Legendární značku Holden zadusil globální trh. Symbol motorizace Austrálie zaparkoval navěky

Značka Holden, symbol motorizace a motoristického sportu – závodů cestovních vozů kategorie Supercars – na pátém kontinentu v závěru příštího roku končí. Tak se rozhodla americká automobilka General Motors, která argumentuje nenávratností investice na trhu aut s volantem napravo a tím, že se jí nevyplatí udržovat značku operující pouze na dvou relativně malých trzích. Holden se tak stává další obětí nového globálního pojetí ekonomiky.

Holden pro Australany nebyl jen výrobcem a prodejcem automobilů. Stal se symbolem motorizace Austrálie a Nového Zélandu i průmyslového rozvoje země. Více než půlstoletí byl Holden i motorem motoristického sportu v zemi.

Bez Holdenu si lze jen těžko představit australskou specialitu: závody cestovních vozů kategorie Supercars. V těch je značka v současné době zavázána k továrnímu programu až do konce sezony 2021 a dosud se aktivně podílela na vytváření nových pravidel pro následující roky.

Názor Australanů na krok GM dokonale vyjádřil australský premiér Scott Morrison, který v Melbourne novinářům řekl: „Jsem tímto rozhodnutím zklamaný a naštvaný, i když to není překvapující. Australští daňoví poplatníci do této nadnárodní společnosti vložili miliardy a oni nechali naši značku jen tak zmizet.“

Dokonalým vyjádřením situace v současném globálním automobilovém průmyslu je i druhá zpráva, kterou vedení koncernu GM zveřejnilo současně s ohlášením likvidace Holdenu. Továrnu v Thajsku, kde GM vyrábí středně velké pick-upy dovážené dokonce i do USA a kterou nedávno modernizovalo za 1,1 miliardy dolarů, prodá čínské společnosti Great Wall.

Holden, jedna z nejstarších značek na světě, vznikla v roce 1856. Začínala s výrobou sedel, ale už v roce 1908 odstartovala produkci automobilů. V roce 1931 se stala součástí koncernu General Motors. Díky tomu se v její nabídce vedle vozidel vzešlých z vlastního vývoje objevovaly i modely převzaté od jiných značek upravené pro specifické podmínky australského provozu.

Bývaly doby, kdy byl koncern General Motors bezkonkurenčně největším globálním výrobcem automobilů a ve snaze být ještě větší nakupoval automobilky po celém světě. Postupně narostl do takové velikosti, že už se přestal starat o své hospodářské výsledky. Hospodářská krize jej proto zasáhla víc než jiné.

Co není ziskové, musí pryč. Tak zní strategie General Motors

Firma GM v roce 2009 prošla bankrotem, z něhož se dostala s vládní pomocí. Od roku 2014 nové vedení GM zvolilo zcela novou strategii: objem prodeje není důležitý a vše, co není dostatečně ziskové, musí pryč. Začaly se zavírat evropské továrny, což vyvrcholilo stažením značky Chevrolet z Evropy a nakonec i prodejem Opelu a Vauxhallu francouzské skupině PSA. Koncern GM souběžně opustil trhy v Rusku, Indii, Jižní Africe, Vietnamu i jinde.

V roce 2016 bylo oznámeno ukončení výroby vozů Holden v Austrálii. Tamní výrobu nahradil dovoz aut jiných koncernových značek z Německa, Jižní Koreje, Thajska a Spojených států a jejich prodej pod značkou Holden.

Výsledkem byl dramatický pokles prodeje ze 102 951 vozů v roce 2015 až na loňských 43 176 aut, přičemž setrvalý prodej kolem 13 tisíc vozů na Novém Zélandě na situaci nic nezměnil. Pro porovnání – roku 2002 Holden dosáhl v Austrálii rekordní prodej 178 392 vozů. Z tohoto pohledu je oznámení vedení GM ukončit do konce roku 2021 existenci značky Holden sice nečekané, nicméně logické. „Toto rozhodnutí je založeno na globálních prioritách a neodráží tvrdou práci, talent a profesionalitu týmu Holden,“ konstatoval viceprezident General Motors Julian Blissett.

„GM se zaměřuje na trhy, na nichž máme ty správné strategie k dosažení robustního zisku, a dává přednost globálním investicím do oblastí, které povedou k růstu v budoucnosti mobility, tedy zejména do elektricky poháněných a autonomních vozidel,“ uvedla předsedkyně představenstva a generální ředitelka GM Mary Barraová. 

Holden se tak stává další obětí nového globálního pojetí ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěNedělní debata o návrhu státního rozpočtu na příští rok

Hlavním tématem Nedělní debaty je návrh státního rozpočtu na příští rok. Pozvání přijali předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). V analytické části pořadu téma rozebírají experti.
11:30Aktualizovánopřed 51 mminutami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
před 17 hhodinami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
4. 9. 2026Aktualizováno4. 9. 2026

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
3. 9. 2026

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
3. 9. 2026

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
3. 9. 2026

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
3. 9. 2026Aktualizováno3. 9. 2026

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
3. 9. 2026Aktualizováno3. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.