Marta Nováková: Na dostavbě Dukovan se bude podílet řada firem. Technologie by měla zůstat v českých rukou

27 minut
Bývalá ministryně Marta Nováková v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Bývalá ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) vidí jako jeden ze svých největších úspěchů to, že se posunula otázka výstavby nového jaderného bloku na úroveň vlády. Uvedla to v Interview ČT24. Navíc se podle ní podařilo více zapojit – minimálně po stránce informativní a doporučující – všechny parlamentní politické strany, protože půjde o strategické rozhodnutí, které nemůže rozhodovat pouze vládnoucí koalice. O výstavbu nových jaderných bloků v Česku mají zájem firmy minimálně ze šesti zemí, tendr na nový blok v Dukovanech by mohl být zahájen už příští rok.

Za hlavní problém nyní považuje bývalá ministryně finanční a investorský model výstavby, který je třeba dojednat. Právě nejasnosti okolo způsobu financování brzdí plány na možnou dostavbu jaderného bloku už několik let. Premiér Andrej Babiš (ANO) loni v listopadu uvedl, že stavbu nového bloku Dukovan by měla zajistit dceřiná firma ČEZu. Jenže ČEZ není jen státní, má řadu drobných akcionářů, které by stavba jaderných bloků mohla poškodit. 

Podle vládního zmocněnce Jaroslava Míla letos stát uzavře s ČEZem dvě smlouvy. První – rámcová – by podle něj mohla být připravena k podpisu v létě, druhá – řešící první etapu přípravy stavby bloku včetně tendru – do konce roku.

„Nechci hodnotit, jestli je to hodně, nebo málo. Jsem přesvědčena, že je zapotřebí ty kroky hlavně udělat dobře,“ uvedla k tomu bývalá ministryně Nováková. Tedy především politicky, geopoliticky a finančně, dodala. Během loňského roku přitom Nováková hovořila o tom, že o modelu stavby nového bloku by se mělo rozhodnout do konce roku 2018. 

Zájemci o dostavbu nových jaderných bloků
Zdroj: ČT24

V Interview ČT24 také odmítala obavy, že by se česká jaderná energetika dostala do ruských rukou: všechna jednání podle ní směřují k tomu, aby jaderná energetika – ať se stane dodavatelem kdokoliv – byla v českých rukou.

Navíc je přesvědčena, že to nebude jeden dodavatel. „Na jednotlivých technologických částech se bude podílet celá skupina dodavatelů. Celá technologie by pak měla zůstat v českých rukou bez závislosti na dodavateli,“ zdůraznila. Na tom je prý shoda od samého začátku přípravy výstavby.  

Chladicí věže Jaderné elektrárny Dukovany
Zdroj: ČT24

Nový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) nedávno uvedl, že se dá s Evropskou unií vyjednat stavba nového bloku v Dukovanech, i když Evropský parlament schválil nařízení, podle kterého patří jaderná energetika mezi špinavé zdroje. 

Podle něj je budoucnost evropské jaderné energetiky o velkém boji a lobbingu na úrovni Evropské unie ze strany států, které se bez tohoto druhu energie neobejdou. Kromě Česka jmenoval také Slovensko, Francii nebo skandinávské země. 

Podle Jaroslava Míla by mohl být dukovanský tendr zahájen koncem roku 2020, případně v roce 2021, a měl by trvat nejdéle tři roky.

„Čtvrtý operátor se nehledá snadno, když mu vyhrožujeme sektorovou daní“

Bývalá ministryně Nováková mluvila v Interview ČT24 také o tom, jak se od počátku svého působení v resortu zabývala mobilními daty a možnou cestou k jejich zlevnění. Podle svých slov věděla, že legislativní regulace nebude jednoduchá, vzhledem k tomu, že na trhu působí tři soukromé dominantní subjekty.

„Vytvářeli jsme jim poměrně příznivé podmínky pro snížení nákladů,“ řekla. Jako příklad uvedla pronájem kmitočtového spektra a možnost zlevnění výstavby sítě. 

Podle ní povede cesta k nižším datům přes vyšší konkurenci. Vyřešit se musí jednak situace na velkoobchodním trhu, kdy nemají virtuální operátoři možnost přístupu k  velkoobchodním cenám a nevytvářejí tak konkurenci pro tři hlavní hráče. Teď prý Česko čeká na rozhodnutí Evropské komise, které umožní Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ) nařídit snížení velkoobchodních cen.

Druhou cestou ke zvýšení konkurence a následnému snížení cen mobilních dat  je pak vstup čtvrtého operátora. „Hledali jsme ho intenzivně, bavili se o podmínkách, za kterých přijde, protože aukce ještě nebyla vypsaná,“ uvedla exministryně Nováková. Hledání je ale podle ní obtížné, zvláště „když čtvrtému operátorovi vyhrožujeme, že zavedeme sektorovou daň“. 

Právě mobilní data také stála za ministerským koncem Novákové, která v únoru čelila kritice poté, co v rozhovoru pro pořad ČT 168 hodin hledala důvod pro drahá mobilní data v Česku v přílišném využívání bezdrátových wi-fi sítí.

ČTÚ nyní připravuje podmínky aukce frekvencí v pásmu 700 MHz, nový hráč má dostat přednost a zvýhodněné podmínky pro vstup a počáteční rozvoj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...