Ministerstvo financí mělo v účetnictví za rok 2015 nesprávnosti za více než 100 miliard korun, oznámil Nejvyšší kontrolní úřad. Téměř třetina problémů, které kontroloři našli, se týkala podrozvahových účtů. Ministerstvo tvrdí, že to byl důsledek „dřívějšího nevyhovujícího stavu“ a ujistilo, že loni zavedlo opatření, která by měla zabránit opakování.
Nejvyšší kontrolní úřad na ministerstvu financí kontroloval účetnictví, způsob, jak sestavovalo závěrečné účty jím spravovaných kapitol a jak předkládalo údaje pro hodnocení plnění státního rozpočtu za rok 2015. Největší výhrady měly kontroloři vůči údajům uvedeným v příloze v účetní závěrce.
V té upozornil NKÚ na chyby v podrozvahových účtech za více než 31 miliard korun i jiné nesprávnosti za více než 108 miliard korun v dalších částech přílohy poskytující doplňující informace. „Konkrétně šlo hlavně o chyby při poskytování garancí. Ministerstvo financí mělo například vykázat 83 miliard korun, ale chybně vykázalo jen 83 milionů korun. V dalším případě zase vykázalo poskytnutou garanci za více než 19 miliard korun, a to takovým způsobem, ze kterého není jasné, že stát takovou garanci poskytl,“ uvedl mluvčí NKÚ Václav Kešner.
Kontroloři také zjistili, že ministerstvo nevytvořilo žádné účetní rezervy ani nesnížilo hodnotu některého majetku, ačkoli reforma účetnictví státu z roku 2010 ministerstvu požaduje, aby tyto kroky provádělo. NKÚ varoval, že „pokud resort tyto nedostatky nenapraví, nesprávnosti ovlivní sestavení účetních výkazů za Českou republiku“.
Ministerstvo chyby, které považují kontroloři za systémové, připustilo, ale zároveň ujistilo, že se již nebudou opakovat, protože systém se již změnil. „Pochybení (…) byla pozůstatkem dřívějšího nevyhovujícího stavu, který byl k 1. lednu 2016 napraven legislativními a organizačními opatřeními,“ uvedl vedoucí ministerského oddělení vnějších vztahů a komunikace Michal Žurovec.
Ujistil zároveň, že v případě podrozvahových účtů se „rozhodně nejednalo o faktické nezaúčtování či nevykázání těchto závazků, ale o jejich nepřesné zatřídění v rámci skupiny obdobných účtů“.
Ministerstvo uvedlo, že od příštího roku by měla platit změna příslušných právních předpisů. „V této souvislosti je i zvažována úprava rozsahu položek vykazovaných v knize podrozvahových účtů v příloze v účetní závěrce včetně jejich obsahového vymezení,“ dodal resort.
V knihách podrozvahových účtů se účtuje o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, ale nejsou u nich splněny všechny podmínky pro zápis v hlavní knize. Jejich znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky a jejích ekonomických zdrojů, které lze využít.
