Méně jablek, meruněk i broskví. Loňské jarní mrazy srazily sklizeň ovoce o pětinu

Nahrávám video

Sklizeň ovoce v loňském roce klesla o 20 procent na 150 100 tun. Důvodem byly jarní mrazy, které zasáhly zejména jižní Moravu. Propady na historická minima zaznamenaly sklizně meruněk a broskví. Naopak výrazně nadprůměrná byla úroda třešní.

Celkové ztráty z mrazů ovocnáři vyčíslili na téměř 400 milionů korun. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové to řekl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Vláda jim loni schválila odškodnění 133 milionů korun.

Sklizeň jablek, které jsou hlavním ovocným druhem, loni klesla o 19 procent na 126 434 tun. Nižší sklizni odpovídá i současná menší zásoba jablek ve skladech českých ovocnářů, jež k 1. lednu činila 33 845 tun a meziročně byla nižší o 31 procent. Jablka jdou podle Ludvíka v letošní obchodní sezoně na odbyt lépe než loni, k čemuž přispívají i jejich nižší ceny.

Úroda meruněk se pak propadla na pouhých 662 tun a broskví na 268 tun, meziročně o 70 a 79 procent. „Sklizeň meruněk a broskví dohromady tak byla na úrovni deseti procent sklizní před 25 lety, kdy se meruněk a broskví sklízelo deset až dvanáct tisíc tun,“ uvedl Ludvík. Doplnil, že u broskví výraznou roli hraje i to, že nejsou pro ovocnáře perspektivním druhem a za poslední čtyři roky byla vykácena téměř polovina broskvových sadů.

  • jablka
    2016 - 126 434 tun
    2015 - 155 640 tun
  • hrušky
    2016 - 6643 tun
    2015 - 10 002 tun
  • meruňky
    2016 - 662 tun
    2015 - 2210 tun
  • broskve
    2016 - 268 tun
    2015 - 1282 tun
  • třešně
    2016 - 2706 tun
    2015 - 2306 tun
  • višně
    2016 - 5190 tun
    2015 - 5847 tun
  • slívy, švestky
    2016 - 6378 tun
    2015 - 8742 tun
  • angrešt
    2016 -  1,31 tuny
    2015 - 2,11 tuny
  • rybíz
    2016 - 1767 tun
    2015 - 2385 tun
  • maliny, ostružiny
    2016 - 51 tun
    2015 - 46 tun

Nižší sklizeň o 11 až 38 procent pak vykázaly také višně, rybízy, švestky, hrušky a angrešt.

Některým plodinám se přesto dařilo. Jediným z hlavních ovocných druhů s růstem sklizně byly loni třešně. Jejich úroda vzrostla o 17 procent na 2706 tun a byla tak nejvyšší od roku 2000. Růst sklizně ještě měly maliny a ostružiny, a to o 12 procent na 51 tun.

V porovnání s pětiletým průměrem byla loňská celková sklizeň ovoce v Česku vyšší o necelá tři procenta. Ovocnáři ale upozornili, že pětiletý průměr je ovlivněn výrazně nízkými sklizněmi v letech 2011 a 2012, kdy významnou část úrody tehdy také zdecimovaly jarní mrazy. Roční hodnota ovoce sklizeného českými sadaři se v průměrném roce pohybuje kolem 1,5 miliardy korun.

Díky podporám by se ovocnářství mělo podle Jurečky stabilizovat

Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se ovocnářství i díky veřejným podporám mělo nyní dostávat do období stabilizace. Připomněl zejména investiční podpory na výsadby nových sadů či kapkové závlahy.

Větší šanci by měli podle ministra ovocnáři získat v programu Ovoce a zelenina do škol. V programu dostávají školáci prvního stupně základních škol zdarma ovoce, zeleninu a výrobky z nich. Po loňské úpravě podmínek programu mohou ovoce do škol dodávat nově přímo pěstitelé.

„Dnes máme zhruba 92 procent škol v tomto programu a zhruba 98 procent všech žáků,“ uvedl Jurečka. Podle zájmu pěstitelů o zapojení do programu by se podle ministra mohlo následně uvažovat o rozšíření programu i na druhý stupeň základních škol.

Výše úrody v Česku nemá přímý vliv na ceny v obchodech nebo na trzích. Ceny ovoce v Česku se podle Ludvíka řídí cenami na evropském trhu. Pokud podle něj dochází k pohybu cen, tak ne v důsledku nižší úrody v Česku, ale v jiných pěstitelsky velkých zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 22 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...