Celá Evropská unie přichází kvůli přesouvání zisků do daňových rájů každý rok o 190 miliard eur (5,13 bilionu korun) – takový je odhad analytického centra Glopolis. V případě České republiky jde o zhruba 57 miliard korun. Glopolis se snaží společně se svými evropskými partnery přimět politiky, aby firmy musely zveřejňovat své zisky zvlášť za každou zemi, kde jsou ekonomicky aktivní.
- Podle pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jsou za daňové ráje považovány země, které nevybírají žádné daně nebo vybírají jen symbolické paušální poplatky a současně od firem nevyžadují finanční výkazy.
„Chceme, aby vláda i poslanci podpořili v případě velkých mezinárodních firem povinné zveřejňování základních hospodářských údajů, jako je obrat, zisk, počet zaměstnanců či zaplacená daň, za každou zemi, v níž působí,“ uvedl zástupce ředitele Glopolisu Ondřej Kopečný.
K podpoře veřejné výzvy politikům vybízí Glopolis na webových stránkách www.danevraji.com.
Analytici se však shodli, že je potřeba si uvědomit, že stát sice přichází kvůli daňovým rájům o desítky miliard korun ročně, ale ještě větší škody způsobuje možnost praní špinavých peněz a zastírání trestné činnosti. „Státu uniká na daních kvůli českým firmám, které sídlí v daňových rájích a neodvádějí tak daně v Česku, zhruba 20 až 25 miliard korun ročně,“ řekl analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Polovinu z těchto úniků mají podle něj na svědomí bohaté osoby, čtvrtinu velké společnosti a zbývající čtvrtinu představuje nelegální vyhýbání se daním.
Založit firmu v daňovém ráji by ale mělo zůstat legální, míní analytici
Zakládání firem v daňových rájích v Česku by však podle Kovandy mělo i nadále zůstat legální. Mezi daňové ráje se totiž mnohdy řadí třeba i země jako Nizozemsko, které podnikatelé a firmy vyhledávají i kvůli stabilnímu právnímu a institucionálnímu řádu, dobré vymahatelnosti práva a dalším aspektům, které podporují podnikatelský a ekonomický rozkvět. „Nemělo by ale do budoucna být možné to, aby jakýkoli subjekt, jenž je jakýmkoli způsobem napojen na veřejné peníze, sídlil v některém z daňových rájů,“ dodal Kovanda.
Problémem není to, že si někdo založí firmu v daňovém ráji, souhlasil hlavní ekonom společnosti Colosseum František Bostl. Více by se ale měla regulace zaměřit na vyhledávání původu peněz a trestat firmy za to, že obchodují s podezřelými firmami. „Měly by mít zákaz účasti ve veřejných zakázkách, zákaz financování bankami, zákaz přístupu na finanční trhy. Měla by být vytvořena evidence firem, jež spolupracují s daňovými ráji a jsou tak podezřelé z praní špinavých peněz nebo z krácení daní. I v rámci aktuálního tématu čínských investic v Česku by měl stát dbát na doložení úplného původu peněz,“ poznamenal Bostl.
Skandál s daňovým rájem v Panamě
Aktuální aféra Panama Papers odhalila, že desítky významných osob z řad politiky i byznysu ukrývají zisky v daňových rájích. Podle Glopolisu kauza potvrdila, že je třeba, aby se evropské vlády, včetně české, fenoménu mezinárodních daňových úniků věnovaly.
„V souvislosti s Panama Papers se média zaměřují na Karibik, pokud to ale vztáhneme na Českou republiku, tak je hlavním daňovým rájem Nizozemsko nebo Lichtenštejnsko,“ říká Bostl s tím, že jde o jednotky tisíc společností.
„Odlišoval bych ale daňové ráje, které jsou zaměřené na to tajemství, a kde se skrývají peníze, a třeba Nizozemí, Lucembursko nebo Irsko, kde se jedná spíše o přesun zisků velkých firem za účelem zdanit zisky méně. To je možná legální, ale ne úplně legitimní,“ upozornil Kopečný v pondělní Devadesátce.
Skandál spojený s odhalením rozsáhlé sítě firem v daňových rájích, které během více než 30 let pomáhala zakládat panamská poradenská firma Mossack Fonseca, nabral v řadě zemí obrovských rozměrů a úřady už mnohde zahájily vyšetřování týkající se možných daňových úniků či dalších deliktů.
Kauza Panama Papers funguje jako označení pro únik interních dokumentů společnosti Mossack Fonseca, která vznikla v 70. letech ve středoamerické Panamě coby kancelář pro obchodní právo a investiční poradenství. Pro své klienty v následujících dekádách zakládala papírové firmy, vytvářela schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu. Její sítě využívali podnikatelé i politici včetně saúdskoarabského krále nebo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
Veřejnost se o případu dozvěděla díky whistleblowerovi – bývalému zaměstnanci panamské firmy, který vynesl a novinám Süddeutsche Zeitung předal přes jedenáct milionů kompromitujících dokumentů: akcií, smluv, výpisů z obchodních rejstříků nebo e-mailů. Na analýze uniklých materiálů následně pracovaly čtyři stovky novinářů z celého světa.
Mezi desetitisíci osob a firem, jimž panamská společnost údajně pomáhala založit offshorové firmy, je podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku i 283 Čechů. Podle premiéra Bohuslava Sobotky by české daňové úřady a případně policie měly informace rozkrýt a vyšetřit.
Ministerstvo financí se také obrátí na Českou národní banku kvůli činnosti už dnes neexistující eBanky, která podle nedávno zveřejněných Panamských dokumentů otevírala účty i firmám, jež nedoložily dokumenty ohledně svého vlastníka, potvrdil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Zároveň uvedl, že nemá informace o tom, že by v zakládání offshoreových firem byly zainteresováni čeští politici. ČNB informace kolem eBanky s ohledem na povinnost mlčenlivosti nekomentuje. „Jak je obvyklé i v jiných případech, žádné konkrétní odpovědi týkající se případného vyšetřování konkrétní banky dát nemůžeme,“ řekl mluvčí ČNB Marek Zeman.
V době, kdy bylo možné si anonymní účet založit, byla eBanka pod správou Finanční skupiny České pojišťovny, kterou vlastnila tehdy Finanční skupina PPF. Banku v roce 2006 koupila Raiffeisenbank. Následně v roce 2008 banka zanikla sloučením s Raiffeisenbank. „Neumíme reagovat na nepodložená tvrzení z jakési blíže neurčené interní firemní komunikace. Obecně ale platí, že v době, kdy byla eBanka součástí České pojišťovny v rámci skupiny PPF, plnila veškeré zákonné povinnosti dle českých právních předpisů,“ řekl mluvčí PPF Radek Stavěl.
Raiffeisenbank podle svého mluvčího Tomáše Zavorala vždy a řádně plnila a plní veškeré regulatorní požadavky a vždy postupovala a postupuje v souladu s platnými právními předpisy při kontrole klienta.
Babiš: Určitě podnikneme kroky, abychom zjistili, kdo z našich občanů tam má majetek
Babiš zároveň řekl, že uložil Finančnímu analytickému útvaru a Finanční správě, aby se kauze začaly věnovat a vyžádaly si příslušné dokumenty. „A na základě toho bychom se obrátili na panamské úřady. Určitě podnikneme kroky, abychom zjistili, kdo z našich občanů tam má majetek. Neříkám, že musí pocházet z trestné činnosti, ale je potřeba to prověřit,“ uvedl ministr.
O tom, zda zasáhne aféra Panama Papers i Českou republiku, bude mluvit v úterním Interview ČT24 od 18:30 bývalý ministr financí Ivan Pilip.
Zakládání offshoreových společností či působení politiků v jejich vedeních samo o sobě nemusí být nezákonné. Záleží na právní úpravě dané země, jak na věc pohlíží. Politici například mohli porušit zákon, když nepravdivě informovali o svém majetku. Zakládání offshoreových firem v takzvaných daňových rájích se využívá ke snížení daňové zátěže, což někde může být v rozporu se zákonem.
