Legendární značku Holden zadusil globální trh. Symbol motorizace Austrálie zaparkoval navěky

Značka Holden, symbol motorizace a motoristického sportu – závodů cestovních vozů kategorie Supercars – na pátém kontinentu v závěru příštího roku končí. Tak se rozhodla americká automobilka General Motors, která argumentuje nenávratností investice na trhu aut s volantem napravo a tím, že se jí nevyplatí udržovat značku operující pouze na dvou relativně malých trzích. Holden se tak stává další obětí nového globálního pojetí ekonomiky.

Holden pro Australany nebyl jen výrobcem a prodejcem automobilů. Stal se symbolem motorizace Austrálie a Nového Zélandu i průmyslového rozvoje země. Více než půlstoletí byl Holden i motorem motoristického sportu v zemi.

Bez Holdenu si lze jen těžko představit australskou specialitu: závody cestovních vozů kategorie Supercars. V těch je značka v současné době zavázána k továrnímu programu až do konce sezony 2021 a dosud se aktivně podílela na vytváření nových pravidel pro následující roky.

Názor Australanů na krok GM dokonale vyjádřil australský premiér Scott Morrison, který v Melbourne novinářům řekl: „Jsem tímto rozhodnutím zklamaný a naštvaný, i když to není překvapující. Australští daňoví poplatníci do této nadnárodní společnosti vložili miliardy a oni nechali naši značku jen tak zmizet.“

Dokonalým vyjádřením situace v současném globálním automobilovém průmyslu je i druhá zpráva, kterou vedení koncernu GM zveřejnilo současně s ohlášením likvidace Holdenu. Továrnu v Thajsku, kde GM vyrábí středně velké pick-upy dovážené dokonce i do USA a kterou nedávno modernizovalo za 1,1 miliardy dolarů, prodá čínské společnosti Great Wall.

Holden, jedna z nejstarších značek na světě, vznikla v roce 1856. Začínala s výrobou sedel, ale už v roce 1908 odstartovala produkci automobilů. V roce 1931 se stala součástí koncernu General Motors. Díky tomu se v její nabídce vedle vozidel vzešlých z vlastního vývoje objevovaly i modely převzaté od jiných značek upravené pro specifické podmínky australského provozu.

Bývaly doby, kdy byl koncern General Motors bezkonkurenčně největším globálním výrobcem automobilů a ve snaze být ještě větší nakupoval automobilky po celém světě. Postupně narostl do takové velikosti, že už se přestal starat o své hospodářské výsledky. Hospodářská krize jej proto zasáhla víc než jiné.

Co není ziskové, musí pryč. Tak zní strategie General Motors

Firma GM v roce 2009 prošla bankrotem, z něhož se dostala s vládní pomocí. Od roku 2014 nové vedení GM zvolilo zcela novou strategii: objem prodeje není důležitý a vše, co není dostatečně ziskové, musí pryč. Začaly se zavírat evropské továrny, což vyvrcholilo stažením značky Chevrolet z Evropy a nakonec i prodejem Opelu a Vauxhallu francouzské skupině PSA. Koncern GM souběžně opustil trhy v Rusku, Indii, Jižní Africe, Vietnamu i jinde.

V roce 2016 bylo oznámeno ukončení výroby vozů Holden v Austrálii. Tamní výrobu nahradil dovoz aut jiných koncernových značek z Německa, Jižní Koreje, Thajska a Spojených států a jejich prodej pod značkou Holden.

Výsledkem byl dramatický pokles prodeje ze 102 951 vozů v roce 2015 až na loňských 43 176 aut, přičemž setrvalý prodej kolem 13 tisíc vozů na Novém Zélandě na situaci nic nezměnil. Pro porovnání – roku 2002 Holden dosáhl v Austrálii rekordní prodej 178 392 vozů. Z tohoto pohledu je oznámení vedení GM ukončit do konce roku 2021 existenci značky Holden sice nečekané, nicméně logické. „Toto rozhodnutí je založeno na globálních prioritách a neodráží tvrdou práci, talent a profesionalitu týmu Holden,“ konstatoval viceprezident General Motors Julian Blissett.

„GM se zaměřuje na trhy, na nichž máme ty správné strategie k dosažení robustního zisku, a dává přednost globálním investicím do oblastí, které povedou k růstu v budoucnosti mobility, tedy zejména do elektricky poháněných a autonomních vozidel,“ uvedla předsedkyně představenstva a generální ředitelka GM Mary Barraová. 

Holden se tak stává další obětí nového globálního pojetí ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 17 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026
Načítání...