Státní rozpočet skončil první měsíc roku v přebytku 9,1 miliardy korun. Loni v lednu přebytek činil 45,9 miliardy korun. Informovalo o tom ve středu ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun. Dílčí vliv na růst příjmů mělo i prosincové zavedení elektronické evidence tržeb (EET).
Lednový přebytek je nejnižší od roku 2009, tehdy byl 482 milionů korun. V lednu vykazuje rozpočet přebytek pravidelně od roku 2004.
Za nižším saldem je podle ministerstva meziročně nižší příjem peněz z EU, a to o 25,8 miliardy korun. „Na vysokou srovnávací základnu roku 2016 mělo vliv zejména to, že především v první polovině roku 2016 byly refundovány relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech,“ uvedl úřad.
„My máme tradičně problém s čerpáním evropských peněz. Jak jsme slavili dočerpání programového období do roku 2014, tak rozjezd nového období nám opět dělá potíže,“ uvedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Jak se zvýšila DPH a vliv EET
Inkaso DPH ve výši 29,1 miliard korun bylo meziročně vyšší o 0,9 miliardy korun, tedy o 3,4 procenta. Podle náměstkyně ministra financí pro daně a cla Aleny Schillerové má na rostoucí výběr pořád vliv zejména kontrolní hlášení.
Dílčí kladnou roli sehrála i v prosinci zavedená elektronická evidence tržeb, naopak negativně se na inkasu projevilo snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 na 15 procent (výpadek 2,1 miliardy korun). Ministerstvo financí odhaduje, že nyní je vliv EET zatím malý s ohledem na malou váhu tržeb v ubytování a stravování (1. fáze) na celkovém maloobchodním obratu. Výraznější rozpočtový dopad očekává až po spuštění druhé fáze EET - pro maloobchod a velkoobchod - od března 2017.
„Pokud se zvýšil například výběr daně z přidané hodnoty, tak to podle mého názoru může být i výsledek spuštění elektronické evidence tržeb,“ uvedl k tomu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Kladný vliv EET na růst příjmů zmiňuje i ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Ke konci ledna celkové příjmy rozpočtu meziročně klesly o 19,7 miliardy na 106,2 miliardy korun. Celkové výdaje stouply o 17 miliard na 97,1 miliardy korun. Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení meziročně stouply o 2,8 miliardy na 55,4 miliardy korun.
Ekonom Komerční banky David Kocourek zdůraznil hlavně fakt, že rostoucí objem mezd a platů v ekonomice stimuluje výběr sociálního pojistného, které meziročně přidalo 6,6 procenta. Tento vývoj na trhu práce reflektuje také výběr daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+8,4 procenta), uvedl Kocourek.
Česká republika podle hlavní ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy v čerpání peněz EU v programovém období 2014 až 2020 za srovnatelnými státy v regionu zaostává.
„Slabému čerpání odpovídá i nadále ochromená investiční činnost vlády. Ta své kapitálové výdaje v lednu sice meziročně navýšila, stále však zůstaly zřetelně za předloňskou sumou. Růst inkasa DPH navíc stále zaostává za inkasem jiných druhů daní, a v tomto smyslu se tedy také opakuje loňský vývoj,“ uvedl. Dodal, že výraznější čerpání peněz z EU a obnovení investiční činnosti očekává v průběhu roku.
Výsledky prvního měsíce nelze přeceňovat
„Lednové výsledky státního rozpočtu nebývají reprezentativní pro celý rok, takže není žádoucí právě zveřejněná data přeceňovat. Lze nicméně konstatovat, že neodhalují žádný zásadní problém veřejných financí,“ dodal hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
I opozice je zatím s hodnocením lednových výsledků rozpočtu opatrná. S jasnějšími soudy chce počkat na příští měsíce.
„Samozřejmě, že to čerpání z Evropské unie je tím nejviditelnějším důvodem, porovnáme-li to s minulým rozpočtem,“ podotkl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura pak poznamenal, že výrazně stouply provozní výdaje státu oproti loňskému lednu a to je podle něj mnohem závažnější otázka.
