Pracovní skupina Zálohujme chce v Česku zavést zálohový systém na PET lahve. Podle jejích údajů se v Česku k recyklaci odešle 57,5 procenta PET lahví, zavedení záloh by podle ní snížilo dopady výroby a recyklace těchto plastových obalů na životní prostředí o 28 procent. Skupina vychází z výsledků studie, kterou zveřejnila v úterý.
Navrhovaný zálohový systém pro PET lahve a plechovky by se týkal balených vod, nealkoholických nápojů, piva a ciderů. Jejich obaly by byly opatřeny unikátními čárovými kódy a zpětný výkup by byl zajištěn v místech prodeje. Záloha na lahev by činila tři koruny.
Podle analýzy systém nepočítá s financováním z veřejných peněz. Roční náklady na provoz dosahující výše 1,42 miliardy korun by byly plně kryty z prodeje čistého a vytříděného materiálu, poplatků od producentů a z neproplacených záloh. Úspora za sběr a likvidaci lahví by podle skupiny činila 199 milionů korun. Zásadním přínosem by bylo snížení odpadu pohozeného v přírodě, ve finančním vyjádření by šlo o téměř dvě miliardy korun ročně.
Projekt Zálohujme vznikl v lednu 2018 a usiluje o nastartování celospolečenské debaty o zavedení záloh a posílení principu takzvaného oběhového hospodářství, při němž odpady nevznikají. Skupinu tvoří zástupci Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) a Karlovarských minerálních vod (KMV).
„Ročně přicházíme o 24 tisíc tun materiálu. Je třeba zkoumat cesty, jak PET lahve recyklovat v maximální míře, lokálně a bez ztráty na kvalitě,“ uvedla ředitelka INCIEN Soňa Jonášová. Podle děkana Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Vladimíra Kočího je třeba snížit materiálovou náročnost obalů nebo zvýšit podíl recyklovaného materiálu ve výrobě lahví.
Ekonomická motivace je nejrychlejší, míní Hnutí Duha
Pro úspěšné fungování zálohového systému je důležitá úzká spolupráce průmyslu, prodejců a spotřebitelů. Ti se podle generálního ředitele KMV Alessandra Pasqualeho staví vůči zálohovacímu systému pozitivně a vyžadují ho.
Ekologické Hnutí Duha zálohovací systém vítá. Za příklad dává Litvu, kde se dva roky po zavedení zálohy vytřídí 90 procent plastových lahví. „Cesta ekonomickou motivací je mnohem efektivnější a rychlejší,“ podotkl mluvčí hnutí Jan Piňos.
Optimismus úplně nesdílí generální ředitel Ondrášovky Libor Duba, který tvrdí, že nový zálohovací systém situaci nezlepší. „Dvacet let je tu budován systém, který funguje dobře a čísla v recyklaci rostou,“ řekl Duba. Vyjádřil také obavu nad tím, co by se stalo s obaly, které nejsou do záloh začleněny. „Zavedení záloh je poměrně náročná věc v řádu miliard korun. Zálohy by se neměly stát systémovým řešením, ale je možné je uvést jako konkurenční výhodu,“ dodal Duba.
Členské státy EU mají do roku 2025 zajistit sběr 90 procent PET lahví
Evropský parlament podpořil loni v říjnu směrnici, která počítá s rozšířením odpovědnosti výrobců u celé řady plastových výrobků na jedno použití. Pro plastové lahve navrhuje mimo jiné zavedení systému samostatného sběru. Členské státy by pak měly do roku 2025 zajistit sběr 90 procent plastových lahví, třeba formou systému vratných záloh.
