Celá Evropská unie přichází kvůli přesouvání zisků do daňových rájů každý rok o 190 miliard eur (5,13 bilionu korun) – takový je odhad analytického centra Glopolis. V případě České republiky jde o zhruba 57 miliard korun. Glopolis se snaží společně se svými evropskými partnery přimět politiky, aby firmy musely zveřejňovat své zisky zvlášť za každou zemi, kde jsou ekonomicky aktivní.
Místo do státní kasy do daňového ráje. Česko přijde každý rok na daních o 57 miliard
- Podle pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jsou za daňové ráje považovány země, které nevybírají žádné daně nebo vybírají jen symbolické paušální poplatky a současně od firem nevyžadují finanční výkazy.
„Chceme, aby vláda i poslanci podpořili v případě velkých mezinárodních firem povinné zveřejňování základních hospodářských údajů, jako je obrat, zisk, počet zaměstnanců či zaplacená daň, za každou zemi, v níž působí,“ uvedl zástupce ředitele Glopolisu Ondřej Kopečný.
K podpoře veřejné výzvy politikům vybízí Glopolis na webových stránkách www.danevraji.com.
Analytici se však shodli, že je potřeba si uvědomit, že stát sice přichází kvůli daňovým rájům o desítky miliard korun ročně, ale ještě větší škody způsobuje možnost praní špinavých peněz a zastírání trestné činnosti. „Státu uniká na daních kvůli českým firmám, které sídlí v daňových rájích a neodvádějí tak daně v Česku, zhruba 20 až 25 miliard korun ročně,“ řekl analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Polovinu z těchto úniků mají podle něj na svědomí bohaté osoby, čtvrtinu velké společnosti a zbývající čtvrtinu představuje nelegální vyhýbání se daním.
Založit firmu v daňovém ráji by ale mělo zůstat legální, míní analytici
Zakládání firem v daňových rájích v Česku by však podle Kovandy mělo i nadále zůstat legální. Mezi daňové ráje se totiž mnohdy řadí třeba i země jako Nizozemsko, které podnikatelé a firmy vyhledávají i kvůli stabilnímu právnímu a institucionálnímu řádu, dobré vymahatelnosti práva a dalším aspektům, které podporují podnikatelský a ekonomický rozkvět. „Nemělo by ale do budoucna být možné to, aby jakýkoli subjekt, jenž je jakýmkoli způsobem napojen na veřejné peníze, sídlil v některém z daňových rájů,“ dodal Kovanda.
Problémem není to, že si někdo založí firmu v daňovém ráji, souhlasil hlavní ekonom společnosti Colosseum František Bostl. Více by se ale měla regulace zaměřit na vyhledávání původu peněz a trestat firmy za to, že obchodují s podezřelými firmami. „Měly by mít zákaz účasti ve veřejných zakázkách, zákaz financování bankami, zákaz přístupu na finanční trhy. Měla by být vytvořena evidence firem, jež spolupracují s daňovými ráji a jsou tak podezřelé z praní špinavých peněz nebo z krácení daní. I v rámci aktuálního tématu čínských investic v Česku by měl stát dbát na doložení úplného původu peněz,“ poznamenal Bostl.
Skandál s daňovým rájem v Panamě
Aktuální aféra Panama Papers odhalila, že desítky významných osob z řad politiky i byznysu ukrývají zisky v daňových rájích. Podle Glopolisu kauza potvrdila, že je třeba, aby se evropské vlády, včetně české, fenoménu mezinárodních daňových úniků věnovaly.
„V souvislosti s Panama Papers se média zaměřují na Karibik, pokud to ale vztáhneme na Českou republiku, tak je hlavním daňovým rájem Nizozemsko nebo Lichtenštejnsko,“ říká Bostl s tím, že jde o jednotky tisíc společností.
Ekonom Bostl: Pro české firmy je daňovým rájem třeba Nizozemsko (zdroj: ČT24)
„Odlišoval bych ale daňové ráje, které jsou zaměřené na to tajemství, a kde se skrývají peníze, a třeba Nizozemí, Lucembursko nebo Irsko, kde se jedná spíše o přesun zisků velkých firem za účelem zdanit zisky méně. To je možná legální, ale ne úplně legitimní,“ upozornil Kopečný v pondělní Devadesátce.
Skandál spojený s odhalením rozsáhlé sítě firem v daňových rájích, které během více než 30 let pomáhala zakládat panamská poradenská firma Mossack Fonseca, nabral v řadě zemí obrovských rozměrů a úřady už mnohde zahájily vyšetřování týkající se možných daňových úniků či dalších deliktů.
Kauza Panama Papers funguje jako označení pro únik interních dokumentů společnosti Mossack Fonseca, která vznikla v 70. letech ve středoamerické Panamě coby kancelář pro obchodní právo a investiční poradenství. Pro své klienty v následujících dekádách zakládala papírové firmy, vytvářela schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu. Její sítě využívali podnikatelé i politici včetně saúdskoarabského krále nebo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
Veřejnost se o případu dozvěděla díky whistleblowerovi – bývalému zaměstnanci panamské firmy, který vynesl a novinám Süddeutsche Zeitung předal přes jedenáct milionů kompromitujících dokumentů: akcií, smluv, výpisů z obchodních rejstříků nebo e-mailů. Na analýze uniklých materiálů následně pracovaly čtyři stovky novinářů z celého světa.
Kauza Panama Papers
Mezi desetitisíci osob a firem, jimž panamská společnost údajně pomáhala založit offshorové firmy, je podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku i 283 Čechů. Podle premiéra Bohuslava Sobotky by české daňové úřady a případně policie měly informace rozkrýt a vyšetřit.
Ministerstvo financí se také obrátí na Českou národní banku kvůli činnosti už dnes neexistující eBanky, která podle nedávno zveřejněných Panamských dokumentů otevírala účty i firmám, jež nedoložily dokumenty ohledně svého vlastníka, potvrdil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Zároveň uvedl, že nemá informace o tom, že by v zakládání offshoreových firem byly zainteresováni čeští politici. ČNB informace kolem eBanky s ohledem na povinnost mlčenlivosti nekomentuje. „Jak je obvyklé i v jiných případech, žádné konkrétní odpovědi týkající se případného vyšetřování konkrétní banky dát nemůžeme,“ řekl mluvčí ČNB Marek Zeman.
V době, kdy bylo možné si anonymní účet založit, byla eBanka pod správou Finanční skupiny České pojišťovny, kterou vlastnila tehdy Finanční skupina PPF. Banku v roce 2006 koupila Raiffeisenbank. Následně v roce 2008 banka zanikla sloučením s Raiffeisenbank. „Neumíme reagovat na nepodložená tvrzení z jakési blíže neurčené interní firemní komunikace. Obecně ale platí, že v době, kdy byla eBanka součástí České pojišťovny v rámci skupiny PPF, plnila veškeré zákonné povinnosti dle českých právních předpisů,“ řekl mluvčí PPF Radek Stavěl.
Raiffeisenbank podle svého mluvčího Tomáše Zavorala vždy a řádně plnila a plní veškeré regulatorní požadavky a vždy postupovala a postupuje v souladu s platnými právními předpisy při kontrole klienta.
Babiš: Určitě podnikneme kroky, abychom zjistili, kdo z našich občanů tam má majetek
Babiš zároveň řekl, že uložil Finančnímu analytickému útvaru a Finanční správě, aby se kauze začaly věnovat a vyžádaly si příslušné dokumenty. „A na základě toho bychom se obrátili na panamské úřady. Určitě podnikneme kroky, abychom zjistili, kdo z našich občanů tam má majetek. Neříkám, že musí pocházet z trestné činnosti, ale je potřeba to prověřit,“ uvedl ministr.
O tom, zda zasáhne aféra Panama Papers i Českou republiku, bude mluvit v úterním Interview ČT24 od 18:30 bývalý ministr financí Ivan Pilip.
Zakládání offshoreových společností či působení politiků v jejich vedeních samo o sobě nemusí být nezákonné. Záleží na právní úpravě dané země, jak na věc pohlíží. Politici například mohli porušit zákon, když nepravdivě informovali o svém majetku. Zakládání offshoreových firem v takzvaných daňových rájích se využívá ke snížení daňové zátěže, což někde může být v rozporu se zákonem.