Letadlem na nákupy? ČSA posílí linky do evropských metropolí

Praha - Počet pasažérů Českých aerolinií se v pololetí snížil o třetinu, a to na 1,4 milionu. Podle vedení jde o plánovaný krok, který souvisí s omezováním linek v rámci restrukturalizace. Výnosy na cestujícího ale téměř o čtvrtinu stouply.

Aerolinky se v rámci restrukturalizace zaměří na lety do bližších destinací, které jsou zajímavé především pro obchodníky a firemní klientelu. Celkem mohou pasažéři ČSA nastoupit na 418 zpátečních letů, které budou přistávat na 68 letištích. Letenky si mohou cestující nově kupovat i přes mobil - stejně, jak jsou zvyklí i u řady dalších aerolinek. Mění se i tarifní třídy.

Společnost se pokusí do flotily zavést nová vrtulová letadla ATR 72, která by aerolinie měly získat v průběhu září a října. Tato letadla by měla nahradit menší ATR 42, jež ČSA po skončení leasingu vrátí. Cílový počet vrtulových strojů by měl o jedno letadlo vzrůst na sedm letounů. Ještě na přelomu roku se přitom ČSA snažily těchto letadel zbavit a převést je do sesterské společnosti Holidays Czech Airlines.  

Nové a posílené lety ČSA z Prahy
Zdroj: ČT24

Kromě sezonních změn chce ČSA zohlednit aktuální dění na trhu s leteckou přepravou. V praxi se to projeví například přebíráním destinací z obchodní sítě zkrachovalé společnosti Job Air. ČSA po dopravci převezmou pravidelné lety do Berlína a do Stuttgartu. Příští léto by ČSA chtěly převzít rovněž linky do Záhřebu a slovinské Lublaně.  

ČSA už vás do Atén nevezmou

Z letového řádu naopak zmizely například pravidelné lety do Atén. Nerentabilita způsobená poklesem zákazníků kvůli událostem arabského jara ČSA vedla ke zrušení pravidelné linky do Bejrútu. Ze zimního letového řádu ČSA odebraly dále například Ženevu, kterou napříště dopravce považuje pouze za letní sezonní destinaci. O jednu týdenní destinaci naopak ČSA navýší počty spojení do východní Evropy - do Rostova na Donu, Ufy, Petrohradu, Jekatěrinburgu a Nižného Novgorodu.  

Z destinací v západní Evropě se četnost týdenních frekvencí zvýší například u Bruselu, Budapešti, Milána a Düsseldorfu. O čtyři týdenní frekvence ČSA dále posílí linku do izraelského Tel Avivu.

ČSA se zaměřují na přímá spojení, transfery tolik neletí

Počet pasažérů, kteří využili služeb ČSA, se v pololetí snížil o 33 procent na 1,384 milionu. Vloni jich ČSA během prvního pololetí přepravily 2,063 milionu. Podle viceprezidenta ČSA Jiřího Marka je toto srovnání do jisté míry zkresleno strategií Českých aerolinií, které se v poslední době zaměřují především na přímá spojení z Prahy a do Prahy na úkor transferových spojení s přestupem.

ČSA se nyní nachází v poslední třetině tříletého zeštíhlovacího procesu. V roce 2010, kdy restrukturalizace firmy začala, čítala flotila ČSA pět desítek letadel a pracovalo pro ni zhruba 3 300 zaměstnanců. Ke konci minulého roku firma zaměstnávala 1 477 lidí. „Doufáme, že to nejhorší období máme za sebou. Že rok 13 nám nepřinese tolik turbulencí, jako jsme měli v posledních letech. Výsledky se neustále zlepšují, tak my v to věříme,“ řekl předseda představenstva a prezident Českých aerolinií Philippe Moreels.

Další propouštění se nechystá

Pokud by se situace v odvětví letecké dopravy vyvíjela příznivě a nenastaly komplikace, blíží se nyní ČSA ke stabilní velikosti, která by se už nemusela dramaticky měnit, uvedl Moreels. Žádné další masivní propouštění proto dopravce nechystá. Počet zaměstnanců by sice v blízké budoucnosti mohl poklesnout, připustil prezident, dělo by se to ale formou přirozených odchodů. „Je jasné, že v efektivitě práce máme ještě velké rezervy v porovnání s lowcosty. Žádné masivní propouštění ale neplánujeme,“ ujistil.

2 minuty
Reportáž Hany Vorlíčkové
Zdroj: ČT24

České aerolinie v loňském roce hospodařily se ztrátou 241 milionů korun před zdaněním. V roce 2010 vykázaly hrubý zisk 76 milionů korun, v němž ale byly započteny tržby z prodeje dlouhodobého majetku za téměř 2,7 miliardy korun. Vloni ČSA prodaly majetek za zhruba 876 milionů korun.

České aerolinie se také snaží najít strategického partnera. Spekuluje se především o dopravcích z Asie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 14 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...