Peking - Čína objevila nové zásoby plynu na dně oceánu. Jde o ložiska metanových hydrátů u pobřeží Jihočínského moře. Po Japonsku, Spojených státech a Indii je tak teprve čtvrtou zemí, která se těžbou hydrátů zabývá. Jejich zásoby všude na světě jsou přitom obrovské, jde tak zřejmě o energetické zdroje budoucnosti.
Metan hydráty, nebo také ohnivé kameny, jsou sloučeninou metanu a vody. Přestože jsou ložiska tohoto plynu známá už dlouho, technologie těžby je teprve na začátku. Jeho zmrzlé krystaly jsou totiž v hloubce několik set metrů pod mořským dnem nebo pod trvale zmrzlou půdou třeba na Aljašce. Štěstí teď zkouší Čína na dně moře poblíž Hongkongu.
Tým geologů udělal pod hladinou 23 vrtů. V ložisku o rozloze 55 kilometrů čtverečních je podle tamních úřadů až 150 miliard krychlových metrů metan hydrátů. Tolik plynu by celá Evropská unie spotřebovala zhruba za 50 let. Jako první na světě začalo s experimentální těžbou ale Japonsko letos v březnu. „Je to pro nás důležitý krok, další vývoj pak už půjde hladce,“ je přesvědčený odborník na podmořskou těžbu Makoto Seki.
Pozor na unikající metan, svět by se mohl oteplit až o 10 stupňů
Světové zásoby metan hydrátů by podle různých odhadů mohly být až desetkrát větší než všechna dosud známá naleziště uhlí, ropy a zemního plynu. Takové množství by lidstvu stačilo na několik set let. Kolik bude těžba z mořských hlubin stát a jestli se vůbec vyplatí, zatím ale přesně stanovit nejde.
Získávání plynu z metan hydrátů má ale i rizika. Při neodborné a nekontrolované těžbě hrozí, že ze dna moře začne na hladinu masivně unikat metan už jako plyn. To může podle některých vědců zvýšit teplotu atmosféry až o 10 °C, velké bubliny by pak mohly vyvolat dokonce tsunami.
