Lufthansa převádí menší spoje pod nízkonákladový Germanwings

Frankfurt – Letecká společnost Lufthansa dnes oficiálně převedla další část svého provozu do nízkonákladové odnože Germanwings. Změna se týká většiny evropských letů, které nesměřují do Franfurtu či Mnichova, dvou základen německého dopravce pro dálkové lety. Změny se tak dotknou i spojů do Prahy – konkrétně linka z Düsseldorfu bude nově pod značkou Germanwings. Lufthansa sáhla po převodu spojů kvůli finančním úsporám.

Přední evropské aerolinie se potýkají se stejným problémem. Kontinentální lety ze středně velkých a menších měst jsou dlouhodobě prodělečné. Na dálkové linky s vysokým nákladem tak v současnosti musí spoléhat Air France, holandská KLM i zmiňovaná Lufthansa.   

„Ty velké společnosti dlouho podceňovaly nízkonákladové dopravce. Nevnímaly je jako konkurenci, ale pouze jako další segment, který získává cestující z jiných druhů dopravy. Lowcostové společnosti se ale poměrně rychle etablovaly a zaujímají velkou část trhu,“ zmiňuje letecký publicista Tomáš Hampl.

Tomáš Hampl, Airways.cz:

„Každopádně velké evropské aerolinie musí na situaci na evropském trhu nějak reagovat. Pokud si chtějí udržet postavení v sekundárních městech, musí převzít něco z nízkonákladového konceptu, aby konkurovaly lowcostům jejich vlastními zbraněmi.“

Nový servis by měl v prvním roce svého působení přepravit 18 milionů cestujících. Lufthansa přepravuje kolem 106 milionů lidí ročně. Lufthansa si od restrukturalizace linek slibuje posílení ziskovosti a zlepšení pozice v konkurenčním boji s nízkonákladovými přepravci. Rozhodnutí o názvu nového servisu přijme společnost v následujících měsících.

Podobně na sílící konkurenci levných přepravců reagují i další tradiční evropské aerolinie. Francouzská Air France chce v rámci restrukturalizace evropských linek rozvíjet nízkonákladovou divizi Transavia.

Lufthansa v rámci úsporného programu plánuje v osobní přepravě ušetřit více než miliardu eur ročně. Před dvěma týdny se vedení firmy dohodlo s odborovým svazem palubního personálu na smírčím jednání, které přerušilo vlnu stávek letušek a stevardů za lepší mzdy a pracovní podmínky.

5 minut
Rozhovor s Tomášem Hamplem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 21 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...