Místo velbloudů obchod s ropou. Nález „černého zlata“ před 80 lety změnil Saúdskou Arábii k nepoznání

Saúdská Arábie si připomíná výročí, díky kterému se ze zaostalého království stala hypermoderní země, pro niž není téměř nic nedosažitelné. 3. března 1938 tam poprvé narazili na ložisko ropy. Chudou pouštní zemi vynesl objev „černého zlata“ na výsluní. V současnosti je největším světovým producentem a exportérem ropy.

Když v lednu 1926 vytvořil Abdal Azíz ibn Saúd sjednocením Hidžázu, Nadždže, Asíru a Al-Hasy nezávislý stát, který se později oficiálně stal Saúdskoarabským královstvím, patřila tato monarchie k nejchudším zemím světa. Obchodovalo se hlavně s velbloudy a další malé příjmy zajišťovaly náboženské poutě do posvátných muslimských měst Mekky a Mediny.

Zásadní změnu přinesl první nález ropy v Saúdské Arábii přesně před 80 lety - 3. března 1938. Království se tak přidalo mezi skupinu ropných zemí, která se začala rychle rozrůstat již na začátku 20. století, kdy se kromě USA či Ruska těžilo „černé zlato“ třeba i v ázerbájdžánském Baku. V roce 1908 byla ropa objevena v tehdejší Persii, dnešním Íránu, a v roce 1927 v Iráku. Ve stejném roce jako Saúdská Arábie ohlásil ropný zdroj i Kuvajt.

V Saúdské Arábii bylo prvních šest vrtů neúspěšných, ropa vytryskla až z vrtu v Dammámu u Perského zálivu na hranici s Bahrajnem. Nyní je Dammám milionovým městem. Tamní vrt byl ale uzavřen už v roce 1982 a hlavní zdroj bohatství saúdskoarabského ropného průmyslu nyní představuje největší světové ropné pole Ghavár, které bylo objeveno v roce 1948.

Ropný šok, nebo ropný boom?

Saúdská Arábie se vypracovala na světovou jedničku v oblasti ropy, ale nebylo to hned. Země zažila ropný boom zejména od 70. let minulého století.

V té době se svět potýkal s první ropnou krizí; Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), kterou Saúdská Arábie v 60. letech spoluzakládala a která měla na počátku 70. let dvoutřetinový podíl na světové produkci, se ve válce arabských zemí s Izraelem nejprve vyslovila pro embargo na vývoz ropy do zemí sympatizujících s židovským státem a poté přikročila k drastickému zvýšení cen ropy.

Během 14 měsíců se cena ropy zvýšila pětkrát. Následkem ovšem byla celosvětová hospodářská recese a nárůst inflace.

Již od roku 1976 je však Saúdská Arábie největším světovým producentem i exportérem ropy. Vytěží kolem 11 milionů barelů za den a 7,4 milionu barelů pak vyveze. Na tamním exportu se ropa podílí z 90 procent, zároveň tvoří 90 procent státního příjmu a 55 procent saúdskoarabského HDP.

Producenti ropy
Zdroj: ČTK/americký Úřad pro energetické informace

Země rovněž disponuje pátou největší zásobou zemního plynu na světě, jde zhruba o 8,5 bilionu m³. Pro srovnání - největší zásobu má Rusko s asi 48 biliony m³.

Poslední léta saúdskoarabské absolutní teokratické monarchie, která je kolébkou striktního sunnitského směru wahhábismu, jsou spojována se zahraničním angažmá země, ale i se změnami například v postavení žen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna bude jednat o rozpočtu. V úvodu vystupují poslanci s přednostním právem

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 1 mminutou

Inflace v únoru byla nejnižší od října 2016, odhadují statistici

Dle předběžného odhadu spotřebitelské ceny v únoru 2026 meziročně vzrostly o 1,4 procenta. Meziměsíčně pak o 0,1 procenta klesly. Inflace tak byla nejnižší od října 2016. Odhad jejího růstu zveřejnil Český statistický úřad, definitivní údaje zveřejní 10. března.
09:10Aktualizovánopřed 3 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026
Načítání...