Berlín - Hlavnímu sponzoru zadlužených zemí Evropské unie už dochází trpělivost. Dvě třetiny Němců už dál platit nechtějí. Ani vláda německé kancléřky Angely Merkelové už se proti odchodu Řecka z eurozóny nestaví tak kategoricky jako dosud. S odkazem na zdroje v koaliční vládě to dnes napsal německý ekonomický list Financial Times Deutschland. Merkelová podle zdrojů sice nadále popírá, že by odchod Řecka z eurozóny byla jedna ze zvažovaných možností, její odpor už ale není tak silný.
List uvedl, že Merkelová o Řecku v pondělí jednala se zástupci svých křesťanských demokratů (CDU) a s představiteli křesťanských socialistů (CSU). Tématem jednání bylo neplnění podmínek, na nichž se Řecko dohodlo s věřiteli výměnou za čerpání úvěru.
Nepopulární vláda Merkelové se po nedělní porážce v zemských volbách potýká ještě s dalším problémem: Podle listu Süddeutsche Zeitung se totiž ukazuje, že až se bude hlasovat o posílení pravomocí Evropského fondu finanční stability (EFSF), Merkelová patrně nedá dohromady dost koaličních hlasů. Spoléhat se tak bude muset na hlasy opozice. Plánovanou pomoc z Berlína však může přiškrtit ještě ústavní soud. Zítra rozhodne, zda vůbec lze nemocné Řecko léčit medicínou z německých kapes.
Německá kancléřka Angela Merkelová:
"Z technického i právního hlediska je to nemožné. Navíc bychom tak spustili dominový efekt a ohrozili naši měnu.
Řecko potřebuje peníze, podmínky pomoci ale neplní
Země eurozóny tlačí na Řecko, aby šetřilo co nejvíce. To se ale zemi nedaří. Atény neplní podmínky stanovené pro poskytnutí další pomoci. Atény se brání, že splnění podmínek je obtížné kvůli recesi, která je hlubší, než se čekalo. Věřitelé však upozorňují, že Atény mají rovněž zpoždění v zavádění reforem. To zahrnuje i snižování mezd ve veřejném sektoru, otevření některých profesí konkurenci a privatizaci státního majetku. Inspektoři se mají do Řecka vrátit zpět v polovině září a vláda, pokud chce získat další peníze, je musí přesvědčit, že udělala dostatečný pokrok ve slíbeném programu.
Francouzský ministr financí Francois Baroin:
„Vyslali jsme do Řecka jasný vzkaz: Vláda má deset dní na to, aby zahájila svůj úsporný plán.“
Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která mezinárodní společenství požádala o pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od evropských partnerů a Mezinárodního měnového fondu mají Atény postupně získat půjčku 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun). Ukázalo se ale, že tato suma stačit nebude. Eurozóna se proto s Mezinárodním měnovým fondem letos v červenci dohodla na druhém záchranném balíku ve výši 109 miliard eur. K němu už ale přispějí i soukromí věřitelé, což jsou hlavně banky.
Finové se bouří, Evropa jde s nimi
Ani mnohamiliardové půjčky však dluhovou krizi na jihu Evropy zatím nezastavily. A pochybnosti, jestli snaha zachránit Řecko před bankrotem není marná, už srazily euro vůči dolaru k dvouměsíčnímu minimu. V eurozoně navíc roste odpor vůči druhému záchrannému balíku z letošního července. S podporou váhá už šest zemí v čele s Finskem. Řecku hodlá půjčit jen v případě, že se Atény zaručí státním majetkem.
Finové chtějí naše ostrovy, zlobí se Řekové. „Solidarita v EU je hezká věc, ale my musíme být solidární hlavně vůči našim voličům,“ vysvětluje předseda strany Praví Finové Timo Soini. „Musíme najít společné řešení, které zmírní finské obavy a přitom neohrozí důvěru a finanční stabilitu eura,“ hasí situaci předseda Evropské rady Herman Van Rompuy.
Návrat k drachmě by podle ekonomů Řecku nepomohl
Možností odchodu Řecka z eurozóny už se zabývala řada ekonomů. Podle nich by si ale Atény patrně moc nepomohly, protože po návratu k řecké drachmě a jejím pravděpodobném oslabení by se zemi zvýšily splátky dluhů. Řecko má totiž půjčky v eurech. Proti lití peněz do zadlužené země se zase stále ostřeji staví veřejné mínění. Podle průzkumu německého listu Die Welt je 90 procent Němců přesvědčeno o tom, že situaci nevyřeší další lití peněz do Řecka.
