Legendární značku Holden zadusil globální trh. Symbol motorizace Austrálie zaparkoval navěky

Značka Holden, symbol motorizace a motoristického sportu – závodů cestovních vozů kategorie Supercars – na pátém kontinentu v závěru příštího roku končí. Tak se rozhodla americká automobilka General Motors, která argumentuje nenávratností investice na trhu aut s volantem napravo a tím, že se jí nevyplatí udržovat značku operující pouze na dvou relativně malých trzích. Holden se tak stává další obětí nového globálního pojetí ekonomiky.

Holden pro Australany nebyl jen výrobcem a prodejcem automobilů. Stal se symbolem motorizace Austrálie a Nového Zélandu i průmyslového rozvoje země. Více než půlstoletí byl Holden i motorem motoristického sportu v zemi.

Bez Holdenu si lze jen těžko představit australskou specialitu: závody cestovních vozů kategorie Supercars. V těch je značka v současné době zavázána k továrnímu programu až do konce sezony 2021 a dosud se aktivně podílela na vytváření nových pravidel pro následující roky.

Názor Australanů na krok GM dokonale vyjádřil australský premiér Scott Morrison, který v Melbourne novinářům řekl: „Jsem tímto rozhodnutím zklamaný a naštvaný, i když to není překvapující. Australští daňoví poplatníci do této nadnárodní společnosti vložili miliardy a oni nechali naši značku jen tak zmizet.“

Dokonalým vyjádřením situace v současném globálním automobilovém průmyslu je i druhá zpráva, kterou vedení koncernu GM zveřejnilo současně s ohlášením likvidace Holdenu. Továrnu v Thajsku, kde GM vyrábí středně velké pick-upy dovážené dokonce i do USA a kterou nedávno modernizovalo za 1,1 miliardy dolarů, prodá čínské společnosti Great Wall.

Holden, jedna z nejstarších značek na světě, vznikla v roce 1856. Začínala s výrobou sedel, ale už v roce 1908 odstartovala produkci automobilů. V roce 1931 se stala součástí koncernu General Motors. Díky tomu se v její nabídce vedle vozidel vzešlých z vlastního vývoje objevovaly i modely převzaté od jiných značek upravené pro specifické podmínky australského provozu.

Bývaly doby, kdy byl koncern General Motors bezkonkurenčně největším globálním výrobcem automobilů a ve snaze být ještě větší nakupoval automobilky po celém světě. Postupně narostl do takové velikosti, že už se přestal starat o své hospodářské výsledky. Hospodářská krize jej proto zasáhla víc než jiné.

Co není ziskové, musí pryč. Tak zní strategie General Motors

Firma GM v roce 2009 prošla bankrotem, z něhož se dostala s vládní pomocí. Od roku 2014 nové vedení GM zvolilo zcela novou strategii: objem prodeje není důležitý a vše, co není dostatečně ziskové, musí pryč. Začaly se zavírat evropské továrny, což vyvrcholilo stažením značky Chevrolet z Evropy a nakonec i prodejem Opelu a Vauxhallu francouzské skupině PSA. Koncern GM souběžně opustil trhy v Rusku, Indii, Jižní Africe, Vietnamu i jinde.

V roce 2016 bylo oznámeno ukončení výroby vozů Holden v Austrálii. Tamní výrobu nahradil dovoz aut jiných koncernových značek z Německa, Jižní Koreje, Thajska a Spojených států a jejich prodej pod značkou Holden.

Výsledkem byl dramatický pokles prodeje ze 102 951 vozů v roce 2015 až na loňských 43 176 aut, přičemž setrvalý prodej kolem 13 tisíc vozů na Novém Zélandě na situaci nic nezměnil. Pro porovnání – roku 2002 Holden dosáhl v Austrálii rekordní prodej 178 392 vozů. Z tohoto pohledu je oznámení vedení GM ukončit do konce roku 2021 existenci značky Holden sice nečekané, nicméně logické. „Toto rozhodnutí je založeno na globálních prioritách a neodráží tvrdou práci, talent a profesionalitu týmu Holden,“ konstatoval viceprezident General Motors Julian Blissett.

„GM se zaměřuje na trhy, na nichž máme ty správné strategie k dosažení robustního zisku, a dává přednost globálním investicím do oblastí, které povedou k růstu v budoucnosti mobility, tedy zejména do elektricky poháněných a autonomních vozidel,“ uvedla předsedkyně představenstva a generální ředitelka GM Mary Barraová. 

Holden se tak stává další obětí nového globálního pojetí ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
před 13 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
včera v 18:59

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
včera v 06:00

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...