Legendární značku Holden zadusil globální trh. Symbol motorizace Austrálie zaparkoval navěky

Značka Holden, symbol motorizace a motoristického sportu – závodů cestovních vozů kategorie Supercars – na pátém kontinentu v závěru příštího roku končí. Tak se rozhodla americká automobilka General Motors, která argumentuje nenávratností investice na trhu aut s volantem napravo a tím, že se jí nevyplatí udržovat značku operující pouze na dvou relativně malých trzích. Holden se tak stává další obětí nového globálního pojetí ekonomiky.

Holden pro Australany nebyl jen výrobcem a prodejcem automobilů. Stal se symbolem motorizace Austrálie a Nového Zélandu i průmyslového rozvoje země. Více než půlstoletí byl Holden i motorem motoristického sportu v zemi.

Bez Holdenu si lze jen těžko představit australskou specialitu: závody cestovních vozů kategorie Supercars. V těch je značka v současné době zavázána k továrnímu programu až do konce sezony 2021 a dosud se aktivně podílela na vytváření nových pravidel pro následující roky.

Názor Australanů na krok GM dokonale vyjádřil australský premiér Scott Morrison, který v Melbourne novinářům řekl: „Jsem tímto rozhodnutím zklamaný a naštvaný, i když to není překvapující. Australští daňoví poplatníci do této nadnárodní společnosti vložili miliardy a oni nechali naši značku jen tak zmizet.“

Dokonalým vyjádřením situace v současném globálním automobilovém průmyslu je i druhá zpráva, kterou vedení koncernu GM zveřejnilo současně s ohlášením likvidace Holdenu. Továrnu v Thajsku, kde GM vyrábí středně velké pick-upy dovážené dokonce i do USA a kterou nedávno modernizovalo za 1,1 miliardy dolarů, prodá čínské společnosti Great Wall.

Holden, jedna z nejstarších značek na světě, vznikla v roce 1856. Začínala s výrobou sedel, ale už v roce 1908 odstartovala produkci automobilů. V roce 1931 se stala součástí koncernu General Motors. Díky tomu se v její nabídce vedle vozidel vzešlých z vlastního vývoje objevovaly i modely převzaté od jiných značek upravené pro specifické podmínky australského provozu.

Bývaly doby, kdy byl koncern General Motors bezkonkurenčně největším globálním výrobcem automobilů a ve snaze být ještě větší nakupoval automobilky po celém světě. Postupně narostl do takové velikosti, že už se přestal starat o své hospodářské výsledky. Hospodářská krize jej proto zasáhla víc než jiné.

Co není ziskové, musí pryč. Tak zní strategie General Motors

Firma GM v roce 2009 prošla bankrotem, z něhož se dostala s vládní pomocí. Od roku 2014 nové vedení GM zvolilo zcela novou strategii: objem prodeje není důležitý a vše, co není dostatečně ziskové, musí pryč. Začaly se zavírat evropské továrny, což vyvrcholilo stažením značky Chevrolet z Evropy a nakonec i prodejem Opelu a Vauxhallu francouzské skupině PSA. Koncern GM souběžně opustil trhy v Rusku, Indii, Jižní Africe, Vietnamu i jinde.

V roce 2016 bylo oznámeno ukončení výroby vozů Holden v Austrálii. Tamní výrobu nahradil dovoz aut jiných koncernových značek z Německa, Jižní Koreje, Thajska a Spojených států a jejich prodej pod značkou Holden.

Výsledkem byl dramatický pokles prodeje ze 102 951 vozů v roce 2015 až na loňských 43 176 aut, přičemž setrvalý prodej kolem 13 tisíc vozů na Novém Zélandě na situaci nic nezměnil. Pro porovnání – roku 2002 Holden dosáhl v Austrálii rekordní prodej 178 392 vozů. Z tohoto pohledu je oznámení vedení GM ukončit do konce roku 2021 existenci značky Holden sice nečekané, nicméně logické. „Toto rozhodnutí je založeno na globálních prioritách a neodráží tvrdou práci, talent a profesionalitu týmu Holden,“ konstatoval viceprezident General Motors Julian Blissett.

„GM se zaměřuje na trhy, na nichž máme ty správné strategie k dosažení robustního zisku, a dává přednost globálním investicím do oblastí, které povedou k růstu v budoucnosti mobility, tedy zejména do elektricky poháněných a autonomních vozidel,“ uvedla předsedkyně představenstva a generální ředitelka GM Mary Barraová. 

Holden se tak stává další obětí nového globálního pojetí ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 23 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
včera v 12:22

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...