s nedovolenou podporou. V tomto případě si myslím, že by to bylo na velmi hlubokou analýzu,“ říká k půjčce advokát Petr Fiala.

V insolvenci je OKD už řadu týdnů

OKD podala v květnu sama na sebe insolvenční návrh, ve kterém uvedla, že dluží nejméně 650 věřitelům celkem více než 17 miliard korun, své závazky nedokáže splácet a její majetek nemá hodnotu ani sedmi miliard. 

V dolech OKD se dál těží uhlí, pracuje tam nyní i s dodavatelskými pracovníky asi 12 000 lidí. Ztráta zaměstnání ale hrozí i dalším tisícům lidí v navazujících profesích. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 3 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 4 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 5 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...