Letadlem na nákupy? ČSA posílí linky do evropských metropolí

Praha - Počet pasažérů Českých aerolinií se v pololetí snížil o třetinu, a to na 1,4 milionu. Podle vedení jde o plánovaný krok, který souvisí s omezováním linek v rámci restrukturalizace. Výnosy na cestujícího ale téměř o čtvrtinu stouply.

Aerolinky se v rámci restrukturalizace zaměří na lety do bližších destinací, které jsou zajímavé především pro obchodníky a firemní klientelu. Celkem mohou pasažéři ČSA nastoupit na 418 zpátečních letů, které budou přistávat na 68 letištích. Letenky si mohou cestující nově kupovat i přes mobil - stejně, jak jsou zvyklí i u řady dalších aerolinek. Mění se i tarifní třídy.

Společnost se pokusí do flotily zavést nová vrtulová letadla ATR 72, která by aerolinie měly získat v průběhu září a října. Tato letadla by měla nahradit menší ATR 42, jež ČSA po skončení leasingu vrátí. Cílový počet vrtulových strojů by měl o jedno letadlo vzrůst na sedm letounů. Ještě na přelomu roku se přitom ČSA snažily těchto letadel zbavit a převést je do sesterské společnosti Holidays Czech Airlines.  

Nové a posílené lety ČSA z Prahy
Zdroj: ČT24

Kromě sezonních změn chce ČSA zohlednit aktuální dění na trhu s leteckou přepravou. V praxi se to projeví například přebíráním destinací z obchodní sítě zkrachovalé společnosti Job Air. ČSA po dopravci převezmou pravidelné lety do Berlína a do Stuttgartu. Příští léto by ČSA chtěly převzít rovněž linky do Záhřebu a slovinské Lublaně.  

ČSA už vás do Atén nevezmou

Z letového řádu naopak zmizely například pravidelné lety do Atén. Nerentabilita způsobená poklesem zákazníků kvůli událostem arabského jara ČSA vedla ke zrušení pravidelné linky do Bejrútu. Ze zimního letového řádu ČSA odebraly dále například Ženevu, kterou napříště dopravce považuje pouze za letní sezonní destinaci. O jednu týdenní destinaci naopak ČSA navýší počty spojení do východní Evropy - do Rostova na Donu, Ufy, Petrohradu, Jekatěrinburgu a Nižného Novgorodu.  

Z destinací v západní Evropě se četnost týdenních frekvencí zvýší například u Bruselu, Budapešti, Milána a Düsseldorfu. O čtyři týdenní frekvence ČSA dále posílí linku do izraelského Tel Avivu.

ČSA se zaměřují na přímá spojení, transfery tolik neletí

Počet pasažérů, kteří využili služeb ČSA, se v pololetí snížil o 33 procent na 1,384 milionu. Vloni jich ČSA během prvního pololetí přepravily 2,063 milionu. Podle viceprezidenta ČSA Jiřího Marka je toto srovnání do jisté míry zkresleno strategií Českých aerolinií, které se v poslední době zaměřují především na přímá spojení z Prahy a do Prahy na úkor transferových spojení s přestupem.

ČSA se nyní nachází v poslední třetině tříletého zeštíhlovacího procesu. V roce 2010, kdy restrukturalizace firmy začala, čítala flotila ČSA pět desítek letadel a pracovalo pro ni zhruba 3 300 zaměstnanců. Ke konci minulého roku firma zaměstnávala 1 477 lidí. „Doufáme, že to nejhorší období máme za sebou. Že rok 13 nám nepřinese tolik turbulencí, jako jsme měli v posledních letech. Výsledky se neustále zlepšují, tak my v to věříme,“ řekl předseda představenstva a prezident Českých aerolinií Philippe Moreels.

Další propouštění se nechystá

Pokud by se situace v odvětví letecké dopravy vyvíjela příznivě a nenastaly komplikace, blíží se nyní ČSA ke stabilní velikosti, která by se už nemusela dramaticky měnit, uvedl Moreels. Žádné další masivní propouštění proto dopravce nechystá. Počet zaměstnanců by sice v blízké budoucnosti mohl poklesnout, připustil prezident, dělo by se to ale formou přirozených odchodů. „Je jasné, že v efektivitě práce máme ještě velké rezervy v porovnání s lowcosty. Žádné masivní propouštění ale neplánujeme,“ ujistil.

Nahrávám video

České aerolinie v loňském roce hospodařily se ztrátou 241 milionů korun před zdaněním. V roce 2010 vykázaly hrubý zisk 76 milionů korun, v němž ale byly započteny tržby z prodeje dlouhodobého majetku za téměř 2,7 miliardy korun. Vloni ČSA prodaly majetek za zhruba 876 milionů korun.

České aerolinie se také snaží najít strategického partnera. Spekuluje se především o dopravcích z Asie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
před 8 hhodinami

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
před 14 hhodinami

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 22 hhodinami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
9. 7. 2026Aktualizováno9. 7. 2026

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.