Liberecký dopravní podnik musí tankovat v Jablonci. Usiluje o změnu

Nahrávám video

Povinně tankovat stlačený zemní plyn (CNG) ve vedlejším městě a ještě nemít žádnou možnost změnit dodavatele – v takové situaci je liberecký dopravní podnik. Zavázalo ho k tomu na desítky let předchozí vedení. Vybraní řidiči tak musí každou noc poté, co autobusy skončí provoz na běžných linkách, s nimi postupně odjet k 13 kilometrů vzdálené čerpací stanici v Jablonci nad Nisou. Dopravní podnik se kvůli nevýhodné smlouvě obrátil na soud.

Je krátce po půlnoci a na čerpací stanici v Rýnovicích přijíždí už šestý autobus. Cestující neveze, je prázdný – stejně jako jeho nádrž. „Musíme vytočit měsíčně kolem pětadvaceti tisíc kilo plynu,“ konstatuje řidič autobusu Dopravního podniku města Liberec Jiří Večeřa.

A to právě u zmíněné plnicí stanice na okraji Jablonce nad Nisou. Přikazuje jim to smlouva. „My ten závazek musíme dodržet, pokud bychom ho nedodrželi, tak za každý neodebraný kilogram jsme sankcionováni,“ vysvětluje místopředseda představenstva DPMLJ Martin Pabiška.

Garáže libereckého dopravce dělí od jablonecké plničky třináct kilometrů. Přitom v Liberci by mohli čerpat hned v sousední čtvrti. „Samozřejmě nám to váže zdroje, zdroje lidí, to znamená, v průměru dva až tři řidiči s autobusy musí celou noc jezdit,“ dodává Pabiška.

Dopravci vzniká škoda. Jenže smlouva, kterou se společností BusLine uzavřelo předchozí vedení, je v současné době nevypověditelná. „Kdyby dopravní podnik měl volné ruce, mohl by dělat každoroční tendry, podle mého názoru by se dostával na lepší podmínky,“ upozorňuje náměstek primátora města Liberec Jiří Šolc (SLK).

„Hlavní problém je s dodatkem smlouvy, který vzniknul v roce 2014,“ říká zastupitel a člen dozorčí rady dopravního podniku Josef Šedlbauer (ZpL). A dodává, že podepsaní jsou pod ním pánové Šotola a Václavík. „Mě ani v životě nenapadlo, že by ředitel podniku připravil smlouvu, která by byla nevýhodná pro podnik. Já jsem vůbec netušil, jaké hry se tam hrají,“ reagoval tehdejší místopředseda představenstva Dopravních podniků v Liberci David Václavík (nestr. za SLK).

Čerpání autobus
Zdroj: ČT24

Smlouva je na 30 let, cenu určuje provozovatel plničky, kterou rovnými náklady vystavěl dopravní podnik a společnost BusLine. Pro BusLine z ní ale žádné závazky nevyplývají. Naopak. Vedení libereckého dopravního podniku je přesvědčené, že BusLine na smlouvě profituje.

„V současné době vede skupina BusLine soudní spor s Dopravním podnikem Liberce (DPMLJ) o významnou částku, proto se nebudeme vyjadřovat k mediálním aktivitám vedení DPMLJ a v případě, že PČR kontaktuje skupinu BusLine ve věci těchto smluv, budeme s PČR plně spolupracovat,“ uvedla mluvčí BusLine Nikola Bradíková.

Liberecký dopravní podnik kvůli nevýhodné smlouvě podal žalobu, zajímá se o ni i Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 12 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...