Nový ministr financí Ivan Pilný má za sebou první den ve funkci. Během něj mu předložila své požadavky na zvýšení rozpočtu na příští rok většina ministrů. Jen ti ze sociální demokracie chtějí proti prvnímu návrhu rozpočtu, který připravil Andrej Babiš, navíc skoro 33 miliard. Nový ministr financí teď plánuje se všemi jednat. Deficit 50 miliard je ale podle něj nepřekročitelný.
Hned po uvedení do funkce musí ministr financí čelit ataku kolegů z vlády. Postupně totiž jednotlivé resorty dopočítaly, kolik peněz budou v příštím roce chtít do rozpočtu navíc. Na ministerstvu zdravotnictví to dělá 4,305 miliardy korun, na ministerstvu práce a sociálních věcí 6,2 miliardy, u ministerstva průmyslu a obchodu jde o téměř čtyři miliardy, kdy peníze chybí na financování Operačního programu Podnikání a inovace. Vnitro zase požaduje proti prvnímu návrhu téměř sedm miliard hlavně na posílení bezpečnosti.
„Ten návrh je šitý horkou jehlou, identifikovali jsme tam řadu problémů a otevřených otázek,“ konstatuje premiér a předseda strany ČSSD Bohuslav Sobotka.
Vůči tomu, že byl návrh rozpočtu šit horkou jehlou, se však ministerstvo financí ohrazuje. „Chtěl bych se ohradit proti takovému tvrzení, protože pan ministr Babiš se nemůže bránit. Já jsem se na ten rozpočet díval, byl předložen korektně, to, že tam bude řada problémů a otázek, je jasné,“ říká ministr financí Ivan Pilný (ANO).
„Ministerstvo financí plně reflektuje všechny priority vlády v sociální oblasti, a to za nepřekročitelného předpokladu zachování plánovaného schodku ve výši 50 miliard korun. Dnešní vyjádření některých ministrů na adresu tohoto návrhu nejsou ničím jiným než matením veřejnosti a slibováním nesplnitelného,“ uvedl úřad.
Všechny priority, které ČSSD zmiňuje, ministerstvo podle svého vyjádření do návrhu zapracovalo. Návrh rozpočtu podle MF tak počítá jak s valorizací penzí o 500 korun, tak s růstem mezd zaměstnanců veřejného sektoru, a to od 1. listopadu letošního roku.
Ministři za ČSSD podle MF představili řadu dalších požadavků, které ministerstvo vyčíslilo na zhruba 30 miliard korun. „Vzhledem k tomu, že se shodujeme na nepřekročitelném deficitu ve výši 50 miliard korun, budu se jednotlivých ministrů na blížících se jednáních ptát na to, zda a kde hodlají ušetřit ve svých vlastních kapitolách,“ uvedl Pilný (ANO). Návrh rozpočtu označil za kvalitní.
Požadavky zaznívají i z koaličních stran
Nejen z řad ČSSD zní požadavky. I zástupci dalších koaličních stran už připravují podklady, které mají ministra financí přesvědčit, že právě oni mají dostat do rozpočtu více peněz.
Ministerstvo životního prostředí se bude snažit dojednat zvýšení svého rozpočtu na příští rok o 200 milionů korun na provozní náklady. Celkový propad o 3,82 miliardy korun ministerstvu nevadí, rozpočet se bude moci operativně při čerpání evropských fondů navýšit, řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Odcházející ministr financí Andrej Babiš (ANO) navrhl pro resort na příští rok snížení výdajů na 13,09 miliardy korun.
Ministerstvo zemědělství chce o devět miliard korun více než letos, v návrhu MF počítá pro resort naopak se snížením peněz o 4,93 miliardy na 47 miliard korun. Ministerstvo vedené lidovcem Marianem Jurečkou by chtělo peníze zejména na spolufinancování evropského Programu rozvoje venkova, na národní dotace do zemědělství, na peníze pro Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond a na národní podpory pro lesní a vodní hospodářství.
„Předpokládám, že se spoléhají na to, že buď jsem kouzelník, nebo že máme státní tiskárnu cenin, tak si ty peníze vytiskneme,“ reagoval na požadavky Pilný.
Pilný vzkázal resortům, ať využijí rezervy
Podle Pilného mají na resortech ještě nespotřebované rezervy, které by mohly úřady využít. Spoléhat chce i na lepší stav ekonomiky. „Existuje takové to makro číslo, které se týká vývoje ekonomiky, to zatím vypadá příznivě, takže možná z toho něco bude,“ dodává.
„Slova o tom, že sociální demokraté nevidí v tomto rozpočtu peníze, nebo potřebují další, je vidět, že jejich touha utrácet peníze cizích je neutuchající,“ konstatuje ekonomický expert strany a poslanec ODS Jan Skopeček. „I pravicové vlády vykazovaly deficitní rozpočty, a to i v etapách hospodářského růstu. Je to relativní číslo,“ míní ekonomický expert strany a poslanec KSČM Jiří Dolejš.
Zatím jedny z nejvyšších požadavků má ministryně školství. Chce minimálně 10 miliard, hlavně na růst platů učitelů a financování regionálního školství. Kateřina Valachová chce skončit v souvislosti s kauzou dotací ve sportu. Na stranu ministryně se přitom ve čtvrtek postavila část senátorů, vyzvali premiéra, aby rezignaci nepřijal.
Ve čtvrtek navíc ministryně oznámila, že fotbalová asociace, která je mezi obviněnými, se může znovu hlásit o dotace. Ty zastavila kvůli vyšetřování jejího šéfa Miroslava Pelty. Ten měl podle policie rozdělování dotací ovlivňovat.
První návrh státního rozpočtu na příští rok z dílny ministerstva financí počítá meziročně s růstem výdajů u většiny ministerstev a dalších státních úřadů. Největší růst, o 32,6 miliardy korun, je u ministerstva práce a sociálních věcí, následuje ministerstvo školství s růstem o 11,7 miliardy korun. Naopak největší pokles v absolutní částce je u ministerstva dopravy, a to o 12 miliard korun.
