České daňové úřady musí reagovat na kauzu Panama Papers, uvedl v USA premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Řetězec kolem offshoreových společností a daňových rájů považuje za výsměch poctivě pracujícím lidem. Na evropské a mezinárodní úrovni je podle něj nutné vyvíjet tlak na zrušení daňových rájů. Mezi deseti tisíci lidmi zapojenými do kauzy je podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku i 283 Čechů. V řadě zemí už začalo vyšetřování. Kauze bude věnován i úterní pořad Interview ČT24 s Ivanem Pilipem, bývalým ministrem financí a bývalým viceprezidentem Evropské investiční banky.
Na seznamu lidí, kteří si uložili peníze v daňových rájích, jsou politici a prominenti z celého světa – včetně Čechů. Sobotka si ale nemyslí, že by se kauza týkala některého ze členů české vlády. „Pokud se něco takového objeví, tak samozřejmě je na to třeba reagovat, ale já si nemyslím, že se to týká nějakého člena naší vlády,“ prohlásil premiér.
Sobotka je přesvědčen, že by české daňové úřady a případně policie měly informace rozkrýt a vyšetřit. „Daňová správa by se každým takovým údajem měla zabývat a měly by se hledat možnosti, jak tyto subjekty postihnout, pokud se prokáže, že obcházely naše daňové zákony a že se dopouštěly eventuálně daňových podvodů. Takže teď je to práce pro daňovou správu, eventuálně policii,“ pokračoval Sobotka.
„Že se otevřela takto drasticky diskuze, je dobře, a musíme toho potenciálu využít k dalšímu tlaku na likvidaci daňových rájů,“ uvedl také premiér s tím, že by se otázkou daňových rájů, offshoreových účtů nebo anonymních akcií měla zabývat Evropská rada. Ministerský předseda si přitom je vědom toho, že bude potřeba překonat odpor zemí, jež na podobných postupech postavily část svých příjmů.
- Podle pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jsou za daňové ráje považovány země, které nevybírají žádné daně nebo vybírají jen symbolické paušální poplatky a současně od firem nevyžadují finanční výkazy.
Spurný z Respektu: Kauza pravděpodobně zasáhne tradiční strany
Kauza ale nakonec českou politiku zasáhne, myslí si redaktor Respektu Jaroslav Spurný. „Pan Kellner nebo Křetínský jsou velmi významní podnikatelé, lidé, kteří tady ovládají strategická odvětví – energetiku, finančnictví, telekomunikace atd. A tyto obory, byť v soukromých rukou, jsou vždy propojeny s politikou,“ podotkl Spurný.
„Pokud například mluvíme o čínských investicích, které jdou směrem do společnosti, můžou být podezřelé z těchto daňových úniků, tak to znamená, že můžeme podezřívat stát, že se podílí na něčem, čím šidí své občany. Takže třeba nezjistíme jména vysokých politiků, ale projeví se to v každém případě,“ zdůraznil novinář.
„Evropská unie i Česká republika budou muset vymyslet systémové řešení, aby propojení politické a finanční moci nevedlo ke zneužívání,“ dodal Spurný s tím, že kauzou budou zasaženy pravděpodobně spíš tradiční strany. Už je známá jedna společnost napojená na ČSSD. „Ale nemusí to být nic nezákonného,“ poznamenal Spurný.
O informace z kauzy už se zajímá takzvaná daňová kobra. Generální finanční ředitelství chce získat data z Panama Papers od německých novinářů. „Myslím si, že i kdyby se policie k těm dokladům dostala, tak nemá moc možností cokoliv vyšetřit. V Panamě neexistuje nic podobného, jako je obchodní registr. Existují pouze účty, které musí odněkud někam vést a které musí být spojeny s konkrétními obchody,“ konstatoval Spurný.
Podle studie analytického centra Glopolis přichází český rozpočet ročně kvůli daňovým rájům o desítky miliard korun. „Panama je známá tím, že nesděluje tyto informace, tak uvidíme, co se nám podaří zjistit a jestli jsou informace pravdivé,“ konstatoval ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Ze zvučných jmen se uniklá data nepřímo týkají třeba Vladimira Putina, Bašára Asada, Davida Camerona nebo čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Přímo se pak objevuje jméno saúdsko-arabského krále nebo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
Daňové ráje? I Česko zvýhodňuje některé investory, připomíná ekonom
Zakládání takzvaných offshoreových společností nebo působení politiků v nich nemusí být nezákonné. Záleží na právní úpravě konkrétního státu. Politici ale mohli porušit zákon, když nepravdivě informovali o svém majetku.
„Daňové výhody poskytuje i naše republika některým zemím, je to otázka míry a způsobu, jakým to dělá – jestli poskytnete investorovi do České republiky daňové prázdniny, tak je to také svým způsobem daňový ráj a vytváří to svým způsobem nerovnost v tom, že někdo platí a někdo ne. Problém je, že daňové ráje to dělají v takové míře, že je to zřejmě už příliš,“ vysvětlil děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze Ladislav Mejzlík.
Kauza Panama Papers funguje jako označení pro únik interních dokumentů společnosti Mossack Fonseca, která vznikla v 70. letech ve středoamerické Panamě coby kancelář pro obchodní právo a investiční poradenství. Pro své klienty v následujících dekádách zakládala papírové firmy, vytvářela schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu. Její sítě využívali podnikatelé i politici včetně saúdskoarabského krále nebo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
Veřejnost se o případu dozvěděla díky whistleblowerovi – bývalému zaměstnanci panamské firmy, který vynesl a novinám Süddeutsche Zeitung předal přes jedenáct milionů kompromitujících dokumentů: akcií, smluv, výpisů z obchodních rejstříků nebo e-mailů. Na analýze uniklých materiálů následně pracovaly čtyři stovky novinářů z celého světa.
