Méně jablek, meruněk i broskví. Loňské jarní mrazy srazily sklizeň ovoce o pětinu

6 minut
Ludvík: Ovocnáři dlouhodobě neprožívají příliš dobrá období. Loňské mrazy nebyly ojedinělé
Zdroj: ČT24

Sklizeň ovoce v loňském roce klesla o 20 procent na 150 100 tun. Důvodem byly jarní mrazy, které zasáhly zejména jižní Moravu. Propady na historická minima zaznamenaly sklizně meruněk a broskví. Naopak výrazně nadprůměrná byla úroda třešní.

Celkové ztráty z mrazů ovocnáři vyčíslili na téměř 400 milionů korun. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové to řekl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Vláda jim loni schválila odškodnění 133 milionů korun.

Sklizeň jablek, které jsou hlavním ovocným druhem, loni klesla o 19 procent na 126 434 tun. Nižší sklizni odpovídá i současná menší zásoba jablek ve skladech českých ovocnářů, jež k 1. lednu činila 33 845 tun a meziročně byla nižší o 31 procent. Jablka jdou podle Ludvíka v letošní obchodní sezoně na odbyt lépe než loni, k čemuž přispívají i jejich nižší ceny.

Úroda meruněk se pak propadla na pouhých 662 tun a broskví na 268 tun, meziročně o 70 a 79 procent. „Sklizeň meruněk a broskví dohromady tak byla na úrovni deseti procent sklizní před 25 lety, kdy se meruněk a broskví sklízelo deset až dvanáct tisíc tun,“ uvedl Ludvík. Doplnil, že u broskví výraznou roli hraje i to, že nejsou pro ovocnáře perspektivním druhem a za poslední čtyři roky byla vykácena téměř polovina broskvových sadů.

  • jablka
    2016 - 126 434 tun
    2015 - 155 640 tun
  • hrušky
    2016 - 6643 tun
    2015 - 10 002 tun
  • meruňky
    2016 - 662 tun
    2015 - 2210 tun
  • broskve
    2016 - 268 tun
    2015 - 1282 tun
  • třešně
    2016 - 2706 tun
    2015 - 2306 tun
  • višně
    2016 - 5190 tun
    2015 - 5847 tun
  • slívy, švestky
    2016 - 6378 tun
    2015 - 8742 tun
  • angrešt
    2016 -  1,31 tuny
    2015 - 2,11 tuny
  • rybíz
    2016 - 1767 tun
    2015 - 2385 tun
  • maliny, ostružiny
    2016 - 51 tun
    2015 - 46 tun

Nižší sklizeň o 11 až 38 procent pak vykázaly také višně, rybízy, švestky, hrušky a angrešt.

Některým plodinám se přesto dařilo. Jediným z hlavních ovocných druhů s růstem sklizně byly loni třešně. Jejich úroda vzrostla o 17 procent na 2706 tun a byla tak nejvyšší od roku 2000. Růst sklizně ještě měly maliny a ostružiny, a to o 12 procent na 51 tun.

V porovnání s pětiletým průměrem byla loňská celková sklizeň ovoce v Česku vyšší o necelá tři procenta. Ovocnáři ale upozornili, že pětiletý průměr je ovlivněn výrazně nízkými sklizněmi v letech 2011 a 2012, kdy významnou část úrody tehdy také zdecimovaly jarní mrazy. Roční hodnota ovoce sklizeného českými sadaři se v průměrném roce pohybuje kolem 1,5 miliardy korun.

Díky podporám by se ovocnářství mělo podle Jurečky stabilizovat

Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se ovocnářství i díky veřejným podporám mělo nyní dostávat do období stabilizace. Připomněl zejména investiční podpory na výsadby nových sadů či kapkové závlahy.

Větší šanci by měli podle ministra ovocnáři získat v programu Ovoce a zelenina do škol. V programu dostávají školáci prvního stupně základních škol zdarma ovoce, zeleninu a výrobky z nich. Po loňské úpravě podmínek programu mohou ovoce do škol dodávat nově přímo pěstitelé.

„Dnes máme zhruba 92 procent škol v tomto programu a zhruba 98 procent všech žáků,“ uvedl Jurečka. Podle zájmu pěstitelů o zapojení do programu by se podle ministra mohlo následně uvažovat o rozšíření programu i na druhý stupeň základních škol.

Výše úrody v Česku nemá přímý vliv na ceny v obchodech nebo na trzích. Ceny ovoce v Česku se podle Ludvíka řídí cenami na evropském trhu. Pokud podle něj dochází k pohybu cen, tak ne v důsledku nižší úrody v Česku, ale v jiných pěstitelsky velkých zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...