Marta Nováková: Na dostavbě Dukovan se bude podílet řada firem. Technologie by měla zůstat v českých rukou

Nahrávám video
Bývalá ministryně Marta Nováková v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Bývalá ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) vidí jako jeden ze svých největších úspěchů to, že se posunula otázka výstavby nového jaderného bloku na úroveň vlády. Uvedla to v Interview ČT24. Navíc se podle ní podařilo více zapojit – minimálně po stránce informativní a doporučující – všechny parlamentní politické strany, protože půjde o strategické rozhodnutí, které nemůže rozhodovat pouze vládnoucí koalice. O výstavbu nových jaderných bloků v Česku mají zájem firmy minimálně ze šesti zemí, tendr na nový blok v Dukovanech by mohl být zahájen už příští rok.

Za hlavní problém nyní považuje bývalá ministryně finanční a investorský model výstavby, který je třeba dojednat. Právě nejasnosti okolo způsobu financování brzdí plány na možnou dostavbu jaderného bloku už několik let. Premiér Andrej Babiš (ANO) loni v listopadu uvedl, že stavbu nového bloku Dukovan by měla zajistit dceřiná firma ČEZu. Jenže ČEZ není jen státní, má řadu drobných akcionářů, které by stavba jaderných bloků mohla poškodit. 

Podle vládního zmocněnce Jaroslava Míla letos stát uzavře s ČEZem dvě smlouvy. První – rámcová – by podle něj mohla být připravena k podpisu v létě, druhá – řešící první etapu přípravy stavby bloku včetně tendru – do konce roku.

„Nechci hodnotit, jestli je to hodně, nebo málo. Jsem přesvědčena, že je zapotřebí ty kroky hlavně udělat dobře,“ uvedla k tomu bývalá ministryně Nováková. Tedy především politicky, geopoliticky a finančně, dodala. Během loňského roku přitom Nováková hovořila o tom, že o modelu stavby nového bloku by se mělo rozhodnout do konce roku 2018. 

Zájemci o dostavbu nových jaderných bloků
Zdroj: ČT24

V Interview ČT24 také odmítala obavy, že by se česká jaderná energetika dostala do ruských rukou: všechna jednání podle ní směřují k tomu, aby jaderná energetika – ať se stane dodavatelem kdokoliv – byla v českých rukou.

Navíc je přesvědčena, že to nebude jeden dodavatel. „Na jednotlivých technologických částech se bude podílet celá skupina dodavatelů. Celá technologie by pak měla zůstat v českých rukou bez závislosti na dodavateli,“ zdůraznila. Na tom je prý shoda od samého začátku přípravy výstavby.  

Chladicí věže Jaderné elektrárny Dukovany
Zdroj: ČT24

Nový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) nedávno uvedl, že se dá s Evropskou unií vyjednat stavba nového bloku v Dukovanech, i když Evropský parlament schválil nařízení, podle kterého patří jaderná energetika mezi špinavé zdroje. 

Podle něj je budoucnost evropské jaderné energetiky o velkém boji a lobbingu na úrovni Evropské unie ze strany států, které se bez tohoto druhu energie neobejdou. Kromě Česka jmenoval také Slovensko, Francii nebo skandinávské země. 

Podle Jaroslava Míla by mohl být dukovanský tendr zahájen koncem roku 2020, případně v roce 2021, a měl by trvat nejdéle tři roky.

„Čtvrtý operátor se nehledá snadno, když mu vyhrožujeme sektorovou daní“

Bývalá ministryně Nováková mluvila v Interview ČT24 také o tom, jak se od počátku svého působení v resortu zabývala mobilními daty a možnou cestou k jejich zlevnění. Podle svých slov věděla, že legislativní regulace nebude jednoduchá, vzhledem k tomu, že na trhu působí tři soukromé dominantní subjekty.

„Vytvářeli jsme jim poměrně příznivé podmínky pro snížení nákladů,“ řekla. Jako příklad uvedla pronájem kmitočtového spektra a možnost zlevnění výstavby sítě. 

Podle ní povede cesta k nižším datům přes vyšší konkurenci. Vyřešit se musí jednak situace na velkoobchodním trhu, kdy nemají virtuální operátoři možnost přístupu k  velkoobchodním cenám a nevytvářejí tak konkurenci pro tři hlavní hráče. Teď prý Česko čeká na rozhodnutí Evropské komise, které umožní Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ) nařídit snížení velkoobchodních cen.

Druhou cestou ke zvýšení konkurence a následnému snížení cen mobilních dat  je pak vstup čtvrtého operátora. „Hledali jsme ho intenzivně, bavili se o podmínkách, za kterých přijde, protože aukce ještě nebyla vypsaná,“ uvedla exministryně Nováková. Hledání je ale podle ní obtížné, zvláště „když čtvrtému operátorovi vyhrožujeme, že zavedeme sektorovou daň“. 

Právě mobilní data také stála za ministerským koncem Novákové, která v únoru čelila kritice poté, co v rozhovoru pro pořad ČT 168 hodin hledala důvod pro drahá mobilní data v Česku v přílišném využívání bezdrátových wi-fi sítí.

ČTÚ nyní připravuje podmínky aukce frekvencí v pásmu 700 MHz, nový hráč má dostat přednost a zvýhodněné podmínky pro vstup a počáteční rozvoj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 12 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 12 hhodinami
Načítání...