Ministerstvo financí v pondělí zahájí prodej třetí emise státních dluhopisů pro občany s názvem Dluhopisy Republiky. Cenné papíry v nominální hodnotě jedné koruny si lidé budou moci koupit do 14. června a budou mít splatnost šest let. Při první emisi, která skončila v lednu, si zájemci objednali a uhradili dluhopisy za bezmála tři miliardy. Zároveň končí prodej druhé emise dluhopisů. V rámci druhé emise objednali lidé státní dluhopisy pro fyzické osoby za 943 milionů korun.
Tři dny poté, co skončilo druhé upisovací období pro prodej státních dluhopisů pro občany s názvem Dluhopisy Republiky, startuje v pondělí prodej třetí emise. Nové dluhopisy jsou vydávány v nominální hodnotě jedna koruna. Průměrný úrok před zdaněním stanovil resort u tohoto reinvestičního dluhopisu na 1,91 procenta. Zároveň úřad v rámci třetí emise emisi nabídl nový typ dluhopisu, takzvaný protiinflační. Jeho výnos je stanoven přesně podle vývoje spotřebitelských cen a navýšen o marži 0,50 procenta ročně. Minimální úrokovou sazbu ministerstvo garantuje na 0,5 procenta ročně. Splatnost i tohoto dluhopisu je šest let.
„Dluhopisy jsou oblíbené, využívají je zejména starší občané, kteří mají zkušenost s tím, že dluhopisy vždy byly včas doplaceny a věří tomu, co se často říkalo, že ty nejbezpečnější investice jsou do státních dluhopisů,“ uvedl analytik Golden Gate Pavel Ryba. A s „přílepkem“ republiky v názvu podle něj hraje ministerstvo financí také na národní hrdost. „Takže bude emise velmi oblíbená,“ dodal Ryba.
Minimální investice za tisíc korun, maximální za milion
V rámci jednotlivých upisovacích období, která na sebe navazují, si mohou zájemci pořídit dluhopisy v minimální hodnotě 1000 korun a maximální hodnotě jeden milion korun. Objem emisí není předem stanoven, určeno je pouze období, kdy si je možné dluhopisy objednat.
V rámci první emise, která skončila v lednu, lidé objednali a uhradili státní dluhopisy určené pouze pro fyzické osoby za 2,92 miliardy korun. Objednávky přitom byly za 3,07 miliardy korun. Objem emise byl vyšší než při poslední emisi spořicích státních dluhopisů na jaře 2014, zároveň ale nižší než při předchozích emisích spořicích dluhopisů vydávaných od roku 2011.
Do konce roku 2012 zákon umožňoval, aby se z korunových dluhopisů neplatila daň, což řada firem využila. Dluhopis Republiky ale podléhá standardní 15procentní srážkové dani. Splatnost dluhopisů je šest let a průměrný roční výnos první emise byl 2,07 procenta. U druhé emise Ministerstvo financí stanovilo průměrný úrok před zdaněním na 1,99 procenta.
Výnos dluhopisů nepokryje ani inflaci. Jsou ale méně rizikové než třeba akcie
Výnos základní podoby dluhopisů podle Ryby nepokryje inflaci – o šest let později si za ně tedy investoři koupí méně, než kdyby peníze investovali jinak, avšak většinou zase rizikověji. „Situace je těžká, máme za sebou devítiletý cyklus, kdy téměř vše rostlo, díky velmi uvolněné politice centrálních bank. Vyšší výnos umí nabídnout akcie, samozřejmě s mnohonásobně vyšším rizikem. Vzhledem k tomu, že ty rostly nejdéle, může se člověk spíš popálit,“ uvedl Ryba.
Velmi atraktivní jsou podle něj i investice do pozemků a nemovitostí. „Když je někdo velmi konzervativní, nechce přijít o své prostředky, připadá v úvahu zlato a stříbro, drahé kovy, které umí inflaci, pokud bude velmi vysoká, překonat,“ dodal.
Ministerstvo financí dluhopisy vydává z důvodu neustálých deficitů státního rozpočtu. „Česká vláda potřebuje ufinancovat ten dluh. Aby jej diverzifikovala a nebyl to dluh pouze zahraničních investorů, tím bude nižší úrok, vláda tak bude mít levnější obsluhu dluhů a bude lépe hospodařit,“ nastínil Ryba.
Podle něj dalším důvodem je i to, že skončila doba, kdy bylo možné si půjčovat za záporný úrok. „Pořád jsou to ale historicky velmi nízké úroky,“ dodal analytik Golden Gate.
