Lotyšská banka ABLV jako finanční ústav selhává a její záchrana není ve veřejném zájmu. V noci na sobotu to oznámila Evropská rada pro systémová rizika (ESRB), vzápětí pak i Evropská centrální banka (ECB). Jejich krok znamená, že ABLV zřejmě bude muset skončit.
Lotyšská ABLV zřejmě končí. Podle ECB její záchrana není ve veřejném zájmu
„Vzhledem k výraznému zhoršení likvidity je pravděpodobné, že banka nebude schopna splácet dluh ani hradit jiné splatné závazky,“ uvedla v sobotu ECB. Ta má dohled nad všemi bankami v eurozóně, a tedy i nad ABLV. „Banka neměla dostatečné zdroje k okamžitému použití, aby se vyrovnala s negativními dopady odlivu vkladů do té doby, než začne peníze vyplácet lotyšský fond pojištění vkladů,“ dodala ECB.
Třetí největší lotyšskou banku minulý týden americké ministerstvo financí obvinilo, že klientům umožňuje obchodovat se Severní Koreou v rozporu se sankcemi OSN, které byly na zemi uvaleny v souvislosti s programem jaderných zbraní. Podle americké strany umožnila ABLV Bank také nelegální aktivity v Ázerbájdžánu, Rusku a na Ukrajině.
ABLV podle ministerstva institucionalizovala praní špinavých peněz jako pilíř bankovních obchodních praktik, když proti tomuto jevu nedokázala účinně bojovat. Management banky přitom prostřednictvím úplatků ovlivňoval lotyšské úředníky.
Po upozornění na pochybení banky začali od ABLV odcházet vkladatelé a ústav má potíže s likviditou. Během několika dnů vkladatelé vybrali zhruba 600 milionů eur (15,2 miliardy Kč). ECBN tak byla v pondělí 19. února nucena zastavit veškeré platby ABLV, aby banka získala čas na stabilizaci.
Management navrhl záchranný plán, ten ale zlepšení nepřinesl. Banka také požádala o nouzové financování lotyšskou centrální banku. Ta ovšem vyhověla jen částečně.
Lotyšsko postupně sníží objem bankovních vkladů nerezidentů na polovinu. Bojuje tak s praním peněz
Evropská rada pro systémová rizika upozornila, že ABLV neplní nezbytnou úlohu, proto se nepředpokládá, že její kolaps bude mít vážné dopady na finanční stabilitu. ABLV uvedla, že plní regulatorní požadavky, ale že není schopna obnovit činnost „z politických důvodů“. Tvrdí, že je schopna dostát požadavkům všech klientů i věřitelů a že peníze, za které ručí fond pojištění vkladů, lze vyplatit z peněz banky.
ABLV, jako mnoho dalších bank v Lotyšsku, má značný objem vkladů od zahraničních klientů, zejména z Ruska a z Ukrajiny. Zhruba 40 procent všech vkladů v Lotyšsku pochází od nerezidentů a mezinárodní organizace už dlouho varují, že část těchto peněz pochází z trestné činnosti.
Ve snaze ukázat ochotu bojovat proti praní špinavých peněz, Lotyšsko v pátek oznámilo, že postupně sníží objem bankovních vkladů nerezidentů na polovinu. Ani to ale k záchraně ABLV nepomohlo. Banka měla čas do pátku, aby ECB předložila důvěryhodný plán přežití, jinak bude muset z rozhodnutí ECB skončit.
Co teď třetí největší banku v Lotyšsku čeká, naznačila tamní ministryně financí Dana Reiznieceová-Ozolová. Stát podle ní nemá v plánu se v záchraně ABLV angažovat, pokud se pád banky ukáže jako nevyhnutelný. ABLV podle ní pro ekonomiku Lotyšska není životně důležitá.