Litva se pilně připravuje na euro, i s Vytisem na koni

Vilnius - Litva rozjela přípravy na vstup do eurozóny. Kromě reforem a stlačování schodku už začala razit vlastní euromince. Platit s nimi ale ještě nebude. Několik stovek kusů vyrazila jen na zkoušku. Novou měnu chtějí začít Litevci používat už příští rok, k jejímu přijetí jí chybí ale ještě jeden krok.

Na minci je Vytis na vzpouzejícím se koni, tedy litevský státní znak. Obrázek, který v Evropě zná jen něco málo přes tři miliony obyvatel, které Litva má. Země ale doufá, že už příští rok to bude jinak. „Příběh Vytise na našich penězích začal už ve 14. století na litevském dináru. Je vážně povznášející, že právě náš znak se bude šířit Evropou a po světě jako euro,“ říká guvernér litevské národní banky Vitas Vasiliauskas. 

Litva je teď evropským tygrem států Unie. Ve chvílích, kdy byla česká ekonomika v záporných číslech, její rostla skoro sedmi procenty. V roce 2010 byl v zemi nezaměstnaný téměř každý pátý, dnes jeden z deseti. Země se ale zvedá z hlubokého propadu a čísla trochu klamou. 

Jan Bureš, hlavní analytik ERA

„Když to srovnáme s předkrizovými úrovněmi, tak to zase tak růžově nevypadá. Litva proti předkrizovým letům nedosahuje nějak excelentních výkonů.“

2 minuty
Litva se připravuje na euro
Zdroj: ČT24

Eurem k lepším výkonům

A právě euro by jí k lepším číslům mohlo podle tamní vlády dopomoci. Země se stane dostupnější pro zahraniční investory a k tomu bude chráněna před dalším velkým ekonomickým propadem. Kromě jiných bankovek v peněžence změnu Litevci vlastně nepoznají. „Už v tuhle chvíli nemá Litva svou vlastní nezávislou měnovou politiku - tím, že už dlouho drží fixní kurz vůči euru,“ dodává Bureš.

Litva bude devatenáctou z celkem 28 zemí Evropské unie, která přijme euro - měnu spojovanou v posledních letech také s ekonomickými potížemi EU. Litva je zatím poslední ze zemí Pobaltí, která společnou měnou neplatí. Estonsko ho přijalo v roce 2011, Lotyšsko pak letos. Litva ale vyhráno ještě nemá. Rozhodnutí Evropské komise musí potvrdit členské státy v polovině července. Jít by mělo ale spíš o formalitu. 

Ministři financí eurozóny pak ve čtvrtek v Lucembursku podpořili rozšíření eurozóny o Litvu od počátku příštího roku. Evropská komise a Evropská centrální banka už na počátku měsíce oznámily, že pobaltská země plní podmínky pro přijetí eura. „Souhlasili jsme s těmito institucemi, že Litva potřebná kritéria plní,“ prohlásil předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska. Je to podle něj zasloužené ocenění země, která prý „působivě“ zvládla konvergenční proces i finanční krizi.

Litevský ministr financí Rimantas Sadzius následně kolegy ujistil, že Vilnius bude pokračovat v rozumné hospodářské politice, aby Litva neměla v eurozóně problémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 22 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...